01.05.2013 09:57


Fotonávod: Jak se dělá sítotisk

Autor: Michaela Kašperová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Oblečení v obchodech je den ode dne stejnější, i když se výrobci snaží motivy obměňovat a nebojí se sáhnout po nezvyklých tématech. Pokud se nám i přes jejich snahu motivy znelíbily, můžeme si vyrobit své vlastní a jedinečné. Jednoduchou cestou k nim je metoda sítotisku, kterou se návštěvníci infoshopu Pelech učili pětadvacátého dubna pod vedením zkušených tvůrců. Těm, kteří se nemohli zúčastnit, Stisk nyní nabízí podrobný fotonávod.

Ti, kteří si chtějí vyrábět oblečení s vlastními motivy doma, bezesporu sáhnou po metodě sítotisku, která je ve své podstatě velmi jednoduchá. Pětadvacátéhého dubna se konal v infoshopu Pelech workshop zaměřený právě na tuto metodu. Zkušení tvůrci zájemcům názorně ukázali, jak probíhá napnutí síta, jeho osvit i samotný tisk. I když jsou vstupní náklady vysoké a pohybují se okolo tří tisíc korun, s každým dalším tričkem se investice vrací. Nezměrnou odměnou přitom je originální motiv a nezávislost na současné módě a vůli výrobců.

Základem všeho je rám. Nejčastěji bývá dřevěný, ale v obchodech se dá obstarat i hliníkový. Ceny se pohybují okolo šesti set korun za velkost 30x40 cm. Protože už na něm bývá natažená síťovina, ušetříte si kus práce. Pokud je ale někomu líto peněz, není těžké si rám vlastnoručně vyrobit.

Na rám je třeba natáhnout speciální síťovinu, která se dnes nejčastěji vyrábí ze syntetických vláken a mívá různou hustotu ok (od zhruba čtyřiadvaceti vláken na centimetr až po zhruba stošedesát vláken na centimetr). Ta je velmi důležitá, protože na ni závisí vzhled výsledného motivu. Jestliže chceme tisknout motivy a drobnými detaily, je vhodné vybrat si hustější tkaninu a naopak. Jakýmsi kompromisem je tkanina se zhruba pětačtyřiceti vlákny na centimetr.

Síťovinu je třeba napnout na rám. K napínání můžeme použít sponkovačku, šikovnější si ale vystačí i s připínáčky. Nejvhodnější je přichytit tkaninu jen v několika bodech bodech na jedné straně, poté pokračovat stranou protější a na závěr dopnout zbývající dvě strany.

Přečnívající síťovinu ustřihneme. Protože nejde o zrovna levnou záležitost, je dobré s ní neplýtvat. Ceny za metr čtvereční se pohybují okolo jednoho tisíce korun. Jedná se ale o dlouhodbou investici, vydrží totiž desítky tisků a mohou se používat i několikrát pro různé motivy.

I když jsme síťovinu na rám napnuli, ještě se na ni jistě objevují vlnky a hrbolky. Ty je třeba vyhladit, a proto síťovinu ještě dále dopínáme přidáváním dalších a dalších připínáčků na všech stranách.

Výsledkem má být rám s natolik napnutou síťovinou, že při dotyku pruží a připomíná tak trampolínu. Nejsou na ní navíc patrné žádné vlnky, hrbolky nebo přehyby. Má být zkrátka dokonale rovná.

 

Když máme rám napnutý, přesuneme se do zatemněné místnosti, ve které na rám naneseme světlocitlivou emulzi, která se bude poté osvěcet. Můžeme si při tom slabě svítit červeným světlem, na které není emulze tolik citlivá.

Emulzí je opět mnoho. Nejčastějším typem je zřejmě dvousložková, kterou musíme před nanášením smíchat dohromady, aby byla aktivní. Protože se v obchodech prodávají velká balení, která stojí okolo pěti set korun a dá se s nimi vytvořit desítky motivů, není na škodu se domluvit s přáteli a pořídit si ji společně, jinak by se nám emulze zkazila dříve než bychom ji spotřebovali.

Emulze se dá nanášet speciálním korýtkem nebo obyčejnou kreditní kartou. Stačí na síto vylít část emulze a kartou ji pak rovnoměrně rozetřít po celé ploše a obou stranách síta tak, aby nikde nebyly kapky nebo tlustší vrstvy. Emulze poté musí dokonale uschnout, proto ji buď vysušíme fénem či zatavovací pistolí nebo ji necháme několik hodin ve tmě ležet.

Když je emulze dostatečně suchá, přiložíme na ni vybraný motiv tak, jak je ukázáno na fotografii. To přitom stále děláme při červeném osvětlení, na fotografii je jen ukázáno, jak by to mělo vypadat. Motiv si můžeme jednoduše namalovat lihovými fixy na průhlednou fólii nebo vytvořit v počítači a vytisknout v copy centru, které umí tisknout na meotarové fólie. Jedna A4 vyjde zhruba na šestnáct korun. 

Pro osvit potřebujeme rám se zaschnutou emulzí, motiv, knihy na zatížení, sklo a silné světlo. Jakmile jsme přiložili na zaschnutou emulzi průhlednou fólii s motivem, je třeba položit ji ještě na sklo a zatížit knihami podobně jako na fotografii. Čtyřicet až padesát centimetrů pod sklo potom položíme zdroj světla.

Samotný osvit pak vypadá ze spodní strany takto a měl by trvat dostatečně dlouhou dobu. Někdo uvádí pro pěti set wattový halogen osm minut, někdo svítí půl hodiny, jiný takřka hodinu. Záleží také na použité emulzi, proto je nezbytné přečíst si předem návod. 

Po osvitu je třeba síto vymýt vodou, proto sundáme fólii i knihy a rám odneseme nejlépe do koupelny. Vhodné je pokropit ho nejprve z obou stran vlažnou vodou, aby emulze nabobtnala a lépe se vymývala. Zatímco v místech, kde bylo síto zakryto černým motivem se emulze nezapekla, a proto půjde vodou vymýt, místa, na které svítilo světlo, budou zapečená a voda s nimi nic neudělá. Jakmile máme motiv vymytý, je třeba rám se sítem ještě důkladně vysušit, což můžeme opět urychlit fénem. Výsledek vidíte na fotografii.

Jamile je rám se sítem suchý, můžeme začít tisknout. Tričko důkladně vyrovnáme a pod potiskovanou plochu vložíme karton, aby se motiv neobtiskl i na další stranu trička. Rám pak na námi zvolené místo přiložíme a po celou dobu nanášení jej přidržujeme, aby se neposouval.

Barvy, se kterými se tiskne, se dají obstarat v obchodech s výtvarnými potřebami v různých odstínech i typech. Sehnat se dají malá balení po sto mililitrech i velká kilová balení. Ta vyjdou levněji, protože zatímco stomililitrová plechovka stojí zhruba dvě stě korun, kilová vyjde na tisíc.

Barvu si podobně jako předstím emulzi prve vedle motivu navrstvíme (jako na předchozí fotografii) a poté ji buď speciální stěrkou nebo kreditní kartou po motivu roztíráme. Dbáme přitom, abychom barvu roztírali vždy v jednom směru, jinak se může stát, že se nám motiv zdvojí. Dále dbáme na to, abychom při roztírání na motiv mírně tlačili a barvu tak protlačovali na druhou stranu - na tričko. Přebytečnou barvu přitom můžeme vracet zpátky do plechovky.

Když máme barvu rozetřenou po celém motivu, přidržíme tričko a rám postupně sejmeme. (Na fotografii je zároveň vidět karton, který jsme dovnitř trička před tisknutím vložili.) 

Na úplný závěr je nutné motiv přežehlit, aby se při praní nesmyl. Proto karton uvnitř trička ponecháme a na motiv přiložíme několik dalších papírů. Žehličkou pak motiv rovnoměrně přejíždíme i několik minut a nebojíme se na něj přitlačit. To, že už je motiv dostatečně zažehlený poznáme tak, že se barva při dotyku nelepí.

A toto je výsledek... 

Klíčová slova: sítotisk, sítotiskový workshop

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.