24.04.2015 21:17


Fascinace médií Islámským státem hraje teroristům do karet

Autor: Turková Markéta | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Islámský stát, džihádista John nebo popravy křesťanů. Tyto titulky se objevují v médiích na hlavních stranách a působí na všechny lidi ve světě. Vyvolávají islámofobii, ale také podněcují mladé muže a ženy, aby se připojili k bojům v Sýrii a Iráku. Jakým způsobem západní zpravodajství ovlivňuje propagandu Islámského státu, diskutovali účastníci Studentské bezpečnostní konference v pátek 24. dubna na Fakultě sociálních studií v Brně.  

Brno - Většina lidí zná hnutí Islámský stát (také IS, ISIS) z rádia nebo televize. Jen česká média o této radikální organizaci zapojené do války v Sýrii a Iráku reportovala v letošním roce více než dva a půl tisíckrát (pozn. red.: Počet je uveden dle databáze Anopress pro celostátní tisk, televizi a rozhlas). Diskuzi vyvolává především reprodukce videí vyrobených samotnou organizací, na nichž radikálové brutálně vraždí své zajatce. „Západní zpravodajství má vliv na propagandu Islámského státu. Nazval bych to šířením teroristického poselství. Nutnou podmínkou terorismu je vytváření atmosféry strachu, a to média poukazováním na nová videa dělají skutečně výborně,“ říká bezpečnostní expert Josef Kraus. Islámský stát dle něj v podstatě západní média využívá. 

Studenti diskutovali o vlivu médií na propagandu teroristů.

Propaganda radikálů z Islámského státu směřuje dvěma proudy. „Optimistická videa s islamistickými bojovníky u společné večeře ukazují idylku a cílí na potenciální bojovníky,“ popisuje jeden směr student brněnské Mendelovy univerzity David Pulgret. Nejen v jejich důsledku se radikálové snaží zapojit do bojů v Iráku a Sýrii, přičemž podle údajů Organizace spojených národů bojuje v současnosti na straně Islámského státu přes pětadvacet tisíc Evropanů.

Druhý typ poselství je určený pro lidi mimo Islámský stát. „Videa jsou zpravodajská a opatřená anglickými titulky. V jednom dokonce vraždí chlapec. Tímto chtějí členové hnutí říci, že to nejsou jen muži a ženy, kteří se budou rvát, dokud jejich radikální myšlenky nezvítězí,“ dodává Pulgret. Obrazy brutálních poprav nejen amerických a evropských občanů jednak provokují k vojenskému zásahu proti ISIS, zejména ale ovlivňují běžnou společnost.

Psycholog Jan Šerek poukazuje na emoční náboj západního zpravodajství, které přitahuje pozornost diváků k hrůzám páchaných radikály Islámského státu. „Zprávy si lidé lehce zapamatují a také po delším čase se jim snadno vybaví. Ve výsledku dochází k posílení stereotypu, kterým je spojení muslimů s násilím,“ popisuje vliv médií Šerek. „Zpravodajství o Islámském státu může v lidech vyvolat pocit ohrožení,“ nastiňuje Šerek posílení protiislámských nálad.  

Oběťmi jsou i muslimové

Islámofobie narostla také v souvislosti s lednovými teroristickými útoky v Paříži a Kodani. Francouzský prezident Hollande tehdy prohlásil největšími oběťmi muslimy. Ti jsou terčem jak teroristů, tak původního obyvatelstva. „Jen od sedmého do dvacátého ledna letošního roku bylo ve Francii nahlášeno téměř sto třicet útoků proti muslimům,“ sděluje studentka Metropolitní univerzity v Praze Zuzana Buroňová.

Rozdílný přístup novinářů k psaní o teroristech domácího a zahraničního původu má podle Buroňové na stupňování násilí vůči muslimům svůj podíl. „Pokud dojde k terorismu ze strany domácího obyvatelstva, média to spojují s narušenou psychikou jedince a problém končí, když je útočník ve vazbě. Jestliže spáchá teroristický čin cizinec, dochází k zdůraznění motivů násilí, asociaci se zahraničními organizacemi jako Al-Kaida nebo Islámský stát a zdůraznění budoucího ohrožení,“ říká Buroňová.

Prostředí strachu z Islámského státu a muslimů využívají také politici. Svou xenofobní rétorikou proslul již bývalý předseda Úsvitu Tomio Okamura, před přívalem muslimů však varují i jiné politické strany. „Snaha získat voliče na protiislámské téma byla znát především loni při volbách do Evropského parlamentu. Například poslankyně Jana Volfová tenkrát pro Českou suverenitu natočila klip v burce,“ komentuje politoložka Petra Vejvodová. Protiislámské nálady přitom znovu podporují propagandu Islámského státu, která se zaměřuje na jedince vyloučené ze společnosti a nabízí jim výše zmíněnou idylu společných večeří.

S šířením vlivu Islámského státu, který probíhá také na Twitteru nebo Facebooku, v podstatě nelze bojovat. „Blokování účtů na sociálních sítích nebo stahování videí z internetu jsou jen dočasným řešením. Možností je neposilovat propagandu jejím sdílením, což jsou třeba kliky na internetu,“ popisuje bezpečnostní expert Kraus.  Zajímavý krok podle něj také učinilo vedení BBC, které odmítlo sdílet brutální videa natočená teroristy. „Kdyby všechna západní média fungovala obdobně, dopad propagandistických a zastrašujících videí na budoucí islámské bojovníky z Evropy by se snížil,“ dodává Kraus.

Referovat, ale nepropagovat

Potřebu hledání správné míry, jak o násilí referovat, aniž by se stala nástrojem islamistické propagandy, si uvědomují i česká média. „Při zobrazování je nutné používat základní etická pravidla. Na naše stránky nebudeme dávat celá videa,“ uvádí novinář Hospodářských novin Jindřich Šídlo.  Stoupencem vysílání celého obsahu videí není ani komentátor Alexandr Mitrofanov z deníku Právo. „Osobně bych byl pro pouhý popis toho, co se na nich odehrává,“ uvádí Mitrofanov.

Problematický se jeví také způsob popisu brutálních vražd, které islámští radikálové páchají. „Správné je zdůraznit, že někomu uřízli hlavu, nikoli ale popisovat zvuky, které jsou slyšet, či popisovat, jak moc přitom stříkala krev,“ říká zahraniční komentátor MF Dnes Teodor Marjanovič. Všichni tři novináři se shodují, že celková regulace zpráv o Islámském státu není na místě.

S tím, že dané téma nelze zpravodajsky potlačovat souhlasí také sociolog Jaromír Volek. Za nevhodné však považuje využívat videa z produkce Islámského státu. „Jedná se o zbraně svého druhu vytvořené teroristy, které slouží jejich propagandistickým cílům. Využití takových materiálů ve víceméně totožné podobě naznačuje ztrátu kulturní identity západních médií. Ta mají dostatek vlastních zdrojů, aby například chování Islámského státu dostatečně informačně pokryly" dodává ke zpravodajství Volek.

Ačkoliv česká média informují o Islámském státu denně, oproti zpravodajství Spojených států stále používají rozumná etická pravidla. Kauza způsobená americkou televizí Fox News, která v únoru odvysílala celé video upálení jordánského pilota, u nás pravděpodobně nenastane.

Klíčová slova: Islámský stát, propaganda, terorismus, zpravodajství, média

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.