16.04.2013 10:00


Genius Loci I. díl: Muži s počítači a ženy s květy ve vlasech

Autor: Anna Bromová | Kurz: Stisk | Kategorie: Studentský servis

"Domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumějí," řekl básník německé avantgardy Christian Morgenstern. Mezi jeho ostatní tvorbou působí tento výrok nadmíru srozumitelně. K srdci si ho vzalo i několik mladých lidí v Brně, kteří se rozhodli se svými spolubydlícími smyslupně žít, nikoli vedle sebe jen tak přežívat. Ve svém dvoudílném seriálu Stisk představí čtyři byty, kterými stojí za to nechat se inspirovat. Čtyři brněnské byty s duší a myšlenkou.

Vstupenkou do Techsquatu je kvalitní invence

Sdílí mikrovlnku, pračku i sporák. Nebo také schopnosti, know-how a nadšení pro podnikání. Pět mladých a neklidných mužů od devatenácti do osmadvaceti let, kteří se rozhodli vzít svůj osud do vlastních rukou. Právě k sobě hledají šestého. A ten, koho vyberou, má přísun nových myšlenek, kontaktů i práce zaručený.

Myšlenka vytvořit místo, kde budou spolubydlící společně žít své start-upy, se zrodila v mysli studenta ekonomie Jana Antotnína Koláře. „Když jsem v Nizozemí viděl, jak lidé dokážou žít a vzájemně si spolu pomáhat při tvorbě, chtěl jsem na takovém místě bydlet taky,“ popisuje, jak se nechal inspirovat v zahraničí. Tento pětadvacetiletý podnikavec chtěl bydlet s lidmi, kteří se budou podněcovat k novým nápadům. A tak v červnu loňského roku na ulici Veveří založil Techsquat, centrum brněnské start-upové scény.

Tento byt má ale i mnoho dalších výhod. Jednou z nich je krátká výpovědní lhůta pro nájemníky. Když se tedy někomu naskytne příležitost třeba pracovat v zahraničí, může bez větších problémů odcestovat. I díky tomu už se osazenstvo několikrát proměnilo. S novým nájemníkem do bytu vždy přijde nový projekt a šance pro ostatní. V současnosti zde bydlí kluci věnující se ekonomice, designu a počítačovým technologiím. Slečna s nimi nikdy nebydlela, ženy jsou pro Techsquat zatím spíše zdrojem bezedné inspirace.

Základem celého bytu je pracovna plná denního světla. Je přístupná z obou ložnic a každý v ní má vlastní stůl s počítačem. Samozřejmě, že je to ultraposvátné místo a jakmile někdo chce pracovat, ostatní to musí respektovat. Návštěvy a party proto podléhají schvalovacímu řízení. „Techsquat ale není jen o technologiích. Hlavní je, že se díky němu potkávají lidé s podobnými zájmy a tvoří se tak pevná komunita,“ tvrdí dvacetiletý Adam Amran, jenž v Techsquatu bydlí od prosince. Přistěhoval se tam, jelikož už nechtěl bydlet sám. Získal díky tomu větší motivaci k práci a hlavně kamarády, kteří mu pomohou, když má při své tvorbě jakýkoliv problém.

Práce hrou

Díky vzájemné podpoře v Techsquatu vzniklo či právě vzniká mnoho start-upů – například StreetAlert, HushFlow, KdyJedeš, Universator, DesetKliků, Okruháři... Kromě práce na vlastních projektech spolu ale pánové podnikají i spoustu jiných věcí. Například seznamovací party Openevening, které pořádají pro své známé, jejich známé a známé jejich známých přímo ve svém bytě přibližně jednou za dva měsíce. Díky těm se okruh lidí kolem Techsquatu stále rozšiřuje. S dalšími kreativci chodí také na Monday coffee a občas společně dělají na projektu mimo jejich běžná studia a práci. Naposledy to byla například organizace brněnské premiéry filmu The Startup Kids, na kterou se stály dlouhé fronty.

„Skvělé na tomto bydlení je, že nemusíme složitě hledat nájemníky. Sami nám píšou lidé s podobnými zájmy, jako jsou ty naše, a my si prostě vybereme toho nejlepšího,“ řekl Ondřej Vymětalík, který v Techsquatu bydlí od září. On sám je velkým fanouškem couchsurfingu, proto v bytě nabízí i přespání pro nocležníky z celého světa. Zatím ho však využívají hlavně jejich čeští známí.

Netradiční byt si dává hodně záležet na své propagaci. Najít ho proto lze na facebooku, twitteru a má samozřejmě i své vlastní webové stránky. Poznáte ho ale i z ulice. S kamarádkami ze sousedního GirlsFlatu totiž ve svých oknech vytvořili pomocí nalepovacích papírků hru Pacman. A dokonce si nechali udělat i vlastní samolepky. Pro kluky z Techsquatu se stalo bydlení životním stylem. Elán z nich prýští do všech stran a mají neustálou chuť se zdokonalovat. „Stačí návštěva vašeho facebooku a člověk dostane chuť v něčem vynikat a být dobrý. Fenomenální. To se mi dlouho nestalo,“ napsal jim jeden z příznivců do komentářů na facebook. A atmosféru Techsquatu vystihl naprosto přesně.

 

 

 

 

 

V Doupěti je největším darem život a přátelství

Se vstupem do prostorného bytu v Židenicích jakoby se člověk dostal do jiného světa. Rozdílného od života před jeho dveřmi a velmi odlišného také od rušného stylu bydlení v Techsquatu. Nudné to tam však rozhodně není. Oči nevědí, na co se dříve koukat a pozitivní atmosféra vládnoucí všude kolem musí každému přivodit pocit obrovského klidu.

Ačkoli v Doupěti mezi pěti slečnami bydlí i dva pánové, z celého bytu sálá ženská energie. Na stěnách jsou obrazy a fotografie nahých žen či novorozeňat a sem tam visí i nějaká básnička. Tím hlavním, co ale mají obyvatelé tohoto bytu společného, je snaha se navzájem podpořit, být si oporou a žít ohleduplně k lidem, zvířatům i přírodě. „Ačkoli jsem veganka jen já, když vaříme společně, vaříme vegansky,“ svěřila se čtyřiadvacetiletá Alžběta Živá, která v Doupěti bydlí od srpna. Společné jídlo nájemníků je totiž oblíbeným rituálem, který všechny sbližuje.

Vaří se tam také při různých oslavách. V Doupěti společně slaví nejen narozeniny, ale i všelijaké významné dny nebo třeba jednoduše život. To se potom všichni sejdou u klavíru a minimálně ještě s kytarou tráví svůj večer muzicírováním. Anebo pořádají opékačku na zahradě. Na každou akci zvou kamarády, kteří ale většinou přivedou i někoho pro ostatní dosud neznámého. V bytě tudíž často vítají nové hosty. Nejzajímavější za všech akcí jsou zajisté Ženské večery. Vždy při úplňku a novu se sejdou ženy, které v Doupěti buď bydlely dříve nebo bydlí teď, a společně s dalšími ženami meditují nad různými tématy. Podle fáze měsíce přemýšlí o tom, co by rády získaly nebo čeho by se naopak chtěly zbavit. Ve velmi intimním okruhu žen se snaží sdílet své problémy, řešení a pokoušejí si uvědomovat podstatu svého ženství.

Toleranci brání demokraticky zvolená pravidla

Společné bydlení však vyžaduje i své zákony. Proto každý, kdo chce v bytě něco organizovat či si přivést hosta, musí své plány předem zapsat do kalendáře, aby s nimi počítali i ostatní. Zajímavé je také to, jak se obyvatelé Doupěte podílejí na uklízení. Každý týden se střídají osoby u jednotlivých uklízecích funkcí, přčemž je jich pět a nájemníků sedm. Jeden z úkolů je proto konání dobrých skutků a ten druhý povzbuzování ostatních, když se dostanou do nesnází. Další zásadou potom je zákaz skladování masa, s čímž však nikdo v bytě problém nemá.

„O ohleduplnosti k životnímu prostředí a ostatním se u nás moc nedebatuje. My tak prostě žijeme,“ říká osmadvacetiletá obyvatelka Doupěte Kristýna Straková. Je to vidět i na obrovském množství alternativní literatury, ekologické kosmetiky a šperků z přírodních materiálů všude kolem. Vzhledem k tomu, že se snaží být tolerantní i k lidem, přijímají  také velké množství azylantů - lidí, kteří třeba na chvíli nemají kde bydlet. A to, že zbytky jídla nosí bezdomovcům, všem přijde naprosto přirozené. „Přece se to nevyhodí, to by byla škoda, když někteří lidé nemají co jíst,“ myslí si Alžběta Živá.

Když někdo Doupě opustí, velmi rád se do něj zase vrací. Složité potom ale může být najít na volné místo náhradníka, který by do kolektivu zapadl. Většinou ho hledají tak, že rozešlou po kamarádech inzerát a ti ho rovnou posílají lidem s podobným pohledem na svět. V Doupěti mají lidé mezi sebou velmi blízké vztahy a fungují prakticky jako rodina. Je proto vždy důležité, aby nově příchozí nájemník zaběhnutá pravidla respektoval a dokázal žít podobným životním stylem jako ostatní.

Dámy a pánové z tohoto bytu si snaží společně vypomáhat i po profesionální stránce. Všichni studují humanitní obory a proto si mohou pomáhat s výzkumy. Navzájem se třeba také doučují jazyky a Alžběta se svou spolubydlící navíc pracuje na projektu ekologického pohřebnicví. V Doupěti však kariéra není to hlavní. Důležitý je pro všechny vnitřní klid, spokojenost a vřelé vztahy s ostatními lidmi. A přesně takovou náladu dokáží obyvatelé tohoto bytu přenášet i na ostatní.

 

Další byt s duší je i Punkové hnízdo a Marie Gorazdová II. Více si o nich přečtete v druhém dílu seriálu Genius Loci.

 

Klíčová slova: Genius loci, Techsquat, Doupě, byty, domov

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.