14.03.2019 23:41


Gestapo: AKCE SOKOL. Skautský institut a Post Bellum v přednášce připomněli zločiny nacismu

Autor: Kateřina Vajsová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Přednášku s názvem Gestapo: AKCE SOKOL upořádali ve středu dobrovolníci organizací Skautského institutu v Brně a Paměti národa Jihomoravského kraje. Konala se v budově Skautského institutu na Moravském náměstí. Přednáška měla připomenout akci nacistických Němců z roku 1941 na území protektorátu Čechy a Morava proti členům Sokola.

Přednáška Gestapo: AKCE SOKOL

Brno – Gestapo: AKCE SOKOL návštěvníkům připomněla události z historie Sokolské organizace. Největší část přednášky však byla zaměřena na události noci ze 7. na 8. října 1941, kdy nacisté vedli nejrozsáhlejší zásah proti jejím členům. Vznikla ve spolupráci organizací Paměť národa Jihomoravský kraj a Skautský institut v Brně.

Od letošního roku je datum 8. října v kalendářích uveden jako Památný den sokolstva, kvůli událostem z roku 1941. Přednáška se konala v přednáškovém sále budovy Skautského institutu na Moravském náměstí. Byla vedená formou promítání fotografií a citátů na plátno, výkladem historie Sokola, doplněným o některé vzpomínky pamětníků.

Michal Doležel, vedoucí oddělení vzdělávacích projektů uvedl přednášku jedním z citátů důstojníka SS Konstantina von Neuratha, kterou pronesl před Norimberským tribunálem v roce 1946: „Sokol byl nejnebezpečnější protistátní organizací, to jsem nemohl trpět, to by byla zrada.“

Po tomto uvedení se věnoval nejprve vzniku a obecně historické roli organizace. Sokol vznikl v roce 1862 v Praze. Jeho členové měli svůj kroj a prapor, aby byli snadno odlišitelní od ostatních lidí. Cílem Sokola bylo vytvořit organizaci, jejíž členové budou mít vzájemnou soudržnost a fyzickou i mentální sílu. „Sokol představoval pro nacisty problém také kvůli propracované struktuře řízení a obecně metodikou výchovy,“ vysvětluje Doležel.  

I přes snahu nacistů zničit tuto organizaci byli sokolové schopni pokračovat v protinacistickém odboji, právě díky systému řízení a jejich soudržnosti. Osmého října 1941 po nástupu Reinharda Heydricha na post říšského protektora však přišla zdrcující fáze akce zaměřené na Sokoly. Obec sokolská byla oficiálně rozpuštěna a představitelé Sokola byli zatčeni a odvlečeni do koncentračních táborů. Sokol obnovil svou činnost po válce, avšak po roce 1948 ho komunistická strana opět zakázala.

Po skončení přednášky přišla na řadu krátká diskuze mezi návštěvníky. Přišli se podívat i tací, kteří byli členem Sokola před  jeho zakázáním komunistickou stranou. „Já jsem byla členem od pětačtyřicátého roku, to mi bylo pět let, hned po válce. Gestapo zatklo mého otce v den, kdy jsem se narodila, takže vím, jak to všechno probíhalo, a vím co se tenkrát dělo,“ uzavřela diskuzi jedna z posluchaček a pamětnice Gertruda Šimová.

Prvním společným projektem těchto neziskových organizací byla prohlídka bývalé brněnské káznice na Cejlu. Spolupráci navázali v březnu letošního roku. Do budoucna plánují dvě akce měsíčně. „Samotný Skautský institut dělá kolem 20 až 22 projektů měsíčně. Akce společné s Post Bellem na příští měsíc se teprve řeší,“ uvedla Lucie Kolischová vedoucí pracovnice a dobrovolnice Skautského institutu v Brně.

Klíčová slova: Gestapo: AKCE SOKOL, Skautský institut, Post Bellum, Paměť národa, přednáška

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.