26.04.2014 17:05


Bez zacpaných uší do tramvaje nelez

Autor: Jurák Jan | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Myslím, že každému už se někdy stalo, že během jízdy v MHD vyslechl něčí rozhovor. Někteří lidé prostě tak křičí, že vám nedají na výběr. Já jsem konverzací tohoto typu slyšel minulý týden hned několik, a byly opravdu zajímavé. Někdy dokonce i nebezpečné. 

Jan JurákV brněnských tramvajích (domácí si tramvaj nahradí šalinou) člověk potkává různé typy lidí a zažívá mnoho zajímavých situací. Pokud se vám zrovna nedej bože rozbijí sluchátka, tak šance, že zažijete a především uslyšíte něco netradičního, rapidně vzroste. Někteří lidé totiž milují hlasité telefonování a snad doslova touží po tom, aby to, že teď byli tři hodiny posilovat, věděla celá tramvaj. Vše je samozřejmě doplněno zavěšením se za horní tyč, aby ten čerstvě vyrýsovaný biceps dostatečně vynikl.

Člověk kolikrát žasne nad různorodostí témat. Kdybych například svoji občanskou povinnost dodržoval skutečně naplno, už bych dávno musel udat Miloše a Radima, kteří dokázali svoje podvodné operace se dřevem popsat snad všem lidem v tramvaji č. 6. A to na to měli pouze tři zastávky! Zároveň tleskám jejich rafinovanosti, s takovou na ně určitě nikdo nepřijde. Dalším oblíbeným tématem je stěžování si na cokoliv, nejlépe však na život.

Je vlastně jedno, jestli jste stará babička, která se vypovídává své kamarádce, jak ty kolena bolí, a že lepší už to nebude nebo student po náročném večerním tahu, který proklíná to zpropadené slunce. Hlavně si pořádně postěžovat a zanadávat. A kde jinde než v šalině a s hlasitostí jako byste mluvil do megafonu. V takových chvílích pak v duchu děkuji svému 3,5 mm konektoru za to, že zrovna dnes ten kontakt tak dobře funguje a on mě nenechal napospas nemilosrdné hlasité konverzaci mých spolucestujících. Slovo děkuji si dejte do pořádně velkých uvozovek.

Další věc, co na jízdě tramvají miluji, je když se někdo v úplně přeplněné soupravě začne připravovat na výsadek takových čtyři až pět zastávek předem. Já se ptám proč? Vsadím se, že v případě nutnosti by vystupujícího ostatní spolucestující určitě pustili, ale to by jim musel dát tu šanci. Ostatní také vystupují, jen jejich touha po svobodě není až tak velká. Poté, co si takovýto člověk proklestí cestu až ke dveřím, na kotníky, kolena a boty ostatních nehledě, se často otočí a spokojeně si celou svoji trasu přeměří. S výrazem – to jsem jim to dal – pak čeká u dveří dalších deset minut.  Poté co si opucuji pošlapané boty, vystupuji i já a vím, že nejzásadnější úkol na příští týden zní – koupit si nová sluchátka. Nerad bych se totiž zase podílel na dalších Milošových podvodech, ten chlap by se s nimi určitě opět pochlubil. Za těch pár zastávek ho znám, jak své pošlapané boty. 

Klíčová slova: tramvaj, Brno,

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.