18.05.2019 14:10


Jedna třetina světové produkce potravin skončí v odpadcích

Autor: Michaela Galuszková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Obrovské množství jídla končí v odpadcích kvůli velmi striktním nárokům supermarketů na kvalitu a vzhled potravin, které odebírají. Nejvíce jídla ale stále vyhazují koncoví spotřebitelé. V koši totiž končí až 40 procent potravin, které si domů přinesou z obchodu.

Autor: Daniel Včeliš

Brno – Zemědělci pěstují nadbytek, aby se vyrovnali obrovským nárokům, které mají na odebírané zboží supermarkety. Cokoliv, co nesplňuje požadavky obchodních řetězců, skončí v koši. Ještě hůř jsou na tom s plýtváním domácnosti, které vyhodí až 40 procent nakoupených potravin.

Na plýtvání jídlem se snaží upozornit například nezisková organizace Zachraň jídlo, která funguje od roku 2013. Organizace šíří osvětu a ukazuje, jak se dá snížit plýtvání jídlem v domácnostech. Spolupracují také například s projekty Paběrkování po brněnsku nebo s potravinovými bankami. „Myslím si, že o tématu plýtvání jídlem se začalo mluvit mnohem více než například v roce 2013, kdy jsme začínali. Mění se i přístup obchodních řetězců a celkový zájem společnosti o tohle téma roste,“ říká zakladatelka projektu Zachraň jídlo Anna Strejcová.

Se zájmem se postupně mění i legislativa. Od začátku minulého roku platí v České republice novela zákona, která ukládá supermarketům povinnost nabízet potravinovým bankám jídlo, které by jinak vyhodily. „V praxi to funguje tak, že potravinová banka bere každý den ze supermarketů neprodané jídlo a dává ho tam, kde chybí,“ vyjádřil se místopředseda Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj Dalibor Levíček. Dodal také, že potravinová banka nesmí jídlo předat přímo potřebným, ale nejdříve ho musí poskytnout zastřešující organizaci, která později jídlo přerozdělí. Jsou to různé charity či organizace pomáhající lidem v nouzi.

V minulém roce přerozdělily potravinové banky 280 tun jídla. Většinou je to jídlo, které by jinak skončilo v kontejneru. Stále je však největší nouze o trvanlivé potraviny, jejichž spotřebitelnost a kvalitu většinou supermarkety uhlídají. Proto pořádají potravinové banky mimo jiné i charitativní sbírky, kde mají lidé možnost potřebným jídlo darovat.

Potravinová banka Jihomoravského kraje také spolupracuje s projektem Paběrkování po brněnsku, díky kterému se dostanou k cennému zdroji ovoce a zeleniny. „Paběrkování je docela staré slovo, je to vlastně sběr plodin po sklizni. Kdysi bylo docela běžné, že se nechával na polích zbytek plodin, aby si je potom mohli chudí posbírat,“ vysvětlil člen dobrovolnického týmu Paběrkování po brněnsku Martin Nešpor. Dodal také, že  po sklizni zůstává na polích velké množství potravin, které jsou úplně v pořádku. Obchody však o ně nemají zájem, protože nesplňují jejich standardy.

Iniciativa paběrkování vznikla díky motivaci z projektu Zachraň jídlo. Dobrovolníci se domlouvají na termínech paběrkování, společně objíždějí pole a zachraňují nechtěné potraviny. Fungují v Brně přes čtyři roky a jen v prvním roce uspořádali šest výjezdů, při kterých se podařilo zachránit kolem šesti tun potravin.

 

Infografika: Plýtvání jídlem

Klíčová slova: Zachraň jídlo, Paběrkování po brněnsku, Potravinová banka, food waste

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.