04.04.2020 16:58


Komentář: Zeptal se někdo otců, co si myslí o zákazu přítomnosti u porodu?

Autor: Anita Hofmannová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

V polovině března vláda vydala plošný zákaz otce u porodu. Proti zákazu se bouří Liga lidských práv, právníci i nemocnice samy. Česko se dělí na dva tábory. Jedni tvrdí, že otec u porodu je moderní výdobytek, druzí zase, že je to zásah do práv rodičky. Zákaz má prý chránit zdravotnický personál. Je tomu ale skutečně tak?

Zákaz otců u porodu. Autor: Pexels.com, Laura Garcia

Hlavním argumentem tábora, který se staví na stranu zákazu, je, že se stát snaží chránit zdravotnický personál a minimalizovat tedy kontakt potenciálně nakaženého otce se zaměstnanci nemocnice. Řada nemocnic však sama vybízí rodičky, aby si na porodní sál budoucího otce přizvaly. Koho se tedy stát snaží chránit? Ze všech stran se valí názory na to, co by budoucí matka měla, nebo neměla, a co je v jejím nejlepším zájmu. A to je pravda. Teď na tyto otázky může žena odpovědět, ale až bude na porodním sále zapojovat poslední zbytky sil a pod vlivem analgetik? To už sama nerozhodne. Rozhodne to za ni muž, a tedy otec dítěte, který tam má být s ní.

Samozřejmě, ne všichni nastávající otcové chtějí být u porodu přítomni, v tom případě není o čem diskutovat, ale velká část otců do této skupiny nepatří. Věřte nebo ne, jsou tu i tací, kteří se ženou navštěvovali hodiny a hodiny předporodních kurzů, nácviků a seminářů, celých devět měsíců se snažili jí být oporou a pochopit, co se vlastně na porodním sále děje. A najednou jim někdo řekne: „Omlouváme se, ale nemůžete jít na sál s osobou, se kterou jste trávil posledních několik týdnů dvacet čtyři hodin denně. Co kdybyste nás nakazil?“

A muž, který se posledních devět měsíců těšil, až bude u zrodu svého potomka, bude muset z nemocnice odejít. Protože ano, na stvoření dítěte jsou potřeba dva. Ten novorozenec patří jim oběma. A není tajemstvím, že někteří muži, kteří se porodu neúčastnili, popisují zvláštní pocit nenaplnění a nedokážou přesně definovat, kdy se ve svém životě stali otcem.

Absurdní? Je toho víc. Ukázalo se totiž, že zákaz nemocničních návštěv se nevztahuje na nezletilé pacienty, takže jen co se dítě narodí a je spolu s matkou převezeno na poporodní oddělení, otec je navštívit může. To už neplatí, že může nakazit všechny okolo. To už je všechno v pořádku.

Není sporu o tom, že porod je něco natolik vzdáleného mužskému světu, že si rodičky od svých mužů téměř vždy vyslouží vysoké uznání a ocenění za tvrdou práci. A žena se skromně usměje, jako kdyby právě neprožila nejhorší minuty, hodiny či dokonce dny té největší bolesti, jakou si vůbec dovedla představit. Ale ne každá žena umí být silná i v těch nejkritičtějších okamžicích svého života. Spousta žen je ve vypjatých situacích fixována na svého partnera, a pokud tam s nimi najednou není, a všude okolo jsou jen cizí lidé, cizí prostředí, může to na ně mít špatný vliv. A to nejen z hlediska psychiky, ale i z hlediska výkonu při porodu. Nejeden zdravotník by potvrdil, že spolupráce otce s matkou při samotném výkonu je pro zvládání porodu ze strany rodičky často klíčová.

Proč ministerstvo zveřejnilo zákaz bez bližšího vysvětlení? To si nastávající rodiče opravdu nezaslouží minimálně odpověď na to, proč by leckdy nejšťastnější moment svého života měli prožívat separovaně? Současný ombudsman Stanislav Křeček sice tvrdí, že otcové u porodu jsou pouze moderní záležitostí dnešní doby, ale to je i post ombudsmana v Česku. A podívejme, jak se mu tam líbí.

Hlavním argumentem tábora, který se staví na stranu zákazu je, že se stát snaží chránit zdravotnický personál a minimalizovat tedy kontakt potenciálně nakaženého otce se zaměstnanci nemocnice. Řada nemocnic však sama vybízí rodičky, aby si na porodní sál budoucího otce přizvaly. Koho se tedy stát snaží chránit? Ze všech stran se valí názory na to, co by budoucí matka měla nebo neměla a co je v jejím nejlepším zájmu. A to je pravda. Teď na tyto otázky může žena odpovědět, ale až bude na porodním sále, zapojovat poslední zbytky sil a pod vlivem analgetik? To už sama nerozhodne. Rozhodne to za ni muž, a tedy otec dítěte, který tam má být s ní.

Samozřejmě, ne všichni nastávající otcové chtějí být u porodu přítomni, v tom případě není o čem diskutovat, ale velká část otců do této skupiny nepatří. Věřte nebo ne, jsou tu i tací, kteří se ženou navštěvovaly hodiny a hodiny předporodních kurzů, nácviků a seminářů, celých devět měsíců se snažili jí být oporou a pochopit, co se vlastně na porodním sále děje. A najednou jim někdo řekne: „Omlouváme se, ale nemůžete jít na sál s osobou, se kterou jste trávil posledních několik týdnů dvacet čtyři hodin denně. Co kdybyste nás nakazil?“

A muž, který se posledních devět měsíců těšil, až bude u zrodu svého potomka, bude muset z nemocnice odejít. Protože ano, na stvoření dítěte jsou potřeba dva. Ten novorozenec patří jim oběma. A není tajemstvím, že někteří muži, kteří se porodu neúčastnili, popisují zvláštní pocit nenaplnění a nedokážou přesně definovat, kdy se ve svém životě stali otcem.

Absurdní? Je toho víc. Ukázalo se totiž, že zákaz nemocničních návštěv se nevztahuje na nezletilé pacienty, takže jen co se dítě narodí a je spolu s matkou převezeno na poporodní oddělení, otec je navštívit může. To už neplatí, že může nakazit všechny okolo. To už je všechno v pořádku.

Není sporu o tom, že porod je něco natolik vzdáleného mužskému světu, že si rodičky od svých mužů téměř vždy vyslouží vysoké uznání a ocenění za tvrdou práci. A žena se skromně usměje, jako kdyby právě neprožila nejhorší minuty, hodiny či dokonce dny té největší bolesti, jakou si vůbec dovedla představit. Ale ne každá žena umí být silná i v těch nejkritičtějších okamžicích svého života. Spousta žen je ve vypjatých situacích fixována na svého partnera, a pokud tam s nimi najednou není, a všude okolo jsou jen cizí lidé, cizí prostředí, může to na ně mít špatný vliv. A to nejen z hlediska psychiky, ale i z hlediska výkonu při porodu. Nejeden zdravotník by potvrdil, že spolupráce otce s matkou při samotném výkonu je pro zvládání porodu ze strany rodičky často klíčová.

A proto se ptám – proč ministerstvo zveřejnilo zákaz bez bližšího vysvětlení? To si nastávající rodiče opravdu nezaslouží minimálně odpověď na to, proč by leckdy nejšťastnější moment svého života měli prožívat separovaně? Stanislav Křeček sice tvrdí, že otcové u porodu jsou pouze moderní záležitostí dnešní doby, ale to je i post ombudsmana v Česku. A podívejme, jak se mu tam líbí.

Klíčová slova: komentář, otcové u porodu, zákaz otců u porodu, porod

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.