29.05.2017 15:51


Lidé na sociálních dávkách se majitelům ubytoven vyplatí

Autor: Marta Svačinová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Teplá voda jen čtyři hodiny denně, švábi a štěnice jako spolunájemníci. Za takové podmínky lidé v brněnských ubytovnách platí i jedenáct tisíc korun měsíčně. Většina z nich si lepší byty dovolit nemůže a majitelé ubytoven toho využívají. Nenároční nájemníci, kteří se bojí o střechu nad hlavou, jsou snadným zdrojem obživy pro obchodníky s chudobou.

Brno - Majitelé ubytoven mnohdy nemusí řešit, jestli mají v ubytovně šváby nebo zda teče teplá voda, protože většina nájemníků se jim nepostaví. Kvůli strachu ze ztráty bydlení se lidé bojí ozvat i v případě, že s podmínkami nejsou spokojeni. “Je to tu hrozné, ale já o tom nechci mluvit. Jednou jsem o tom něco řekl dceři, ona to uveřejnila a pak mě vyhodili. Nechci to zažít znova,” uvedl nájemník z ubytovny Pohoda v brněnském Cejlu.

V Brně mají lidé na výběr mezi několika ubytovnami. Za nájem v nich často platí nemalé peníze, podmínky ubytování tomu však v mnoha případech neodpovídají. Spory o bydlení mezi nájemníky a majiteli bytů narůstají. Zvláště pak na brněnské ubytovně Markéty Kuncové naproti židenických kasáren, která se kvůli špatným ubytovacím podmínkám dostala do hledáčku několika organizací včetně Amnesty International (o tom jsme informovali ZDE).


Na ubytovně Markéty Kuncové si nájemníci za 11 tisíc měsíčně pronajímají zdevastované byty se štěnicemi a vodou teplou jen čtyři hodiny denně. Foto: Benedikt Vítek.

 

Někteří majitelé ubytoven na svých nájemnících vydělávají. Výnosní jsou pro ně především lidé závislí na sociálních dávkách, kteří jsou rádi za jakoukoliv střechu nad hlavou. Protože nemají na složení kauce, nemohou si dovolit jiný typ ubytování a zároveň mívají problém i se samotnými pronajímateli. Například Romové shání normální bydlení jen těžko, majitelé bytů je často odmítají.

Praktiky majitelů, někdy označované jako obchod s chudobou, jsou však ve většině případů v mezích zákona. Pronajímatelé například mohou stanovit, že lidem prodlouží nájemní smlouvu vždy na konci měsíce a to pouze v případě, že obdrží platbu za měsíc předchozí. Ovšem povinnost prodloužit smlouvu po obdržení platby nemají a nájemníci tak žijí v trvalé nejistotě ze ztráty bydlení. Otázka prodlužování nájemní smlouvy je zcela na dohodě majitele se zájemcem o bydlení. Pokud se dohodnou, že smlouvu prodlouží vždy po zaplacení, tak v tom není problém.

Nedůvěra ze strany pronajímatelů má logické opodstatnění. Ubytovávají často lidi, kteří nemají stálý příjem a nemohou si dovolit běžné bydlení. Například ze dvou stovek nájemníků zmiňované ubytovny Markéty Kuncové pracují oficiálně jen asi tři lidé. Nájem pak platí z peněz, které dostanou jako podporu od státu. Podle zákona o hmotné nouzi může příspěvek na bydlení získat člověk, jehož příjmy na nájem nestačí. Tento příspěvek může být pouze ve výši devadesáti procent, od června letošního roku se pak procento sníží na osmdesát. Doplatek na bydlení může být proplacen přímo majiteli bytu, avšak jen v případě, že by chtěl nájemník peníze použít jinak než na zaplacení nájmu.  


Nájemníci brněnských ubytoven platí nemalé peníze, podmínky ubytování tomu ale často neodpovídají. Foto: Benedikt Vítek.

 

Ceny na ubytovnách se v některých případech příliš neliší od cen nájmu malého bytu v centru města. Například za nájem nejvíce zaplatí lidé z ubytovny Markéty Kuncové, kde se cena za pokoj pohybuje okolo jedenácti tisíc korun. Podobné výdaje za bydlení mají nájemníci ze židenické ubytovny Šámalova, kde jeden pokoj vyjde na devět tisíc.


Smrad a špína za jedenáct tisíc

 

Přestože lidé za nájem utratí velkou část svých peněz, kvalitního bydlení se jim většinou nedostává. V případě ubytoven neplatí, že nejdražší znamená nejlepší. Spíše naopak. Na nejdražší ubytovně Markéty Kuncové nabízejí byty s vypálenými zásuvkami a dírami v podlaze.  Lidé se tam mohou umýt teplou vodou pouze od sedmi do devíti hodin ráno a poté ve stejném časovém rozmezí večer. Přes den mají smůlu, neumyjí nádobí ani nevykoupou děti. V zimě majitel vypíná topení, i když za to, aby měli v bytě teplo, si lidé platí.

Dům je špinavý, zničený, někteří nájemníci se musí o byty dělit se šváby či štěnicemi. Stejně vypadají byty, v nichž často bydlí i malé děti. Ty bývají kvůli špatným podmínkám a nedostatečné hygieně často nemocné a mají vši. ”Byt byl v hrozném stavu už když jsem se nastěhoval. Mám tady třeba takovou pěknou, plesnivou, asi půl metrovou díru v podlaze,” říká Julius Kala z ubytovny Markéty Kuncové. “Správce Hrdina po mně teď chce, ať mu to zaplatím. Prý je to moje vina. Naštěstí jsem si ale celý byt hned na začátku nafotil,” prozradil Kala.

Právě Robert Hrdina, správce ubytovny Markéty Kuncové, má s nájemníky neustálé spory. Byty lidem pronajímá společnost R Hero reality, kterou vlastní Hrdinova matka spolu s jeho bývalou manželkou. Sám Hrdina má ve firmě jen minimální podíl. Přesto o chodu ubytovny rozhoduje převážně on sám. Z právního hlediska tak není zcela jasné, komu by měli ubytovaní platit nájem nebo na koho si v případě problémů stěžovat, ani na koho podat žalobu.

Podle sociální pracovnice jsou podmínky nejhorší na ubytovně Pohoda nacházející se téměř v centru města. Právě tam se ale nikdo kromě nájemníků nedostane. “Nevodíme dovnitř ani návštěvy, s těmi se potkáváme jen venku. Majitel nechce, aby se tam šířily nemoci, hlavně chřipka. Já to schvaluji, bojím se, aby moje dítě něco nechytilo,” vysvětlila jedna z ubytovaných.

 

Nájemníci brněnských ubytoven se ze strachu, aby neskončili na ulici, bojí ozvat proti nevhodným životním podmínkám. Foto: Benedikt Vítek.

 

Otázkou zůstává, do jaké míry právě sami ubytovaní lidé ovlivňují vzhled svých bytů a okolí ubytoven. “Topí si tam kdoví čím, pneumatikama. Celá čtvrť je zahalená v hustém dýmu a smradu. Kolem už rozkradli všechny lavičky,” popsala žena žijící nedaleko ubytovny Markéty Kuncové. “Hluk je tu často do desíti večer, policajti na denním pořádku,” dodala. Kromě nevalného vzhledu okolí ubytoven jsou problémy také s mezilidskými vztahy. Nájemníci tam volají policii na správce budovy, správce zase na nájemníky. Policejní auta tak u ubytoven stojí takřka neustále.

Smlouvy nájemníků ubytovny Markéty Kuncové jsou platné, přestože je v nich řada nejasností. “Formu a obsah nájemní smlouvy hodnotím sice jako právně závazné, avšak obsah je místy neurčitý a pro nájemce spíše nevýhodný. Celkově je smlouva právně velmi nedostatečná a nekvalitní,” okomentovala dokument právnička Lucie Řeháková. Smlouva by například měla obsahovat přesný rozpis účtovaných položek, což v ní chybí. Neurčité je také sdělení, kdy a komu má nájemce zaplatit. Neplatná je ovšem rozhodčí doložka. Podle ní má spory mezi nájemníkem a vlastníkem vyřešit třetí člověk, takzvaný nestranný rozhodce. Toho ale podle smlouvy vybírá ubytovatel, což znemožňuje spravedlivé posouzení situace.

 

Benedikt Vítek, Michaela Kolková, Eva Bartáková, Klára Čeperová

Klíčová slova: ubytovny, Brno, brněnské ubytovny, obchod s chudobou

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

HaroldPen | 12. 06. 2017, 05:32
cialis cialis online buy tadalafil tadalafil over the counter п»їbuy cialis online buy cialis tadalafil online