09.12.2015 13:54


Brněnští vědci převzali evropské prvenství v elektronové mikroskopii

Autor: Markéta Chumchalová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Sledovat na vlastní oči změny živých buněk pod elektronovým mikroskopem nyní bude pro brněnské vědce mnohem snazší. Díky unikátnímu přístroji v nově otevřené laboratoři Ústavu přístrojové techniky Akademie věd mohou jako první v Evropě například měnit přímo pod mikroskopem podmínky prostředí vzorků a pozorovat jejich reakce, nebo zkoumat nejtenčí nanovrstvy různých povrchů.

Brno – Pozorování růstu krystalu nebo proces dehydratace krysího jazyka v „přímém přenosu“. I tyto úkazy mohou vědci brněnského Ústavu přístrojové techniky sledovat bez jakýchkoliv problémů. Pomůže jim k tomu nový elektronový mikroskop s názvem QUANTA 650 FEG, který představili vedoucí pracoviště v úterý 8. listopadu při slavnostním otevření nové laboratoře environmentální rastrovací elektronové mikroskopie.

Doktorandka předváděla hostům práci v nové laboratoři. Foto: Markéta Chumchalová

Jedinečný je mikroskop především množstvím nových aplikací, které nabízí. Jednou z jeho výhod je, že umožní vědcům sledovat živé vzorky, aniž by narušili jejich přirozené prostředí a stav, ve kterém se nachází. „Většina biologických vzorků velmi rychle vyschne. Díky mikroskopu je můžeme pozorovat ve stavu, kdy nejsou ani zcela pokryté vodou, ani suché. Vnější podmínky můžeme libovolně měnit,“ vysvětlil vedoucí týmu elektronové mikroskopie Vilém Neděla. Aktuálně podle něj očekávají s kolegy vzorky z hlubinných vrtů z Antarktidy, na kterých plánují zkoumat nečistoty v ledu. Přístroj totiž umožňuje vzorky při pozorování ve vakuu či vodě chladit nebo vyhřívat, připouštět k nim libovolné páry nebo plyny a vystavovat je různým dalším chemickým reakcím.

Přednášek o enviromentální elektronové mikroskopii se zúčastnily desítky lidí. Foto: Markéta Chumchalová

Cena uvedeného mikroskopu je třicet milionů korun. Téměř polovinu přístroje zaplatila Akademie věd České republiky. „Brno je městem elektronové mikroskopie. Je jedním z center jejího rozvoje a výroby přístrojů. Téměř třicet procent její celosvětové produkce elektronových mikroskopů pochází právě z Brna a na to bychom měli být pyšní,“ prohlásila ředitelka Ústavu přístrojové techniky Ilona Müllerová.

Slavnostního otevření se zúčastnilo několik desítek zájemců i významných hostů. Ti si mohli nejprve poslechnout přednášku o funkci nového mikroskopu, práci i historii ústavu a následně novou laboratoř i přístroj zhlédnout osobně. Po symbolickém přestřižení stuhy u dveří laboratoře následoval také přípitek. O prosperitě vědeckých výzkumů v Brně hovořil také člen rady Jihomoravského kraje Václav Božek. „Už od roku 2000, kdy vznikla krajská samospráva, se snažíme podnikat takové kroky, aby byl Jihomoravský kraj především oblastí vzdělanosti a inovací. Jsem přesvědčený, že se nám to po těch patnácti letech velmi dobře daří a vděčíme za to nejen místním vědeckým, ale také vzdělávacím institucím, jako jsou například Masarykova univerzita nebo Vysoké učení technické," řekl Božek.

Součástí slavnostního otevření byl také přípitek. Foto: Markéta Chumchalová

Do budoucna plánují vedoucí projektu prohloubit spolupráci s českými i zahraničními partnery v komerční i akademické sféře a neustále rozšiřovat přístroj o další aplikace. „Jednou z nich by mohla být třeba možnost pozorovat účinky léků v těle, například přímé působení kapslí s jedem v rakovinových nádorech,“ prozradil Neděla. 

Klíčová slova: Ústav přístrojové techniky, Akademie věd České republiky, Brno, environmentální elektronová mikroskopie, mikroskop, laboratoř, biologie, chemie

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.