23.11.2015 16:55 - 17:55


Online rozhovor se studentkou Petrou Kopáskovou o její cestě za uprchlíky

Host: Petra Kopásková

Autor: Michaela Vaňharová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Online rozhovor

Petra Kopásková za poslední dva měsíce potkala nespočet uprchlíků. Navštívila vídeňská místa, kde lidi utíkající před válkou, přebývali. Podívala se do uprchlického tábora na hranici Slovinska a Chorvatska. Před pár dny se vrátila z cesty, na které navštívila turecké pobřeží a řecký Lesbos. „Prošla jsem cestu arabských uprchlíků do Evropy, akorát naopak,“ řekla Kopásková. Na cestách sbírala materiál pro svůj dokument, který se bude týkat dobrovolníků pomáhajících v těchto místech.

Petra Kopásková při natáčení snímků do dokumentu. | Foto: Eva Zahradníčková

Poznala mnoho životních příběhů souvisejících s válkou. Setkala se osobně s lidmi, kteří jsou evropskou společností odsuzovaní i přijímaní. Studentka Masarykovy univerzity se vydala s dobrovolníky za utečenci, kteří putují i tisíce kilometrů a hledají bezpečí. Rozhodla se vycestovat po stopách migrace. Během posledních dvou měsíců cestovala do  Vídně, Slovinska, Řecka i Turecka. Setkala se s lidmi z různých koutů světa. Nikdy se nám nestalo, že by k nám nebyli vstřícní. Myslím si, že by si z nich nejen Češi měli brát příklad," řekla Kopásková.

Na vaše dotazy o uprchlících, teroristech, svých cestách i studiu odpovídala studentka žurnalistiky Petra Kopásková. 

Bedřich | thundler@centrum.cz Lze nějakými slušnými slovy okomentovat počínání prezidenta Zemana v uprchlické otázce? Díky. Líbil se mi transparent s nápisem "Ať žije Zeman! Ale jinde." Lépe bych to opravdu nepopsala.
Tiborek | Tibor99@seznam.cz Jak vypadá jejich noc a místa, kde přespávají? Různě. Ve Vídni na nádražích přespávali na karimatkách. Ve Slovinsku dostali deku, ti šťastnější stany. Je to opravdu různé a viděla jsem táborů jen zlomek. Například vůbec netuším, jak vypadaly tábory v Srbsku. Ovšem je nutné říct, že vše, co jim bylo k pohodlí dostali od dobrovolníků a od světových organizací.
Bedřich | thundler@centrum.cz Jela jste tam pomáhat nebo natáčet film? Primárně zdokumentovat situaci. Když jsme však například ve Slovinsku viděli, jak situace vypadá, rádi jsme pomohli.Navíc, v noci se natáčí fakt blbě.:D
Niki | niki.sikorova@seznam.cz Jak zvládáte skloubit cesty a studium? Těžce. :D Chodíme od profesora k profesorovi, prosíme je a modlíme se, aby nám posunuly testy a zápočty. Už je jasné, že některé předměty v tomto semestru nedokončím, ale musím říct, že nám zatím každý vyšel vstříc.
Niki | niki.sikorova@seznam.cz Nebojíte se, že pomůžete malému uprchlíkovi, ze kterého jednou vyroste radikál a zabije spoustu lidí? V první světové válce mířil voják na Hitlera, nezabil ho. Jak měl vědět, co se stane za 20 let? Měl ho raději zastřelit? Když pomůžeme 1000 lidem, jeden z nich může za pár let být třeba terorista. Prostě to tak je, ale proč by kvůli němu mělo trpět dalších 999 lidí, ze kterých můžou vyrůst doktoři, ekonomové nebo třeba pro mě za mě třeba popeláři?
Markétka | makys.rehak@seznam.cz Co bys vzkázala lidem, kteří dávají rovnítko mezi slova terorista a uprchlík? Že by měli omezit sledování televize TV Nova a vyrazit do terénu poznat svět.
Nikol | niki.sikorova@seznam.cz Změnil se váš pohled na uprchlíky a jejich přijímání do zemí EU po teroristických útocích na Paříž? Nezměnil, ani trochu. Tohle si ověřit nemůžu, ale co zatím víme z médií je, že teroristé nebyli utečenci. Proč by teroristé, ovládající velkou část ropných polí, jsou poměrně bohatí, proč by putovali 2-4 týdny s uprchlíky? Nedává mi to moc smysl. Je možné, že se mezi nimi ukrývali, ale cestu do střední Evropy by si našli tak či tak.
Michaela | misuttka@gmail.com Jak dlouho jsi byla na cestách? A jaká místa jsi navštívila? Kdyby se to sečetlo, tak asi čtyřy týdny. První výjezd byl pouze do Vídně na Hlavní a Západní nádraží, kde jsme strávilinatáčením asi 4 dny. Po dvou týdnech jsme se vydali na chorvatsko-slovinské hranice (městečko Rigonce), kde jsme také strávili prodloužený víkend. Zatím poslední výjezd byl na řecký ostrov Lesbos, kde jsme odhadem strávili 3 týdny.
David Vondra | Vondra43@seznam.cz Je pravda to, co vidíme v médiích? Že mnoho uprchlíků utíká pouze z ekonomických důvodů, mají iphony, jsou bohatí atd.. Nebo média lžou a žádné takové lidi jste nepotkala. Je to pravda. Nechci je házet do jednoho pytle, ale těch co skutečně utíkají před válkou ubývá. Jsou to většinou lidé ze Sýrie, z území ovládaného Islámským státem. K těmto lidem se postupně přidali uprchlíci z Afgánistánu, z Íránu a Íráku, dokonce jsme potkali několik Maročanů i Egypťanů, kteří povětšinou opravdu odchází ze své země z ekonomických důvodů. A potkala jsem rodinu, která utíkala z války, ano, měly v Sýrii velký dům, pracoval jenom otec, byli dobře situovaná rodina. Jenomže přišla ekonomická krize, stát jim vzal všechen majetek a stali se z nich bezdomovci.
Pavla | Pavla-Volfová@seznam.cz Hodně lidí se tady uprchlíků bojí, přestože žádného nikdy ani nepotkali. Ty s nimi máš osobní zkušenost - změnil se nějak tvůj pohled? Můj pohled se změnil dost radikálně. Jsem vlastenec, miluji naši zemi a nepřipouštěla jsem si, že bychom si zde vpustili jiné národy. Ovšem můj pohled se dost radikálně změnil hned při prvním bližším setkání s uprchlíky. Poprvé jsem se s nimi středla tváří v tvář na vídeňském Hlavním nádraží, kde byl postaven provizorní tábor. Musím říct, že ač je viditelný rozdíl mezi například Syřany, Afgánci či Íránci, nikdy se mi nestalo, že by k nám nebyli vstřícní. Myslím, že by si z nich nejen Češi měli brát v určitých věcech příklad. To, jak se chovají k ženám, ke své rodině, to jsem nikde jinde neviděla. Nejsem sluníčkář a nikdy nebudu, ale jsou to lidé, ne zvířata, jsou to hodní lidé, tak proč jim nemůžeme pomoci?
Pavla | pavla-volfova@seznam.cz S uprchlíky jsi komunikovala. Jaké reakce na pomoc, kterou jste jim jako dobrovolníci poskytovali, byly nejčastější? Byli vděční, nenarazili jsme na nikoho, kdo by k nám nebyl milý a vstřícný. Dokonce, ikdyž jsme opustili dobrovolnickou práci a chopili se kamer, snažili se nám všemožně pomoci. Kdybych to nezažila, v životě bych tomu nevěřila.
Nikol | niki.sikorova@seznam.cz Jak reagovalo vaše okolí na vaše cesty? Nevymlouvali vám je? Samozřejmě, že nám to vymlouvali. Všichni. Rodina, kamarádi, ale byla to obrovská příležitost a nakonec jsme věděli, že nejedeme do nebezpečného území a naše cesty byly jako dovolená. Dovolená mezi uprchlíky, mezi skvělými lidmi.
Nikol | niki.sikorova@seznam.cz Cestovala jste na vlastní pěst nebo s nějakou organizací? Cestovali jsme s rakouskou organizací SOS Konvoi.