18.10.2020 01:27


Bez mezinárodního zásahu budou boje o část Kavkazu pokračovat, varuje politolog Šmíd

Autor: Anna Sochorová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Vyostřená situace v Náhorním Karabachu byla hlavním tématem Bezpečnostního večera portálu Security Outlines. Politolog a bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd v online přednášce přiblížil nejdůležitější poznatky o současném dění.

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Brno – Krvavé boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu vypukly 27. září tohoto roku. Dosavadní ztráty na životech jsou veliké a roste také počet lidí, kteří přicházejí o své domovy. „Pokud nedojde k přímému zásahu mezinárodního společenství, je dost pravděpodobné, že v následujících několika měsících může otevřený válečný konflikt pokračovat,“ objasňuje situaci Šmíd.

Důvod konfliktu

Na území Náhorního Karabachu se střetává křesťanství a islám. Vyvstává tak otázka, zda je náboženství hlavním důvodem vyhrocenosti konfliktu. Dle Šmída má náboženství sekundární roli. Jde hlavně o symbolickou rovinu. Arméni i Ázerbájdžánci spojují území se svou národní identitou, historií a kulturou. 

Vliv Turecka a Ruska

Svůj vliv uplatňují i mocní sousedé obou zemí. Turecko v čele s prezidentem Erdoganem dává jasně najevo plnou podporu Ázerbájdžánu. Naopak Rusko se snaží držet dál a nezapojovat se. Nemůže si dovolit financování dalšího konfliktu kvůli mnoha sankcím, uvaleným na ně například kvůli anexi Krymu. „Je ale jisté, že zájmy Ruska a Turecka jsou na Kavkaze velmi protichůdné,“ říká Šmíd. 

Je mnoho důkazů, že v konfliktu bojují i žoldnéři ze zahraničí. Jedná se třeba o Araby a etnické Turky. Podle Šmída je velice pravděpodobné, že se do násilností zapojují i obyvatelé Severního Kavkazu – Čečenci, Ingušové, Dagestánci. 

Věčné boje

Na jižním Kavkaze se o území bojuje již od přelomu 80. a 90. let minulého století. První válka o tzv. Černou zahradu byla velice krvavá a znamenala pro obě strany obrovské ztráty. Během ní přišlo o život zhruba 30 tisíc lidí. Situace ale zůstala vyhrocená i po uzavření příměří. „Tento konflikt nikdy zcela zamrzlý nebyl. Vždy tam docházelo ke sporadickým střetům,“ vysvětluje Šmíd. „Postupně ale menší konflikty začaly eskalovat,“ dodává. 

Před čtyřmi lety v dubnu propukla čtyřdenní válka, během které zemřelo několik desítek civilistů. Šlo o největší střet od roku 1988. V porovnání s aktuální situací na Kavkaze šlo však pouze o malý konflikt.

Červenec 2020

V červenci tohoto roku došlo k několika přestřelkám na území Náhorního Karabachu. Následovala potyčka, během které Arméni zabili ázerbajdžánského generála Polada Ašimova. Dva dny po jeho smrti odstoupil ze své funkce ministr zahraničních věcí. Dalším varovným signálem bylo společné vojenské cvičení Turecka a Ázerbájdžánu. Všechny tyto události vedly ke zlomovému 27. září, kdy Ázerbájdžán odstartoval raketové útoky cílené na Náhorní Karabach.

Civilisté na útěku

Většina civilistů se rozhodla z Karabachu uprchnout. Tito lidé utíkají před všudypřítomným násilím ze strachu o své životy. I přes zdánlivý mír, uzavřený v předešlých dnech, je situace stále nestabilní. Podle Šmída nelze vyloučit další boje. „Když mezi stranami eskaluje konflikt a strany samy sebe považují za dostatečně silné z vojenského hlediska, budou pokračovat ve vojenské formě řešení,“ komentuje situaci Šmíd. Z jeho pohledu je jediným východiskem přímý zásah mezinárodního společenství. V opačném případě bude otevřený válečný konflikt s velkou pravděpodobností pokračovat.

 

„Pokud nedojde k přímému zásahu mezinárodního společenství mám za to, že je dost pravděpodobné, že v následujících několika měsících může otevřený válečný konflikt pokračovat,' uvedl Šmíd.

Klíčová slova: Náhorní Karabach, konflikt, Tomáš Šmíd

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář