13.04.2019 22:28


Americký astronaut navštívil Brno a v planetáriu se s lidmi podělil o své zkušenosti z kosmu

Autor: Ladislav Zouhar | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Andrew Feustel navštívil Brno v rámci své cesty po České republice, na kterou ho pozvala Akademie věd České republiky. Brno přitom navštívil v den výročí prvního letu do kosmu, kdy se na oběžnou dráhu Země dostal jako první člověk Jurij Gagarin.  

Andrew Feustel na přednášce v brněnském planetáriu. Foto: Ladislav Zouhar.

Brno – Primátorka města Markéta Vaňková včera na radnici přivítala amerického kosmonauta Andrewa Feustela a jeho ženu Indiru Feustelovou, která má české kořeny. Jeho návštěva proběhla v den 58. výročí prvního letu člověka do vesmíru. "Je mi velkou ctí potkat se s astronautem, který na své cesty do vesmíru vždy bral nějaký předmět vztahující se k České republice," řekla Vaňková. Americký astronaut si sebou do vesmíru vzal českého krtečka, Nerudovy Písně kosmické a kresbu židovského chlapce z terezínského ghetta, která zachycuje pohled z Měsíce na Zemi. Po přivítání pak proběhl asi půl hodinový brífink s novináři.

Americký pár při návštěvě Brna doprovázel tiskový tajemník astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan. "Představte si, že vás někdo vyšle na služební cestu, která bude trvat téměř sedm měsíců a nebude na této planetě," uvedl brífink Suchan.

Hlavní část programu spojeného s návštěvou kosmonauta NASA v Brně se ale odehrála v brněnském planetáriu, kde se Andrew Feustel podělil s návštěvníky o své zkušenosti z kosmu. Přiblížil všechny tři vesmírné mise, které zatím absolvoval. "Moje poslední mise začala v březnu minulého roku a skončila v říjnu. Takže jsem zpět na Zemi asi půl roku," řekl v úvodní části přednášky americký astronaut. Na tuto misi se připravoval téměř dva roky. A jelikož startoval z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, polovinu výcviku strávil v Rusku. K vesmírné stanici ISS ho pak vyvezla ruská raketa Sojuz.

Své první dva lety naopak prožil v amerických raketoplánech Atlantis a Endeavour. "Moje první mise trvala třináct dní a opravovali jsme při ní Hubbleův teleskop. Během druhé šestnácti denní mise jsme zase vezli zásoby na ISS a opravovali jsme jak vnitřní, tak vnější části stanice," líčil své zážitky Feustel.

Celkem strávil Andrew Feustel ve vesmíru 226 dní, z toho 197 dní jako velitel ISS. Navíc prožil 61 hodin a 48 minut ve skafandru ve volném prostoru. Na Zem se potřetí vrátil v říjnu minulého roku, přičemž cesta z ISS zpět na Zem trvala pouhé tři hodiny. Stejně jako po úterní přednášce v Olomouci se pak na závěr nechal vyfotit se všemi účastníky přednášky.

Andrew Feustel po brífinku s novináři na radnici poskytl redaktorovi Stisku krátký rozhovor.

 

Strávil jste ve vesmíru hodně času. Má takto dlouhý pobyt vedlejší účinky?

Vedlejší účinky existují. NASA v současnosti začala mluvit o výzkumu, kterému říkají studie o dvojčatech. Vybrali dvě geneticky identická dvojčata, přičemž jedno poslali do vesmíru a druhé nechali na Zemi. A poté sledovali, jestli se projeví nějaké genetické změny. Některé změny na DNA pozorovali, ale šlo zde o dlouhodobé působení. Sám jsem zaznamenal i některé okamžité účinky, například potíže se zrakem, ty ale odezní poměrně rychle po návratu na Zem.

Jak dlouho po návratu trvá, než si znovu zvyknete na gravitaci?

Někteří kosmonauti mohou chodit okamžitě, jiným to trvá několik hodin. Problém je zejména v koordinaci a stabilitě při chůzi. Mě trvá asi týden až dva, než chodím zcela normálně jako před odletem.

Jak často dostáváte zásoby na ISS?

V současnosti zásobovací lodě na ISS dodávají zásoby s frekvencí, která se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Takže nám dováží zásoby poměrně často.

Tato četnost je předpokládám uzpůsobena pravidelným dodávkám kyslíku. Jak moc jste na něm ve vesmíru závislí? 

Zásobování stanice není závislé na dodávkách kyslíku, protože jsme schopni si vzduch přefiltrovat a vyčistit, přičemž dosahujeme poměrně velké účinnosti. Zásobovací lodě dováží především jídlo, vybavení na experimenty a další věci, které potřebují astronauti pro svou práci. Kyslík nám sice také dováží, ale ne v takovém množství, a navíc ne úplně často.

A jak jste na tom na ISS s vodou?

Vodu stejně jako vzduch recyklujeme a daří se nám to s více než devadesáti procentní účinností. Takže podobně jako kyslík nám ji nemusejí dovážet příliš často.

Ve vesmíru jsou rozdílné podmínky, a proto jsou potřeba speciální pomůcky pro práci ve vzduchoprázdnu. Setkal jste se někdy s tím, že některé vybavení bylo velmi nákladné a u něhož se nakonec ukázalo, že existovalo jednodušší a levnější řešení?

To je těžká otázka. Výbava do vesmíru je samozřejmě velmi nákladná. Může jít i o jednoduché předměty, které ale stejně musí splňovat vybrané požadavky a vysoké standardy, protože jste na tyto věci ve vesmíru odkázaný. NASA i další vesmírné organizace si stojí za tím, že všechny důležité součásti vybavení musí projít náročnými testy. V současnosti z některých standardů slevujeme. Ale zásadní systémy, palubní počítače, navigační systémy a další technika musí projít kompletními testy.

Klíčová slova: Andrew Feustel, vesmír, ISS, planetárium

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.