01.03.2012 23:55


Davové šílenství nebo studentská stopa v systému?

Autor: Tereza Ševelová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Studenti se, podle odznáčků na oblečení, „stydí za svého nejlepšího ministra školství“. Studenti protestují. Proti čemu vlastně? Jaká nálada mezi nimi skutečně vládne?

Protestující se scházejí před promlouvajícími. Přestože organizátoři hned v úvodní promluvě přiznávají široké spektrum názorů na připravovanou reformu mezi přítomnými, něco je spojuje. „Na mnoho věcí, například na školné a jeho podobu, máme různé názory. Ale všichni se shodneme, že současná podoba návrhu reformy vysokých škol je pro nás nepřijatelná,“ hlásá moderátor protestu diplomaticky. Odpovědí je mu souhlasné výskání asi třítisícového davu. Hned vyzývá přítomné ke skandování. „Stáhněte reformy! Stáhněte reformy,“ rozléhá se náměstím. „A proč? Protože reformy smrdí,“ napovídá moderátor. „Reformy smrdí!“ Zní to velmi jednoduše, ale účel to plní. Pocity sounáležitosti k davu a bojovnosti za společnou věc se mezi přítomnými rychle šíří. Mnozí přišli právě proto. Snad jen aby vybili svou energii? „Chtěla jsem zažít vzrušení. Ještě nikdy jsem na žádném protestu nebyla,“ prozrazuje svoji motivaci studentka Masarykovy univerzity Anna Karásková.

Studenti protestují proti návrhu nové vysokoškolské reformy. Foto: Tereza Ševelová

Mnoho studentů ale ví zcela přesně, proč tu stojí. „Nesouhlasím se školným. Vím, že jej dnes ráno ministr Dobeš stáhnul, ale myslím si, že ho stejně časem budeme platit. Nejvíc mi vadí, že všichni, kteří  školné prosazují, vystudovali zadarmo. Souhlasím se zvýšením poplatků za překračování standardní doby studia. Když je někdo blbý, ať si platí,“ líčí drobná bruneta zachumlaná do tlustého kabátu své soustředěné společnici. Ne všichni v davu ale mají zcela jasnou představu, proti čemu vlastně pochodem protestují. „Protestuji proti školnému. Ostatní věci mě nezajímají. Reformu jsem nečetl, bylo tam ještě něco důležitého?“ ptá se Pavel Zima z Mendlovy univerzity.

„Pojďte s námi,“  začne dav čas od času spontánně skandovat na kolemjdoucí, kolemstojící a z oken kolemkoukající. Někteří jsou však pohledem na aktivizovanou generaci, nad jejíž pasivitou už často zlomili hůl, zaskočeni. Se šokem se vyrovnávají buď nevěřícným focením, dle jejich názoru, zcela ojedinělého přírodního úkazu, nebo, méně často, úsměvem, zdviženými palci a výrazem zadostiučinění. Každý má proti něčemu protestovat, ne? Někdy se ani všichni nemusí shodnout na tom, co se jim nelíbí a jak by si představoval ideální variantu. Když se do čela odboje postaví obratný rétor, vzájemné neshody studentům nepřipadají důležité. Omezení akademických svobod, politizaci a podřízení univerzit zájmům trhu, to přece nechce nikdo, je si jistý moderátor. „Je velmi důležité zachovat akademickou svobodu, ne otvírat další prostor zájmům byznysu. Vzdělání není zboží. A vzdělaný člověk není prospěšný jen sám sobě, ale celé společnosti. Studenti za sebou zanechávají výraznou kulturní stopu,“ rozvíjí myšlenku student Masarykovy univerzity Jan Pavelec.

Všichni se neshodnou ani v jediném bodu, přesto jsou odhodláni protestovat do úmoru. Demonstrace je učebnicově kultivovaná. Kulturní stopa. Něco na tom bude.

 

O úterní demonstraci čtěte také na našem blogu: http://stisk.blog.idnes.cz/c/248711/Vse-nejlepsi-pane-ministre-prali-demonstrujici-studenti-Dobesovi.html

I protestech čtěte také: http://www.munimedia.cz/prispevek/dobes-chce-zpolitizovat-vysoke-skoly-mini-studenti-2465/

Klíčová slova: Studenti, protest, reforma

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.