09.04.2013 22:38


Donnie: Když utichli démoni, skončil raper S-CORE

Autor: Adéla Jelínková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

„Představ si, že máš v těle nádor, kterej ti vyoperujou a ty ho prodáváš.“ Hudba jako součást terapie, jako hypnotikum. Silnější než rivotril. Od patnácti mu v nitru bujil nádor. Tumor, který toužil po jeho smrti. Říkal mu, že nic na světě nemá smysl. Že všechno je nic. Nabádal ho, ať se zničí. Nechal se svést. Ale pořád je tady. Dnes jako Donnie. Ten lepší. Snaží se zapomenout na poslední cestu, která by jej dovedla ke S-COREmu, k minulosti. „To nejhorší ze mě se promítalo v muzice S-COREho,“ říká člověk, který šest let přežíval na rapu. Aby se jednoho dne probudil a zjistil, že démoni se utišili a nechali ho jiným.

Autor: První kontakt - Romance v pokoji 53

Donnie. Foto: Adéla JelínkováČást života prožil jako S-CORE. V prostoru hip-hopu a v rytmu slov ukotvil svou existenci. Skládal texty a rapoval, aby vyhnal depresi. „Od patnácti mám depky. Jednu dobu se to násobilo, násobilo a násobilo. Pak už se to prostě nedalo,“ křiví ústa. Úzkosti, stavy sebenenávisti, zbytečnosti, paranoie a dávky antidepresiv – S-COREho osobní mlčenlivý svět. „Je to strašně komplikovaný. Kdykoliv zajdeš až sem, je to s tebou strašný, nezvladatelný. Protože přemýšlíš o zlých věcech. Chtěl bych, aby tohle všechno bylo za mnou a už to ke mně nepatřilo,“ touží. Jeho tvorba pro něj znamená odpad, který ze sebe musel dostat. Talent považuje za prostředek k očištění sebe sama. „Můj talent je jako cisterna, která vyváží bordel,“ říká. Možná uvidíš to zlo, které ukrývám, všechny ty démony uvnitř mojí hlavy… a takhle mluví jeho texty.

Během několika let S-COREho hudba propojila masu lidí. Někteří prostě poslouchali hip-hop, jiní zbožňovali osobní tragédie. A další uviděli ty démony a probudili vlastní. „Nechci být vzor. Špatné je, když to tak někdo pojme. Jednou se nějaká slečna pokusila o sebevraždu. Všude na zdech v jejím pokoji se našly citace z mých písniček,“ sklápí zrak k zemi. Takhle to nechtěl. Pořád tvrdí „Na mě se vyserte. Vzhlížejte jen sami k sobě.“

Už třetím rokem existuje jako Donnie, frontman skupiny První kontakt. „První kontakt je pro mě druhou etapou života. Když vyšuměly deprese a přišlo psychické zlepšení, skončil S-CORE.“ A s ním i jeho tvorba. Styl hudby se modifikoval a přetvořil ve směsici rapu, rocku a metalu. „Chci oddělit fanoušky S-COREho a Prvního kontaktu, vymezit tak minulost od současnosti a budoucnosti. Udělal jsem to, abych začal s čistým štítem,“ přiznává čtyřiadvacetiletý umělec. Ví, že nevytvořil úplně jiného člověka a zcela odlišný styl, než byl ten minulý. „Bylo by umělý, kdyby to nebylo v ničem podobný. Člověk se nepřeprogramuje.“ To temno tam někde pořád bude. Za prvé, přestaň se litovat, buď silná! Život není fér, chápeš... Už mě s tím sereš!... nedychtí po lítosti. 

Donnie. Foto: Adéla JelínkováPrvní kontakt přerušil spojení mezi Donniem a S-COREm, mezi plevelem a jádrem. „Současní fanoušci jsou jen zčásti bývalí fanoušci S-COREho. Ta popularita mi začala přerůstat přes hlavu. Musel jsem to utnout. Když jsem začínal, dělal jsem muziku pro pět lidí, ne pro tisíce. Nechci už dělat hip-hop. Podle mě je v týhle zemi mrtvý.“ Jak říká, člověk dospívá. Je jiný v patnácti než ve čtyřiadvaceti. To, co dělal, jej dovedlo až sem – do roku 2013. Do doby, kdy natáčí profesionální videoklipy a tvoří hudbu, která je na úrovni, kde podle něj ještě nebyla. Do doby, ve které si sám sebe a svých věcí váží. „S Orlem, připravovaným albem, jsem spokojený. Kdysi jsem byl pořád nešťastný z toho, co vydávám. Jeden člověk mi řekl, že až budu spokojenej s tím, co dělám, budu v prdeli. A měl pravdu. Člověk by neměl být absolutně spokojenej se svou prací, protože pak se nikam neposouvá,“ dodává.

Nenávidí komerci. Netouží po davech fanoušků. Přiznává ale, že s připravovaným albem a klipem se větší popularitě zřejmě nevyhne. Sám pro sebe není celebritou. „Každý se mě ptá na názory – jakoby to mělo nějakou cenu. Můj názor je stejně důležitej, jako názory všech ostatních,“ říká. Neprahne po kultu. „Jsem jako z Cimrmanovy povídky. Jára si postavil hospodu u silnice a strašně ho štvalo, že mu tam chodí lidi. Tak si ji vybudoval v lese a byl spokojenej. Chodil mu tam buď někdo, anebo vůbec nikdo.“ Donnie si buduje klip, kterým vytvoří zlomový bod. Vymrští své poselství do světa a pak… „po nás potopa a děj se vůle boží,“ neví, co bude dál. 

Klíčová slova: S-CORE, Donnie, První kontakt, démoni, hip-hop, rap

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.