25.10.2011 20:51


Jak se shání peníze na stavbu kostela neboli fundrasing v praxi

Autor: Jana Tomalová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Farnost Brno-Lesná mezi jinými vyniká, je farností bez fary a bez kostela. Místní se těsně po sametové revoluci rozhodli, že nechtějí dojíždět na mše do okolních kostelů a začali pracovat na vlastním. Po dvaceti letech jejich snahy, včetně šesti let práce současného faráře Pavla Hověze, kostel stále nestojí. „Je to mravenčí práce," řekl otec Hověz a přidal celou řadu cest, jak taková nezisková organizace, jako je farnost, k penězům chodí.

Přehrát audio

Audio

Autor: Jana Tomalová

Prozatím slouží farníkům jako společenský prostor a chrám zároveň budova Duchovního centra p.Matina Středy a blahoslavené Marie Restituty. Foto: Jana TomalováDo dvou let je v plánu začátek stavby kostela, hned za Duchovním centrem Martina Středy a blahoslavené Marie Restituty. Na stavbu už léta přispívají stovky především drobných dárců. „Oslovujeme především věřící. Lidi, kteří chtějí něco obětovat pro Boží království, tím se to hodně liší od organizace, která vybírá na Zoologickou zahradu nebo postižené děti," upřesňuje Hověz. Na stavbu není možné použít prostředky fondů Evropské unie, projekt by nenaplňoval podmínky pro získání grantu. „My bychom to museli zastřešit nějakým společensky prospěšným účelem. Třeba péče o děti z ulice, ale na to tady nemáme prostory, je tu svatostánek," dále vysvětluje kněz. Nepřichází ani žádné příspěvky od firem nebo brněnské diecéze. Přesto místní našli cestu, jak se ke svému snu dostat o něco blíže.

„Když jsem před šesti lety přišel sem z Německa, nevěděl jsem, odkud začít," vzpomíná Hověz.„Nejprve jsem se obrátil s prosbou o solidaritu na okolní farnosti v diecézi, aby přispěli nedělní sbírkou. Setkal jsem se s úspěchem asi u deseti procent z nich," dodává. Jako schůdnější se ukázala cesta pomoz si sám.

Jediným sponzorem je město Brno, přidává polovinu částky na nájem tělocvičny, kterou farnost využívá. Celé Duchovní centrum v Brně-Lesná je podsklepené, farnost díky tomu pronajímá třináct stání pro osobní automobily nebo malé autobusy. Ve společenské sále s původními židlemi ze zrušeného kina Brno-Líšeň se kromě pravidelných mší konají i benefiční koncerty a divadelní představení. Umělci vystupují často zdarma a vstupné je dobrovolné, výtěžky pak jdou na stavbu.

Jak místní farář vypráví, sám má ekonomické vzdělání a kdyby nebyl knězem, stane se určitě ekonomem nebo bankéřem, své znalost z oblasti financí maximálně využívá. „To bylo v roce 2001, kdy třináct evropských zemí přecházelo na euro. Napadlo mě organizovat sbírky těch neplatných valut. Takže jsme udělali plakát, že sbíráme valuty, ten jsme poslali všem farnostem a oslovili jsme dopravní podniky v jednotlivých krajských městech, abychom se mohli zviditelnit i v dopravních prostředcích Za šest let jsme sesbírali asi šest metráků starých neplatných peněz, včetně našich zrušených desetníků, dvacetníků a padesátníků. Z toho jsme získali asi jeden milion korun." popisuje farář. Různé bankovky a mince se pak třídily podle země původu a prostřednictvím nejrůznějších kanálů byly dopraveny do bank v zemi svého původu, například šilinky do Vídně, liry do Říma. Tam je pak lidé vyměnili za eura.

Farnost nejen vybírá, ale často i přispívá na potřebné ve svém okolí, tímto způsobem se pak rodí nové cesty, jak vydělávat i na sebe. „Mám ohromné zkušenosti s pravdivostí výroku dej a bude ti dáno," říká Hověz.
Důležité bylo dát o sobě vědět, proto začala farnost inzerovat v Katolickém týdeníku složenkou s alonží, čili s doprovodným vysvětlujícím textem. Farnost si přišla na šest set tisíc korun. „Všem dárcům jsme odpověděli. Pak přišly Vánoce a já jsem se snažil naši věc připomenout dárkem, nějakou knížkou. Různé nám darované knihy z jiných farností jsme našim dobrodincům poslali. Pak jsem jeden rok levně koupil a rozeslal knížku z výprodeje o otci Martinu Středovi, což je spolupatron našeho centra. Tehdy jsem pochopil, že je velmi nutné dárcům  poděkovat. Někteří byli dojatí že nám poslali stovku a dostali od nás poděkování a ještě k tomu tu knížečku, poslali pak opět příspěvek." popisuje kněz začátky netradiční podoby fundrasingu. „Přišly další Vánoce a já jsem zjistil, že nejlevnější je knihu vydat, zaplatí se jen  tisk a DPH. Od té doby knihy vydáváme a pak darujeme jako poděkování za podporu.  První byla brožurka pohádek, které dřív jedna z našich farnic psala pro časopis Srdíčko. Následoval překlad německé knihy o brněnské rodačce, do té doby málo známé sestře Restitutě. Kniha měla veliký úspěch. Také jsme vydali k svazek osobních skutečných příběhů. Lidé v nich vyprávějí o pomoci Panny Marie v nejrůznějších životních situacích. Připravujeme druhý díl," pokračuje Hověz.

Farnost vydává i kalendáře, poslední je o aktérech politického procesu z Babic z padesátých let, páteru Janu Bulovi a páteru Václavu Drbolovi. Druhotným cílem je o nedávné české minulosti informovat lidi. „Brožurku si nikdo nepřečte, ale kalendář s fotkami a krátkými texty zaujme spíš," vysvětluje otec. Na trhu s kalendáři není jednoduché prorazit, protože i v církevní prostředí je jimi každoročně zaplaveno.

Pravidelně se také v Lesné konají dobročinné bazary s rukodělnými výrobky a starými knihami. Vznikly jako pomoc sousední farnosti v Králově Poli, pak se proměnily v tradici Lesné. Tato aktivita měla přínosný vedlejší efekt. Lidé ze sídliště, kteří se dosud znali jen z kostelních lavic, museli spolupracovat, a tak vzniknul tým lidí, kteří pro farnost pracují jako dobrovolníci.

Vedle duchovního správce pracuje v centru i sestra Magdalena Krobarčiková, stará se o děti, nemocné a zodpovídá za charitní činnost. „Jsem v kontaktu s lidmi, odepisuji na jejich dopisy. Občas někdo z nemocných pošle něco na kostel," popisuje sestra svou službu.

Farnost má v současnosti asi šest tisíc drobných dárců, především důchodového věku. „Je to nekonečná mravenčí práce s těmi dárci komunikovat. Často lidé napíší osobní dopis, mají nějakou starost, bolest. Na tyto osobní prosby stejně osobně musíme odpovídat," dodává otec Hověz. Při mších je denně jedna přímluva za dárce a každou neděli se za ně slouží mše svatá. Budoucnost vidí otec Hověz optimisticky: „Často se setkávám s názorem, že až se začne stavět a lidé budou vidět, že se něco děje, přijde peněz víc." 

Klíčová slova: fundrasing, farnost, kostel,peníze, sbírka, stavba

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.