05.10.2014 15:58


Být cizincem v Česku není snadné

Autor: Dominika Zabrucká | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Do České republiky přichází mnoho cizinců ze třetích zemí. Nejpočetnější skupiny tvoří občané Ukrajiny, Vietnamu a Ruské federace. Míří k nám z ekonomických i sociálních důvodů. Jejich příchod ovlivňuje i skutečnost, že zde žije početná komunita jejich příbuzných a známých. Není pro ně ale jednoduché začlenit se do české společnosti, proto se někteří z nich obrací s žádostí o pomoc na organizace zabývající se cizineckou problematikou.

Brno – Imigranti, kteří nejsou občany Evropské unie a chtějí se v České republice usadit natrvalo, si musí projít řadou úředních procesů. To je pro většinu z nich problematické, zvláště pokud nerozumí češtině a nemají zde nikoho, kdo by jim s novým jazykem a vyřizováním potřebných dokumentů mohl pomoci. 

Dung Nguyen přišel před sedmi lety z Vietnamu, živí se prací ve fastfoodu. „Kdyby mi nepomohli známí, musel bych zpět do Vietnamu. Ze začátku jsem měl hodně problémů, úřady mi nechtěly prodloužit vízum,“ sděluje. 

Cizinci pracující v Česku. Autor: Dominika Zabrucká

V tuzemsku těmto lidem pomáhá několik organizací, snaží se jejich situaci zlepšovat a zároveň je přirozeně začleňovat do české společnosti. „Největší zájem klienti projevují o právní poradenství, kde právníci řeší pobytovou agendu, administrativní překážky spojené s vízy, psaní různých typů žádostí,“ dodává sociální poradkyně Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Eva Kaličinská. Cizinci o této možnosti v mnoha případech neví nebo se bojí využít jejich služeb. „Nevyhledávám žádnou speciální pomoc organizací, ani jsem to nikdy nedělal. Moc jim nevěřím a nemyslím, že by to vedlo k nějakému výsledku,“ komentuje  Nguyen. 

Ze statistik Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců vyplývá, že poradenství a služeb, které kraj poskytuje, využilo od začátku roku více než 800 osob. Pro radu nejčastěji přichází lidé z Ruska, hned druzí jsou Ukrajinci, následují vietnamští občané. V celém Jihomoravském kraji je přitom více než dvacet tisíc cizinců ze zemí mimo EU.

Přistěhovalci se nepotýkají jenom s úřady, dost často nemají finanční prostředky k tomu, aby si zajistili vlastní bydlení. Hledají proto azylové domy, krizová centra, ubytovny, noclehárny či levnější nájmy. „Jelikož sem cizinci jezdí za prací, kterou si ale často hledají až po příjezdu, věnujeme se i hledání pracovních příležitostí nebo pro zájemce rovnou vyhledáváme možnosti stáží a rekvalifikací,“ podotýká sociální pracovnice Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) Lenka Nejezchlebová.

Cizince ale od pobytu v Česku nesnáze neodrazují. „Na život tady si rozhodně nemůžu stěžovat, chtěl bych tady zůstat. Naučil jsem se už alespoň trochu mluvit česky a věřím, že se moje situace bude zlepšovat, jsme zvyklí na tvrdé podmínky. Je to oběť za to, že můžeme mít práci a peníze,“ říká Nguyen.

Dohromady u nás žije více než čtyři sta tisíc cizinců, jejich problematiku by proto Češi měli brát na vědomí. Pomáhat třetizemcům přitom může každý. OPU stejně jako SOZE mají projekty, do kterých se můžou zapojit i studenti. Jde především o odborné praxe, tvorbu volnočasového programu pro děti nebo doučování češtiny a angličtiny.

Klíčová slova: cizinci, třetizemci, Česká republika

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.