29.02.2012 17:57


Josef Maňák: Veganství mi otevřelo oči

Autor: Veronika Machová | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Měsíc únor se v Brně nesl ve znamení zdravého a etického životního stylu. V rámci festivalu Veganfest se lidé mohli blíže seznámit s veganskou stravou prostřednictvím tematických přednášek, workshopů a různých doprovodných akcí. Spolupořadatel festivalu Josef Maňák je veganem již čtvrtým rokem a užívá si života plnými doušky, o kterých prý my všežravci nemáme ani ponětí.

Josef Maňák

Josefu Maňákovi je 29 let a pochází z Českých Budějovic. Nyní už desátým rokem žije v Brně. Podniká v oblasti IT, je jednatelem obchodu s veganskou stravou a na částečný úvazek také pracuje jako technik Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Je členem Kolektivu pro zvířata Brno a v současnosti jedním z pořadatelů festivalu zdravého a etického životního stylu Veganfestu.

Jak podle vás Češi přistupují k vegetariánství a veganství?
Řekl bych, že Česká republika stojí stále na začátku cesty k pochopení jiných životních stylů. Vegetariánů je u nás zhruba jedno procento a z nich asi čtvrtina připadá na vegany. V porovnání například s Německem je to opravdu málo, tam je vegetariánů patnáct procent z celkové populace. Je ale pravda, že se tyto pojmy čím dál více dostávají do povědomí lidí. Lidé už si se slovem „vegan“ spojují odmítaní živočišných výrobků.

Proč se Češi o veganství či vegetariánství tak málo zajímají?
Dokud lidem někdo neukáže, jak celý svět opravdu funguje, zůstávají rádi v nevědomosti a slepě přijímají vše, co jim farmacie, medicína a potravinářský průmysl podsune. Lidské zdraví je jenom byznys. Kdyby lidé jedli tak, jak mají, ani jedno z těchto odvětví by nebylo potřeba.

Kdo přišel s myšlenkou uspořádat festival o veganství?
Jsem členem Kolektivu pro zvířata, který v Brně funguje už tři roky, a ze kterého vzešel i první nápad něco takového podniknout. Přizvali jsme na pomoc více různých sdružení a díky velkému nadšení všech pořadatelů mohl letos proběhnout Veganfest v takovém měřítku.

Jaké jsou první ohlasy na letošní Veganfest?
Velmi pozitivní, jsem za to rád. Píšou mi lidé z Česka i Slovenska a děkují, že taková akce vůbec mohla vzniknout. Je to vlastně největší veganská akce, která se tu uskutečnila.

Účastníci Běhu proti krutosti na zvířatech

Kterou konkrétní akci v rámci festivalu považujete za nejvydařenější?
Asi nejvíce se mi líbil sobotní program o RAW stravě. Měli jsme zajímavé přednášky a velké ochutnávky. Rád vzpomínám také na nedělní Běh proti krutosti na zvířatech, který jsme běželi v brněnském parku Lužánky.

Kdo závod vyhrál?
Běh proti krutosti nebyl o nějakém soutěžení, šlo o účast. Každý běžec se postavil za svůj názor, že nesouhlasí s celosvětovým utrpením zvířat a s tím souvisejícími globálními problémy. Představa 58 miliard zabitých hospodářských zvířat ročně s člověkem zamává, ať chce nebo ne.

Byl to i hlavní důvod, proč jste se stal veganem vy sám?
Ano, byly to čistě etické důvody. Předtím jsem byl několik let vegetarián a nic mě nenutilo to měnit, až jsem si jednou na internetu pustil asi patnáctiminutové video o propojení veganství s ekologickými problémy a hladomory. Po jeho zhlédnutí jsem už neměl důvod vegetariánem zůstávat.

Jak na přestup na veganskou stravu zareagovalo vaše tělo?
Veganství má blahodárné účinky na zdraví. Od dětství jsem býval velmi často nemocný a užíval jedna antibiotika za druhými. Třetí rok po přestupu na vařenou veganskou stravu jsem měl pouze dvě lehké virózy. A po přechodu na syrovou RAW stravu mám stoprocentní imunitu, zhubl jsem, nebývám vůbec unavený a cítím se jako znovuzrozený.

Opravdu to bylo tak snadné?
Když jsem začínal s vegetariánstvím, ano. Při přechodu z vegetariána na vegana to bylo o něco komplikovanější, protože jsem hned ze začátku jedl více syrové stravy. Tělo se muselo detoxikovat. Podobně tomu bylo i v počátcích mého přestupu na syrovou RAW stravu. Asi deset dní jsem se cítil mizerně, bolela mě hlava, klouby, špatně jsem spal. Ale hned poté jsem si začal užívat báječného pocitu.

Co na vaše rozhodnutí říkali přátelé a rodina?
Myslím, že to je na rozhodnutí každého, jak bude žít. Když jsem začal s vegetariánstvím, žádné reakce nebyly, to je vcelku běžné. V momentě, kdy jsem přišel s tím, že budu veganem, už to s mým okolím trochu zahýbalo. Rodinu se mi postupně povedlo přimět k veganství. Jen když potkám někoho z vesnice, kdo slyšel maximálně o vegetariánech, dostane málem infarkt, když mu řeknu, co jím.

Jak vypadá RAW veganský jídelníček?
Většina RAW veganů začíná s různými oříšky, semínky, naklíčenými luštěninami, množstvím zeleniny a ovoce a tak podobně. Dělával jsem si rád hummous, naklíčil jsem si cizrnu, pomlel sezamové semínko a vše rozmixoval s česnekem, olivovým olejem, solí a pepřem. Výborná je také oblíbená polévka Gazpacho. Časem jsem přišel na to, co už tělo nepotřebuje, a nyní jsem mono low fat fruitarian.

Účastníci Běhu proti krutosti na zvířatechCo to znamená?
Jím nízkotučnou RAW stravu, ve které je maximálně 10 procent proteinů a 10 procent tuků. Mono znamená jen jeden druh jídla, jeden pokrm. Je to hodně čisté a tělo tak nemusí dlouho zpracovávat potravu. Klasický fruitarian jí oříšky, semínka, ovoce a listovou zeleninu.

Jaké jsou nejrozšířenější mýty o veganství?
Za největší mýtus považuji ten, že vegani musí mít nedostatek bílkovin a vápníku. Přitom je to tak prosté. Stačí si do vyhledávače napsat „bílkoviny“ a zjistíte, že ty se skládají z aminokyselin, které jsou ve všem, a že tělo funguje dobře jen na skládaných aminokyselinách, ne na zvířecím proteinu, který způsobuje civilizační choroby.

A co vápník?
Argument o nedostatku vápníku je ještě úsměvnější. Při požití mléčného výrobku se okyselí tělo a je potřeba navrátit rovnováhu, tak si tělo vezme z kostí fosfor. Ten je ale společně svázaný s vápníkem. Vápník se tak uvolní a vyplavíme jej močí. Takže paradoxně mléčné výrobky nás vápníku zbavují. Je to ostatně vidět i na rozšíření osteoporózy v západním světě. Oproti tomu v Asijských zemích, kde je spotřeba mléka minimální, se procento osteoporózy blíží nule.

Doporučil byste veganskou stravu i dětem?
Samozřejmě. Již v roce 2003 vydala Americká dietetická asociace stanovisko o tom, že dobře rozvržená vegetariánská a veganská strava je vhodná pro všechna životní období včetně těhotenství, kojení, dětského věku i dospívání. Naše lékařství to samozřejmě muselo, i když nerado, potvrdit. Ale doktorům to raději neříkejme. Ti vám na veganství svedou i pupínek na nose.

Jaká je v Brně nabídka veganských obchodů a specializovaných restaurací?
V poslední době už je nabídka solidní. Zdravá výživa je na každém rohu. Navíc i v supermarketech najdeme zdravé koutky.

Co byste poradil někomu, kdo o veganství uvažuje?
Hlavně zapomenout na všechno, co ho společnost naučila a co se naučil doma. Otevřít oči a hledat si pravdivé informace, které se neobjevují ve velkých médiích. Je to jenom o tom, nemít na očích klapky, které nám společnost pevně nasadila.

Klíčová slova: Veganfest, veganství, filozofie, životní styl

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Eva | 13. 08. 2012, 10:19
Moc dekuji za tento rozhovor,jak rada vidim,ze i v Brne existuji lidi,kteri maji rozum:-) Do svych 18 let jsem se stravovala hrozne - rodice nas krmili denne masem,sladkostmi,jidly mastnymi,presolenymi a preslazenymi.Vse vzdy plavalo v omastku a na veceri jsem si "pochutnavala" na skraloupu v mlece... Vysledek toho - vlastne celou tu dobu jsem byvala kazdorocne nekolikrat nemocna (chripky,anginy atd),proste imunita nikde,ve 14letech (pri stihle postave, vaha 57kg)mi zjistili zvysenou hladinu cholesterolu!,trpela jsem na chronicky zanet dutin,permanentni zahleneni,vecne me bolela kolena (prestoze jsem se pravidelne hybala).A reknete mi,jak dite,ktere se narodi "ciste",muze behem nekolikati let dojit k takove destrukci organismu?Od te doby mi trvalo jeste 10let, nez jsem se zacala zajimat o sve telo,ktere mi bylo dano ne pro to,abych ho takhle nicila(bohuzel prostrednictvim rodicu).S JOGOU prisel i jiny pohled na stravu,studium knih... Presto rodice doted neuznaji,ze by udelali jakoukoli chybu ve vyzive a neustale mi mluvi do stravy ("musis jist maso!" nebo "proc nechces ten dort","budes nemocna" nebo "jezis,ty nepijes mliko").Jsem v soucasnosti tehotna a o to intenzivneji citim potrebu jist tak,abych zila dlouho a kvalitne,nebyvala nemocna,mela hodne energie a nemela v 45 prvni infarkt (jak muj otec),rakovinu,vys.krevni tlak,cukrovku,zlucnikove problemy atd atd atd.Vsechny tyto nemoci,jak znamo,maji puvod v dlouhodobem prejidani,nadmerne konzumaci zivocisnych bilkovin,raf. cukru,smazenem jidle,mlecnych vyrobcich atd, a to ve spojeni s nedostatkem nebo zadnym pohybem.Vsechny potrebne latky - kdo se zajima,tak vi-lze prece ziskat z potravin rostlinneho puvodu a nezatizi se pritom telo a nezustavaji pak nestravene zbytky leta ve strevech,produkujici toxiny atd...Kazdopadne, KAZDA strava uz musi byt lepsi nez ta,kterou me krmili vlastni rodice.Zmenit stravovani je ale o mnoho tezsi,kdyz mate kolem sebe rodinu,ktera absolutne nerespektuje,ze v 32 letech mate dostatecny rozum na to,abyste si o sve strave rozhodli sami:-( NASTESTI mam ale partnera stejne smyslejiciho jako ja,za coz jsem nesmirne vdecna:-)Proto vam drzim palce,nenechte se odradit okolim,ridte se vlastnim rozumem a vytrvejte:-)Je to POUZE vase telo!