16.04.2019 19:27


Brněnské Kameny zmizelých nově připomínají atentátníky, statečné odbojářky a další oběti druhé světové války

Autor: Vojtěch Dufek | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

V Brně přibylo v neděli šest nových Kamenů zmizelých. Nově připomínají atentátníky Vladimíra Blažku, Aloise Bauera, odbojáře Milana Gensereka a statečné ženy Kateřinu Haftlovou, Soňu Tomanovou a Zdeňku Pařízkovou, které zemřely v koncentračních táborech.

Kámen zmizeých

Brno — Šest nových Kamenů zmizelých od neděle připomíná oběti nacistické okupace v Brně. Tři z nich jsou památkou na odbojáře, kteří se podíleli na druhém nejvýznamnějším atentátu na představitele SS u nás. Další tři jsou připomínkou statečných žen. V neděli dopoledne byly kameny položeny před domy, kde hrdinové během druhé světové války žili.

Kameny zmizelých za Sokol Brno každoročně pokládá Michal Doležal. „Někdy je hodně náročné vybrat osoby, kterým kameny věnujeme, protože všechny příběhy jsou hodně silné. Letos jsem neváhal ani chvíli,“ popsal výběr Doležel. Mezi vybranými jsou bratranci Vladimír Blažka a Alois Bauer, kteří 7. února 1945 spáchali atentát na hauptsturmführera SS Augusta Gölzera. S nimi souvisí i příběh Milana Gensereka, kterého gestapo zatklo během razií po atentátu. Ženami, za které jsou kameny letos položeny, jsou odbojářky Kateřina Haftlová, Soňa Tomanová a Zdeňka Pařízková. Všechny tři zemřely v koncentračních táborech.

Největšími osobnostmi, kterým byly kameny položeny, jsou organizátoři skoro zapomenutého atentátu na úředníka SS. Dva odbojáři, pětadvacetiletý Blažka a šest let mladší Bauer, zastavili v sobotu 7. dubna 1945 Augusta Gölzera před jeho domem v Nerudově ulici naproti tehdejšímu sídlu Wermachtu. Bylo krátce po osmé hodině večer. „Po Blažkově zvolání ruce vzhůru se Gölzer chtěl bránit vlastní zbraní. Blažkovi se ho podařilo z pistole zasáhnout až na čtvrtý pokus,“ popsal atentát historik Jiří Skoupý. Odbojáři pak utekli a Gölzer v noci svému zranění podlehl.

SS se podařilo atentátníky dopadnout až po dlouhých dvou měsících, a to kvůli lsti. Neozbrojeného Blažka vylákal jeho švagr na místo, kde jej bylo možné bez problémů zatknout. Blažek s Bauerem byli uvězněni a mučeni v Kounicových kolejích, kde vypověděli, že původním cílem jejich atentátu byl vedoucí brněnského gestapa Otto Koslowski. „Koslowski osobně oba atentátníky popravil pouze dva týdny před osvobozením Brna na dvoře Kounicových kolejí,“ uvedl Skoupý. Samotného vedoucího brněnského gestapa pak dostihla spravedlnost, když byl lidovým soudem odsouzen k smrti a v roce 1947 v Brně oběšen.

Podle historika Jiřího Skoupého není atentát Blažka a Bauera známý, protože kromě informačního embarga, které na případ nacisté uvalili, se o něm až na malou výjimku nepsalo ani za komunismu. „V listu Čin vyšel v roce 1946 krátký článek o Vladimíru Blažkovi, ale atentát tam zmíněn nebyl. V normalizačních Aktech G se o atentátu psalo pouze v souvislosti s činností Brněnského gestapa. Po revoluci se o něm krátce zmínil brněnský spisovatel Vojtěch Jeřáb,“ dodal Skoupý, který o atentátu letos na podzim plánuje vydat knihu.

S atentátem souvisí i osud Milana Genserekova, který byl členem odbojové skupiny generála Luži. Genserek byl stejně jako Blažek s Bauerem popraven v Kounicových kolejích „V květnu 1944 byl Genserek poprvé zatčen, ale během transportu se mu u Letovic povedlo vyskočit z jedoucího vlaku. Od té doby se ukrýval. Po brněnském atentátu byl znovu dopaden a zatčen, brutálně vyslýchán v Kounicových kolejích a nakonec zastřelen,“ osvětlil odbojářův osud Doležel.

Ze stejného místa jako Genserek pocházela i Zdeňka Pařízková, která byla za pomoc odbojářům poslána do koncentračního tábora Mauthausen. Zde zemřela v plynové komoře. „Pařízková byla zapojena v odbojové skupině Třetí československá úderná rota, její brněnský byt sloužil potřebám odbojářů. Později přebývala spíše v rodném Mlýně a pomáhala se zásobováním partyzánů,“ uvedla historička Miroslava Menšíková.

Poslední dva kameny jsou věnovány Kateřině Haftlové a Soni Tomanové. Tomanová byla dvakrát udána svými zaměstnavateli za židomilství a machinace s potravinovými lístky, kterými se snažila sama pomoci vězňům v Terezíně. Za to byla zatčena a odvezena do Osvětimi, kde zemřela na zánět průdušnice.

Celkem je už v Brně položeno 30 kamenů zmizelých. „Ty lidi ani jejich osudy jsem neznala a je dobře, že se na ně nezapomíná. Na všech kamenech jsou základní údaje, podle kterých si osobnosti může každý, koho to zajímá, dohledat,“ uvedla Karolina Čermáková, která bydlí v jednom z domů, před kterým je nově umístěn Kámen zmizelých.

Umístění letošních Kamenů zmizelých

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.