18.12.2011 16:49


Jak se slavily Vánoce ve slovenských romských osadách

Autor: Jana Tomalová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Romové patří v české společnosti k minoritní skupině. Pocházejí z Indie, jejich kulturní pozadí je proto nutně specifické a někdy jejich zvyklosti často nepochopené. Romská nátura se promítá i do vánočních zvyklostí a prožívání svátků narození Ježíše Krista. Jak se slavívaly Vánoce představili dva slovenští Romové v Muzeu romské kultury. Vyprávěli dětem, které s životem v osadách nemají žádnou zkušenost, vyrůstají v brněnských panelácích.

Všude leží kupy sněhu, mrzne tak, že i rampouchům je zima a v romské osadě u slovenské obce Kopčany se rodina Horvathovych chystá na Vánoce. V domě jako stodola bydlí pět dětí s rodiči a tři sourozenci rodičů se svými mnohými ratolestmi.

Horvathovi po celodenním povinném půstu a uklízení, konečně chystají slámu pod stůl, za chvíli začne večeře. Někteří členové rodiny, na které se nedostane židle, budou na slámě i sedět. A tak dostane původně zamýšlená připomínka na Ježíškovu podestýlku praktický účel. Ještě je potřeba svázat lžíce provázkem, aby i v dalším roce zůstala rodina pohromadě, a nachystat talíř s příbory pro letos zesnulou babičku. Pod talíře děti strčí drobné mince, aby se peníze rodiny držely i do budoucna alespoň tolik, jako do teď.

Matka připravila obvyklé halušky a armin, kysané zelí se speciálně připravenou jíškou, hospodyňčiným tajemstvím. Letos se rodině po finanční stránce dařilo, a tak tabuli doplní i pořádný kus hovězího masa. Jsou Vánoce, mohou si nějakou tu dobrotu navíc dopřát.

Slavnost začíná, bez půlnoční mše a bez ryby, k romským Vánocům takové zvyky nepatří a nikomu nechybí. Otec rodiny pronese jednoduchou sváteční řeč. Jak říkají pamětníci: prostou, ale od srdce. Když hlava rodiny všechny přivítá, připomene smysl Vánoc, můžou se všichni pustit do jídla.

Muzika k vánočnímu vinšování neodmyslitelně patřila. Hrály se světské písničky nebo slovenské koledy. Foto: Jana Tomalová

Dárečky čekají pod stromečkem, který visí ze stropu. Na zemi už se kvůli množství lidí a věcí nenašlo místo. Jěžíšek naděluje málo, zato praktické a potřebné dárky, třeba ponožky nebo boty. V osadě už za někoilk týdnů nikdo nebude vědět, komu který dárek patří. Všechno patří zrovna tomu, kdo onu věc potřebuje. Osobní vlastnictví nehraje velkou roli.


S odbitím půlnoci se všichni, kdo umí hrát na hudební nástroje, vydávají vinšovat. Koledování se od vinšování liší tím, že za vinšování muzikanti nečekají žádnou odměnu. Do repertoáru kapely patří tradiční romské písně a slovenské koledy, Romové žádné vlastní vánoční zpěvy nemají. Věří také, že ke komu nepřijde o Vánocích kapela s přáním všeho dobrého, toho se bude v dalším roce držet smůla. O svátcích narození Ježíše Krista přichází i příležitost usmířit rodinné konflikty a odpustit si vzáíjemné křivdy, Romové toho hojně využívají.

K Božímu hodu, romsky Devleskero baro džives, patří návštěva rodinných předků na hřbitově. Rodiny pokládají na hroby jídlo a věci, které měl nebožtík za života rád. Na Štěpána pak na náhrobních kamenech leží dobroty jako bobalki, což je kynutý štrůdl s mákem, tvarohem nebo jablky, pankuški, neboli koblihy s povidly, nebo pišoty, obdoba pirohů s tvarohem.

Vánoce znamenají pro Romy především svátky dobrého jídla a hojnosti, kterou si během roku nemohou dovolit. Jsou to také rodinné svátky, kdy se utužují nejen vztahy s nejbližšími, ale i s celou komunitou v osadě.

 

 


 

Klíčová slova: Romové, Vánoce, vánoční tradice, vánoční zvyky, vinšování

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.