24.04.2019 21:19


Kůrovec devastuje lesy na Vysočině

Autor: Martin Foral | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Kraj Vysočina čelí nejničivější kůrovcové kalamitě ve své historii. Jen v loňském roce se počet zasažených stromů na jejím území zvýšil asi pětinásobně. Suchem oslabené smrkové porosty nedokáží útokům podkorního parazita čelit. Kraj hodlá dát letos na boj s kůrovcem sto milionů korun, další pomoc očekává od státu. Kromě Vysočiny padají lýkožroutovi za oběť i hektary lesů v Moravskoslezském kraji.

Kůrovcové řádění na Vysočině. Foto: Martin Foral

Brno – Lesy na Vysočině mizí po hektarech. Důvodem jsou masivní nájezdy kůrovce, které ve spojení s dlouhodobým suchem představují pro smrkové porosty smrtící kombinaci. Nejvíce zasažené jsou oblasti Třebíčska, okolí Telče, Ledče nad Sázavou a Nového Města na Moravě. Kraj Vysočina chce dát na opatření související s kůrovcovou kalamitou a suchem sto milionů korun ze svých rezerv. Lýkožrout představuje velikou hrozbu zejména pro soukromé lesníky, kteří s ním bez krajských nebo státních dotací nedokáží efektivně bojovat. „Bez finanční pomoci státu, kterou je potřeba poskytnout naprosto neodkladně, nemohou majitelé lesů vlastními silami katastrofu zvládnout,“ upozornil předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) František Kučera.

Lesníci se snaží napadené stromy pokácet dřív, než se v nich kůrovec stihne namnožit. Jakmile parazit opustí strom, je už pozdě. Z tohoto důvodu došlo v roce 2018 na Vysočině k obrovskému nárůstu těžby. Například Třebíčská správa lesů minulý rok vytěžila přes čtyři sta tisíc metrů krychlových dřeva, což je téměř trojnásobně více než v předešlém roce. Udat dřevo na přesyceném trhu je však aktuálně velký problém. Do komplikací se dostávají zejména menší vlastníci, kteří většinou nemají vytvořené dlouhodobé sítě smluvních závazků. „I když se poptávka objeví, prodejní cena kůrovcového dřeva je poloviční oproti zdravým kmenům“ popsal soukromý vlastník lesa na Vysočině Zdeněk Ošťádal.

Kvůli kůrovci musí lesníci vykácet hektary lesa. Foto: Martin Foral

Mohutné kácení lesů s sebou nese jedno velké riziko. „Nejde zdaleka jen o lesy. Jde o vodu. Je tisíciletou historickou zkušeností, že odlesnění vede k vysychání krajiny a poklesu srážek,“ připomněl odborník na vzájemný vliv vody a lesů Jan Pokorný. Na aktuální situaci v lesích chce reagovat i Ministerstvo zemědělství (MZe), které připravuje vlastní koncepci lesního hospodářství. Naše podnebí se mění, vývoj počasí je spíše nepříznivý a nedostatek srážek zásadně ovlivňuje i naše lesy. Proto si musíme znovu říct, co je teď nejdůležitější a jaké budou priority v nadcházejícím období v lesním hospodářství a v péči o lesy,“ řekl na tiskové konferenci MZe ministr zemědělství Miroslav Toman.

Někteří experti přiznávají, že záchrana smrkových porostů na Vysočině a v Moravskoslezském kraji je téměř nemožná. Naději však spatřují v proměně skladby lesa, ve které by mělo přibýt listnatých stromů. Do té doby však budou muset mnozí obyvatelé Česka sledovat, jak se jim krajina mění před očima. „Derou se mi slzy do očí, když procházím místa, kde jsem si jako malá hrála mezi stromy s ostatními dětmi. Teď jsou tam jen holiny,“ posteskla si Zdena Křenková z vesnice Vidče na pomezí Zlínského a Moravskoslezského kraje.  

Klíčová slova: Kůrovec, kalamita, Vysočina

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Mustafa Bello | 25. 04. 2019, 03:11
POTŘEBUJEŠ PŮJČKU? AK ANO E-mail: Mustafabello83@gmail.com PRO VÁŠ ÚVĚR DNES, JSME NA VAŠE SLUŽBĚ.