21.03.2019 00:19


Kandidáti na rektora nesouhlasí s povinnými přednáškami, chtějí řešit genderovou nerovnost

Autor: Vendula Kocandová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Kandidáti na nového rektora Masarykovy univerzity, Martin Bareš a Jaromír Leichmann, se ve středu zúčastnili veřejné debaty se členy akademické obceStudenty zajímala například problematika zavedení povinných přednášek, zaměstnanci se pak ptali na zlepšení profesionality či genderové nerovnosti. 

Účastníci debaty (zleva Martin Beneš, Ivan Foletti, Jaromír Leichmann). Foto: Vendula Kocandová

Brno – Masarykova univerzita se zanedlouho dočká nového rektora. O tuto funkci se ucházejí dva kandidáti - Martin Bareš, současný děkan Lékařské fakulty, a Jaromír Leichmann, proděkan pro rozvoj a kvalitu Přírodovědecké fakulty. O tom, kdo se stane novým rektorem Masarykovy univerzity, rozhodne 1. dubna Akademický senát. Oba uchazeči se před volbou zúčastnili veřejné debaty, na které jim studenti i zaměstnanci kladli otázky o budoucnosti univerzity. 

Na začátku debaty měli kandidující pětiminutový prostor pro představení svého programu. Jako první se slova ujal Martin Bareš, který se pro kandidaturu rozhodl proto, že ho oslovili studenti i kolegové napříč univerzitou. „Role rektora není dle mého názoru pouze o univerzitě. Je třeba soustředit se i na širokou veřejnost. Jsme vysoká škola, která neumí oslovovat společnost. Musíme se zviditelnit,“ uvedl Bareš. V případě zvolení slibuje zvýšení kvality vzdělání a výzkumu. 

Jako druhý se představil Jaromír Leichmann, podle kterého vnější vlivy v poslední době komplikují fungování univerzit. „U ministerstva školství bych se snažil zajistit takové podmínky, aby Masarykova univerzita mohla bez problému fungovat,“ řekl Leichmann. V rámci vnitřní organizace by se chtěl soustředit na spojování fakult. 

První dotaz z publika kandidátům položil člen Akademického senátu Oldřich Tristan Florian, jenž se kandidátů ptal na zavedení povinných přednášek, či převedení části výuky do elektronické podoby. „Nejsem zastánce e-learningu. Preferuji osobní výuku, protože se domnívám, že na univerzitě je spousta kvalitních učitelů, které je radost si poslechnout. Pro zavedení povinných přednášek však nejsem,“ vysvětlil Leichmann. S tímto názorem souhlasil i druhý kandidát. „E-learning je vhodný doplněk, ale přednášky mají svoji hodnotu, zejména co se obsahu a komunikace týče,“ doplnil Bareš. 

Jiří Zlatuška z fakulty informatiky se kandidátů ptal na profesionální nároky, které jsou dle jeho názoru katastrofální. Odvolával se na zaplacení nových vizuálních stylů, mluvil také o padělání diplomů na univerzitě. „Co se týče profesionality zaměstnanců, mým cílem je mít malý, ale výkonný, dobře zaplacený tým, který bude mít tyto věci pod kontrolou,“ řekl Leichmann. K problematice diplomů se nevyjádřil, dle jeho slov se na ně podívá při jejich čtvrtečním předávání. Dle Bareše je třeba, aby se zavedl jednotný styl diplomových prací. „Jak slibuji ve svém programu, v případě zvolení udělám audit, a to nejen ekonomický, ale i personální,“ upozornil Bareš. 

Jedna z otázek se dále týkala genderové problematiky, na kterou poukázal Karel Kubíček z výzkumného centra CEITEC. Sám chtěl vědět, jaké kroky hodlají kandidáti v případě zvolení podniknout k tomu, aby mohla jít univerzita společnosti vzorem. Podle něj je ve vedoucích pozicích stále málo žen, ale nezná pro to příčinu. Jaromír Leichmann při odpovědi poukazoval na své neúspěchy v průběhu funkce děkana, ke kterým dle něj docházelo proto, že ženy vyšší pozice odmítaly. „Ženy nechtějí jít do vyšších pozic zejména kvůli malým dětem. Podle mě je realizovatelné přispívat jim na školku z fondu sociálních potřeb. Mohly by si tak každá najít školku dle vlastní potřeby,“ uvedl Leichmann. Pro Martina Bareše je genderová problematika také velmi důležitá. Dle jeho názoru sociální fond na potřeby nestačí, může být však dobrým doplňkem. „Vzhledem k dopravní problematice v Brně by ženy spíše uvítaly školku či dětský koutek poblíž místa výkonu práce. Máme trochu nevýhodu, že jsme různě rozmístěni, ale dá se to vyřešit. Ženy jsou ve vedení samozřejmě třeba a s radostí je uvítám,“ podotknul Bareš. 

Veřejná debata trvala dvě hodiny a kandidáti se v názorech na budoucnosti univerzity převážně shodli. O tom, kdo se stane novým rektorem, se rozhodne za necelé dva týdny, akademický senát jej vybere tajným hlasováním. Po zvolení bude vítěz prostřednictvím ministra školství navržen prezidentu České republiky ke schválení, jeho čtyřleté funkční období začne 1. září. 

Klíčová slova: rektor, univerzita, volby

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.