14.05.2019 21:01


Fronty i prázdná hala. Více než hodina na třech pobočkách České pošty

Autor: Ladislav Zouhar | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Tři pobočky České pošty. Brno, Blansko a Jedovnice. Moravská metropole, okresní město a městys. Více než hodina strávená na jedné poště v těchto městech a městysi. Brno v úterý mezi půl pátou a půl šestou odpoledne, Blansko ve čtvrtek a pátek dopoledne a Jedovnice v pondělí odpoledne. Stisk přináší pohled na to, jak to na jednotlivých pobočkách vypadalo. 

Pošta u brněnského nádraží. Foto:Ladislav Zouhar.

Brno – Pošta na ulici Nádražní. Je úterý půl páté odpoledne. Lidé se vrací domů z práce. Hala pobočky u Hlavního nádraží v Brně je téměř plná. Přepážek je v hale sice celkem jedenáct, ale otevřeno má pouze pět z nich, z toho jedna přepážka funguje bez pořadníku. Tam je možné koupit si například obálky nebo poštovní známky. Během hodiny strávené v hale je zde neustále zhruba stejný počet lidí – dvacet až pětadvacet zákazníků čekajících na vyřešení svého požadavku. „Tolik lidí je tady pořád,“ říká zaměstnankyně pošty u jediné přepážky bez pořadníku. Na dotaz, proč je tedy polovina přepážek zavřená, odpovídá vyhýbavě. „To se musíte zeptat vedení,“ říká.

Přesně ve tři čtvrtě na pět přichází herec Michal Isteník, který se proslavil v seriálu České televize MOST!, kde ztvárnil postavu hostinského Edy. Na dotykové tabuli vybírá službu a bere si pořadový lístek. Je na něm číslo dvacet osm. Odchází k okénku, kde si přebírá potřebné formuláře a vyplňuje je v rohu u stolku.

Minuty ubíhají. Asi za osm minut herec s vyplněnými formuláři odchází, nejspíš ho odradilo množství čekajících lidí. Jeho číslo se na vyvolávací tabuli objevuje osm minut po páté hodině. Celých dvacet tři minut od příchodu Michala Isteníka. Přitom čtyři vyvolávaná čísla na tabuli před jeho dvacet osmičkou se k okénku rovněž nedostavila. I tito lidé čekání vzdali. Pokud by neodešli, kdo ví, za jak dlouho by se herec vůbec měl dostat na řadu.

Pošta v Blansku asi pět minut chůze od autobusového nádraží. Foto: Ladislav Zouhar.

Blansko – Pošta nedaleko nádraží. Je čtvrtek dopoledne něco málo po deváté hodině. Většina lidí je v práci. Na poště, vzdálené asi pět minut chůze od autobusového a vlakového nádraží, je šest lidí. Z osmi přepážek jsou otevřeny čtyři. Kapacitně stíhají. „Kdybychom otevřeli všechny přepážky, neměli bychom tady co dělat. Víc lidí je tady dopoledne jen, když si senioři přijdou pro důchod, a pak samozřejmě odpoledne, když se lidé vrací z práce. Ale ani v době největšího návalu tady nikdy není více než patnáct nebo dvacet lidí najednou. A to se mezi čtyři nebo pět otevřených přepážek rozloží,“ říká zaměstnankyně pošty Jana Bittnerová. Na nedostatek zaměstnanců si nestěžuje. Dokonce prý mají i dvě brigádnice.

Od mého příchodu na poštu uběhlo asi patnáct minut, které jsem strávil čekáním na židli. Dívám se, kolik je na zdejší poště přepážek, a kolik z je nich otevřených. Kromě mě je na poště dalších pět lidí. Od přepážky přede mnou odchází zákazník. Zaměstnankyně pošty za přepážkou se zvedá a jde ke mně. Ptá se, jestli mám číslo z pořadníku. Prý už tady nějakou dobu sedím, tak jestli něco nepotřebuji. S poděkováním pomoc odmítám a zaměstnankyně se vrací zpět za přepážku.

Krátce po půl deváté přichází na poštu mladý muž s doporučeným dopisem. Momentálně jsou na pobočce kromě mě další tři lidé. Bere si číslo z pořadníku a asi za minutu už jeho číslo bliká na tabuli u volné přepážky. Za tři minuty už spokojeně odchází. Dopoledne je tady klid, ale těžko říct, jak to vypadá odpoledne. Asi před půl rokem jsem si na zdejší poště potřeboval během dopoledne koupit kolky a strávil jsem čekáním aspoň dvacet minut. V tu dobu tady bylo přinejmenším dvacet lidí. Tentokrát jsem si ale obálku a dvě známky stihl koupit za dvě minuty. Přibližně za hodinu, mezi devátou a desátou ráno, se u přepážek protočilo asi třicet zákazníků.

 

Blansko – Druhý den. Je pátek tři čtvrtě na jedenáct dopoledne. Na poště je asi dvanáct lidí. Z osmi přepážek jsou otevřené tři. Dvě minuty před jedenáctou přichází muž středního věku a bere si lístek z pořadníku. Je na něm číslo 519. Zařadí se na konec fronty a čeká. „Na poštu chodím celkem často. Většinou je tady fronta. Záleží ale na tom, kdy přijdu,“ říká. Minuty se vlečou. Na řadu se dostává až za dvacet čtyři minut. Mezitím na poště otevřeli čtvrtou přepážku. Lidí ale znova přibylo a teď je jich na poště přes dvacet. A to je dopoledne. Odpoledne, až se lidé budou vracet ze zaměstnání, bude fronta nepochybně ještě delší.

Pošta v Jedovnicích. Foto: Ladislav Zouhar.

Jedovnice - Je pondělí, patnáct hodin čtyřicet minut. Na poště v Jedovnicích jsou dva lidé. Muž u jediné otevřené přepážky vzápětí odchází, jeho žádost byla vyřízena. Zůstává pouze žena u stolečku, kde se dívá do mobilu a pravděpodobně kontroluje údaje na objemném balíku před sebou. Jakmile má vše připravené, během dvou minut odchází z pošty. Její balík tak může putovat za svým příjemcem.

Podobně to chodí více než hodinu. Vždy přijde jeden nebo dva lidé. Podle potřeby na poště otevírají jednu nebo dvě ze tří přepážek. Nejvíce zde bylo, za celou dobu strávenou na pobočce, zároveň pět lidí. Vypadá to, že kapacitně stíhají. „Záleží na tom, kdy lidé přijdou a na tom, jestli zrovna nejsou výplaty. Víc by vám k tomu řekla paní vedoucí, ta tady ale bude až ve středu,“ říká jedna z pracovnic pošty.

Minuty ubíhají rychle. Téměř bez přestávky na poště někdo je, ale vždy jde hned na řadu a vzápětí odchází. Za hodinu se na pobočce protočilo asi třicet lidí. Každý příchozí stráví čekáním a vyřizováním své žádosti v průměru něco málo přes tři minuty. Více než hodina, kterou jsem strávil na poště, byla poklidná. Lidé se znají, a tak s pošťačkou u přepážky občas prohodí i pár slov. Nelze odhadnout, jaké fronty zde vznikají, když přijede třeba autobus s lidmi z práce, nebo když jsou výplaty, jak sama naznačila pošťačka u přepážky.

Klíčová slova: Česká pošta, reportáž, Brno, Blansko, Jedovnice

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.