Italské kopce před Vánoci, to je ráj hlavně pro Čechy

Protivná, uměle blonďatá, postarší Italka na recepci v hotelu neumí anglicky ani slovo. Hned po náročné cestě vás však donutí zaplatit sto eur za kauci na pokoj, popáté přeparkovat auto, a to v italštině a za pomocí razantních jižanských posunků. Hotelový apartmán není nic moc, lednička vydává co deset minut  děsivé zvuky. Sprcha už asi zažila dost a dost agresivních turistů. Stěny jsou tak tenké, že není těžké odhadnout, co se zrovna děje u sousedů odvedle.

Teď před Vánoci ovšem stejně většina přítomných Čechů ví, že když tohle všechno vydrží, už zítra se budou mít jako v pohádce. Na zastávce skibusu, o půl deváté ráno, stojí už asi dvacítka krajanů s baťohy se svačinou, slivovicí a termoskami horkého čaje. Všichni čekají, až se opět pozdraví s kamarádem řidičem a nechají se vyvézt až k samotné lanovce. V kabince už muž ve svítivě oranžové čepici vytahuje z náprsní kapsy staromódní lyžařské bundy placatku s hnědavou tekutinou, otvírá ji a nalévá své dceři, ta se jen ušklíbne: „Fuj, chutná to jako fernet!“ „Neboj, dneska to vypijeme a zítra si do toho můžeš nalít ten svůj rum,“ odpovídá starší pán.

Na svahu není ani lyže, Slunce se ještě schovává za horami, ale nebe bez mráčku napovídá, že dneska to bude zase famózní jízda, na kterou jsme v Itálii zvyklí. Upravený tvrdý sníh, nikde nikdo, žádné fronty a čekání. Usměvaví, opálení a černovlasí vlekaři, tak to vypadá v jednom z Čechy nejoblíbenějších italských lyžařských středisek před Vánoci a světovým pohárem, který se tady pojede už 27. prosince. Na svahu a hlavně před hospodou ve dvou tisících metrech nad mořem zní čeština častěji než na Václaváku. Ogaři z Vizovic si více než carvingové obloučky užívají opalování s krásným výhledem na Alpy a malebné město, při tom popíjí slivovičku.

Polední svačinovou pauzu z vlastních zásob kazí jen sněžný skútr, který svými zplodinami alespoň částečně připomíná ostravské podzimní smogové nedýchatelno.

Ve tři hodiny odpoledně už většina lyžařů rezignuje, nohy to přece jen první den na lyžích po dlouhém roce bez sněhu nezvládají tak dobře, jak by si přáli jejich majitelé. Po celodenní námaze, několika panácích a poctivé lyžařské polévce už ani nefunkční zařízení apartmánu tolik netrápí. Tak vypadá ta správná, sladká únava.