05.05.2014 15:58


Babička kávu nepije, ale upíjí dědovi

Autor: Koláříková Tereza | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Důchodci. Neustále od všech poslouchám, jak se plouží po ulicích. Zato v supermarketech přímo řádí. V tramvaji si potřebují sednout jen na to jedno jediné obsazené místo a pokud jej dotyčný sedící neuvolní, pronášejí uštěpačné poznámky o nevychovanosti dnešní mládeže. Nevím sice, jestli to takhle vnímají všichni, ale u mě je to jiné. Alespoň pokud jde o moje vlastní prarodiče. Moje babička s dědečkem jsou totiž roztomilá zlatíčka. 

Dědečkovi táhne na osmdesátku, babička je o dva roky mladší. Ani jeden už není v ideální fyzické kondici a oba nás neustále zlobí vykládáním o tom, že už tady dlouho nebudou. Jenže kdo by se za to na ně doopravdy zlobil, když se babička každou chvíli potutelně culí a děda pronáší jednu nesouvisející odpověď za druhou, protože špatně slyší. A pak se tomu ještě navíc směje.

Tereza Koláříková. Foto: Alice KrejsováKaždou chvíli nás peskují za to, že jsou nám „jen pro srandu králíkům“, ale když je spolu vidím na procházce, není se čemu divit. Roztomile se drží za ruce a každý pajdá na svou stranu, takže se buď kymácí k sobě, nebo od sebe. Babička, která je o dvě hlavy menší než její manžel, mu neustále něco vyčítá. „Luďku, zase jsi zapomněl tamto! A proč jsi to nenachystal, vždyť jsem ti to říkala!“ Dědeček, pokud to zrovna slyší – a bohužel většinou slyší, protože jeho žena má extrémně sytý hlas a mimochodem také velice intenzivní smích – beze slova protáčí oči, nebo se jen usmívá. Už se naučil jí neodporovat. Proč také? Od Vánoc může ukázat na tričko, které s oblibou nosí a které hlásá: „Slyším, ale poslouchat nebudu".

Babička by se stoprocentně uživila jako špión. Všechno chce vědět a všechno z nás dostane. „Kde jsi byla, Terezko? S kým? A kdo to je? A odkud ho znáš? Čárlíz? To na Kobližné určitě není.“ Na babičku se prostě musí trochu jinak. „Jo Charlies! Ahá!“

Oba mají nejradši, když se sejde celá rodina. Pak začnou vzpomínat na svoje mládí a dokonale tím celou společnost pobaví, ač to nebyl jejich původní záměr. Když jsme se takto sešli naposledy při malování jejich chalupy, vykládali o Velikonocích. Babička musela mít jako malá na Velikonoční pondělí vždy nové oblečení. I po smrti své maminky držela tradici a svému synovi kupovala při této příležitosti novou baretku. Chudák Luďa mladší z toho má doživotní trauma a celá rodina zase pro dalších pět rodinných akcí dopředu důvod, proč si z něj střílet.

Na tradice se v naší rodině dbá. Například tradiční mávání. Kdokoliv od babičky a dědečka odchází, musí třikrát zamávat do okna ve druhém patře, ze kterého vyhlíží na ulici. První mávání následuje hned po východu ze dveří. Druhé po přechodu ulice a třetí před zatočením za roh. Běda, jestli někdo zamává jen dvakrát! Výjimkou jsem já, když naproti onomu oknu čekám na zastávce tramvaje. To jde jen o jedno mávání. Pětiminutové. V kuse.

Přes všechno to pobavení nad jejich roztomilostí, nemotorností a někdy i nevědomostí – o nevědomosti se ještě musím zmínit. Jednou jsem babičku vzala na oběd do McDonald´s. Nervózně se rozhlížela okolo sebe a nakonec mě poprosila, ať jí objednám něco s rybou. Když jsem před ní položila slíbený McFish, či jak se to jmenovalo, podívala se na mě zpod řas a nevinně se mě zeptala: „To je všechno v takových buchtičkách?

Tedy přes všechno to pobavení nad jejich roztomilostí k nim chovám velký respekt – ač to tak na první pohled nevypadá – a moc je oba obdivuju a miluju. Po pětapadesáti letech manželství jsou stále spolu, spokojení a někdy se dokonce chovají jako čerstvě zamilovaní. Minimálně se tak na sebe dokážou podívat. V tu chvíli vypadají, jako by se ztratili v čase. Dědeček své ženě nosí každý týden kytice do vázy a babička o ně pečlivě pečuje. O vše se spolu dělí, i o jeden bonbón z bonboniéry, o kousek dortu na oslavě nebo o jednu sklenici s vodou  „Nenos nám dvě, my se podělíme.“ A i když babička nemá ráda kávu, vždy od dědečka upije a nezapomene ho upozornit, jak ji má málo sladkou. 

Klíčová slova: fejeton, babička, dědeček

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.