03.04.2015 21:11


Čeští žurnalisté předpovídají zánik velkých mediálních domů

Autor: Burger Tadeáš | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Zástupci českých novinářů na diskuzi v Praze varovali před ruskou propagandou a kritizovali Babiše. Současný model fungování velkých českých médií podle nich nelze udržet.

Praha – O stavu současné mediální scény debatovali v Praze vybraní čeští žurnalisté. Zaměřili se zejména na problém vlastnictví tištěných médií, na krizi České televize a vliv ruské propagandy na společnost. Novináři se mimo jiné ohradili proti názorové nevyhraněnosti soukromých českých médií, která podle nich přináší jednolitý, zmanipulovaný obsah. Debaty se účastnili Sabina Slonková, Lenka Zlámalová, Daniela Drtinová a Michal Kubal.

V souvislosti s Českou televizí se diskutující dostali i k tématu ruské propagandy. „Tlak na ČT je v současné chvíli brutální,“ prohlásil Kubal, vedoucí zahraniční redakce ČT. Nejde však podle něj o tlak vnitropolitický. „Novinkou je tlak zahraničněpolitický, který se začal objevovat hlavně v souvislosti s krizí na Ukrajině. Tam se můžeme dohadovat, nakolik jednaní českých politiků ovlivňují vnitropolitické faktory a nakolik v tom má prsty nějaká jiná mocnost,“ řekl.

Jako příklad Kubal uvedl stížnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jež vyšetřuje ČT kvůli dvěma reportážím z Ukrajiny po uzavření dohody v Minsku. V jedné z nich reportéři označili za agresory separatisty, zatímco v druhé, která byla přímým vstupem z místa bombardování, reportér neuvedl, že se jedná o útok ukrajinské armády.

Podle Kubala se podobným chybám nelze vyhnout. „Člověk ve chvíli, kdy kolem něj vybuchují granáty, nemůže vědět, kdo je střílí. Něco jiného je pak situace kdy, stojí vedle raketometu separatistů, kteří zrovna pálí rakety na Debalceve," podotkl. Je to podle něj však jen jeden z mnoha případů podobných stížností. „Zdá se, že někdo hledá sebemenší chyby ve vysílání ČT, čímž postupuje v souladu s doktrínou ruské propagandy. Ta se snaží zpochybnit klíčová média v dané zemi, aby zmátla tamní obyvatelstvo,“ vysvětlil Kubal.

Na přítomnosti vlivu ruské propagandy v Česku se všichni čtyři diskutující shodli. Podle Slonkové je jednou z příčin nedostatečná činnost tajných služeb a dalších odpovědných institucí. „Pokud tyto úřady vliv Ruska mapovaly, pak je politická reprezentace nikdy dostatečně netlačila k tomu, aby své zprávy předávaly dál. Úkolem novinářů je podobné utajené informace popsat veřejnosti,“ řekla Slonková.

Zlámalová se zamyslela nad tím, jakou roli hraje ruská propaganda v naší společnosti. „Problém je, že velké finanční skupiny ovlivňují česká média, mají obchodní zájmy v Rusku a zároveň manipulují českými politiky.“ To podle ní může přiživovat společenská uskupení holdující ruskému uspořádání.

Drtinová v souvislosti s tím vyzvala k tomu, aby se Česká televize vymezila vůči jakémukoliv politickému vlivu a udržela si důvěryhodnost. „Česká televize nesmí stát na hliněných nohách. Pokud nebude silná a nezávislá, mohla by ruská propaganda ovlivnit nejen tyto menší skupiny, nýbrž většinu společnosti,“ varovala.

Účastníci diskutovali také o vlastnictví tištěných médií, zejména o koupi mediální skupiny Mafra společností Agrofert Andreje Babiše. „Obsah média se nemůže přizpůsobovat momentálním zájmům vydavatele,“ prohlásila Sabina Slonková. Ta se po roce vzdala pozice šéfredaktorky Mladé fronty DNES právě kvůli tlaku ze strany vlastníků.

Lenka Zlámalová odešla z Lidových novin poté, co je Babiš zakoupil a koupi označila za systémové ohrožení. „Já si samozřejmě nemyslím, že věci jsou tak prvoplánové, aby sám Andrej Babiš někam volal a někoho ovlivňoval. Ale je jasné, že mu jeho zaměstnanci budou nadbíhat,“ prohlásila. Podle ní by se měla moc v západních demokraciích důsledně dělit a podobné věci by měly být nepřijatelné. „Mě osobně zarazilo, jak málo z nás to řešilo. Čekala jsem, že kvůli tomu dá výpověď více lidí,“ uzavřela Zlámalová a připomněla  hromadnou výpověď slovenských novinářů z deníku SME po jeho odkoupení finanční skupinou Penta.

Slonková se proti tomu ohradila, situace v Česku byla podle jejího názoru jiná než na Slovensku. „Andrej Babiš v době, kdy koupil Mafru, ještě nebyl v politice, takže redaktoři nemohli vědět, jakým způsobem svůj mediální vliv využije,“ bránila tehdejší novináře Slonková.

Vliv současných vlastníků podle diskutujících českým médiím velmi uškodil. „V Česku už není tištěné médium schopné udávat tón veřejné agendy. Velká média paralyzoval jakýsi mocenský kartel," prohlásila Zlámalová. Proto podle ní vzrostla důležitost veřejnoprávních médií, Českého rozhlasu a České televize. „Teď je otázka, jakým způsobem toho média využijí, protože se ocitla v nové situaci,“ dodala.

Podle Slonkové jsme možná svědky počátku konce velkých mediálních domů. „Myslím, že obchodní model, na kterém jsou postavené, přestává fungovat a rychle se vyčerpá,“ poznamenala. „Navíc se velká média dostala do stádia, kdy jejich redaktoři provozují ‚google žurnalistiku‘. Sednou k počítači a jsou závislí na tom, co najdou na internetu. Média pak od sebe navzájem přebírají témata a informace a z jejich zpráv se vytrácí jakákoliv vyhraněnost či autenticita,“ postěžovala si.

Kubal celou debatu uzavřel tvrzením, že budoucnost médií vidí v názorové vyhraněnosti a zpracování unikátního obsahu. „Zároveň myslím, že čtenáři budou mít čím dál tím větší zájem o zprostředkování autentických zážitků,“ dodal.

Diskuzi s názvem Česká média v roce nula uspořádala nezisková organizace "Post Bellum" a její záznam je k dispozici na youtube profilu jejich projektu Paměť národa.

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.