20.12.2015 22:47


Malárie už není hlavní hrozba. Spíše se nakazíme horečkami

Autor: Nikol Sikorová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Na cestovatele, kteří míří do exotických zemí, čekají různá nebezpečí. Očkováním mohou snížit riziko nákazy infekčními chorobami. Nově existuje i vakcína proti dříve hojně rozšířené malárii. Podle údajů Světové zdravotnické organizace její výskyt v některých zemích klesl o více než 75 procent. Nejrizikovějším regionem je stále Afrika. Pokud se cestovatelé chtějí vyhnout nákaze, měli by konzumovat pouze tepelně upravené jídlo a pít balenou vodu.

Oblasti výskytu malárie, Foto: Nikol SikorováBrno – Při cestování do exotických zemí může na lidi čekat nebezpečí v podobě infekčních onemocnění. Proto se mnoho cestovatelů nechává očkovat. Nejčastěji se vyskytují nákazy dýchacích cest, střevní problémy a infekce přenášené bodavým hmyzem. V posledních letech výrazně přibylo horeček. Mezi ně patří například dengue, chikungunya, zika nebo západonilská horečka. Jednou z nemocí, která naopak ustupuje, je malárie. „Investice do prevence a léčby malárie odvrátila od začátku tohoto století přes šest milionů úmrtí,“ uvedla generální ředitelka Světové zdravotnické organizace Margaret Chan.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) 57 ze 106 zemí, které byly v roce 2000 zasaženy malárií, dosáhlo snížení výskytu nových případů této nemoci o více než 75 procent. Dalších osmnáct států o 50 až 75 procent. Údaje světová zdravotnická organizace zveřejnila počátkem prosince 2015.

Nejrizikovější je Afrika

Zlepšení situace mají na svědomí z velké části rychlé diagnostické testy, díky kterým je možné včas nasadit vhodné léky. „Vakcína proti malárii získala registraci po dlouhých letech výzkumu až letos. Chrání krátkou dobu a v porovnání s ostatními očkovacími látkami má poměrně malou účinnost. I tak má však potenciál zachránit stovky tisíc životů ročně,“ řekl garant center očkování a cestovní medicíny Rastislav Maďar. Dodal, že zatím se bude vakcína používat hlavně u dětí ve věku od 6 týdnů do 17 měsíců žijících v rizikových oblastech. Svou roli také hraje vysoušení líhnišť komárů, dezinsekce a rozdávání moskytiér (sítě proti komárům nad lůžko, poz. red.) místním obyvatelům.

Mezi nejrizikovější regiony stále patří Afrika, kde na malárii umírá většina jejích obětí. V Asii jsou to hlavně venkovské části Indie a Laosu, povodí Mekongu, jižní Čína, Srí Lanka, východní Indonésie a Papua Nová Guinea. V Americe především Amazonie, Belize a karibský ostrov Hispaniola.

Pít balenou vodu a používat repelenty

Pokud se chtějí lidé vydat do exotických zemí a vyhnout se nákaze, měli by především dávat pozor na to, co konzumují. „Důležité je jíst jen tepelně upravené pokrmy, vyhnout se točené zmrzlině, ledu do nápojů, pokud nevíme, odkud pochází, a nebalené pitné vodě. Nevyplatí se pít na ulici vyráběné ovocné džusy,“ upozornil Rastislav Maďar. Preventivně by také měli cestovatelé užívat probiotika a chránit si kůži repelenty. Další opatření závisí na cílové destinaci, ročním období, délce pobytu nebo věku a zdravotním stavu.

Před cestami do rizikových regionů se nejvíce očkuje proti žloutenkách A i B, břišnímu tyfu, vzteklině nebo meningokokové meningitidě. 

Jak se poznají jednotlivé nemoci?

Břišní tyfus – onemocnění, které postihuje střevní trakt člověka. Projevuje se vysokou horečkou, únavou, nechutenstvím, zimnicí, bolestmi hlavy a břicha. Dochází ke zvětšení jater a sleziny, na kůži se může objevit růžová vyrážka.

Dengue – známá také jako horečka lámající kosti. Může totiž působit lidem takovou bolest, že jim připadá, jako by se jim lámaly kosti. K příznakům dále patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka podobná spalničkám. Známé jsou čtyři druhy. Dva z nich mohou být život ohrožující.

Chikungunya – v překladu znamená ohýbat, kroutit se. Z toho vyplývá hlavní projev. Tím je zkroucené držení děla v důsledku kruté bolesti. Dalšími příznaky jsou horečka, bolesti kloubů, hlavy a svalů. Za sedm až deset dnů příznaky odezní.

Malárie – infekční onemocnění, které vede k anémii, při kterém se sníží hladina hemoglobinu. To znamená, že krev má horší schopnost dodávat tkáním kyslík. Klasickým příznakem je střídání zimnice a horečky. Může vést až ke kómatu a smrti. Infekci přenáší komár Anopheles.

Meningokoková meningitida – neboli zánět mozkových blan,  je náhlé onemocnění s vysokou teplotou, silnými bolestmi hlavy, ztuhnutím šíje, ztrátou vědomí a typickým krvácením do kůže. Může vést až ke smrti.

Vzteklina – počátečními příznaky jsou nespecifické bolesti, brnění a pálení v místě poranění. Má dvě formy. Při první nastává smrt během několika dní. Druhá trvá déle, smrt nastává ochrnutím svalů a nervového systému. Lidé se proti ní chrání především kvůli téměř sto procentní smrtelnosti.

Západonilská horečka – u většiny infikovaných nejsou žádné příznaky. U ostatních připomíná chřipku. Nezanechává trvalé následky a během dvou až čtyř týdnů dochází k úplnému uzdravení.

Zika  horečka, která se projevuje zvýšenou tělesnou teplotou, bolestí kloubů, vyrážkou, únavou a u části postižených i zánětem spojivek. Není potřebná hospitalizace.

Žloutenka (hepatitida)  obecně zánět jater. Žloutenka typu A bývá označována jako nemoc špinavých rukou. Zákeřná je v tom, že ze začátku nemusí mít žádné příznaky. Mezi ty první poté patří nevolnost, nechutenství, bolest břicha a celková slabost. V další fázi nastává zežloutnutí kůže a očí. Žloutenka typu B se projevuje bolestí kloubů, nechutenství a někdy vyrážkou. Poté opět žloutnutí kůže a bělma. Vyléčení bývá delší než u A. 

Klíčová slova: Malárie, ústup, horečky, žloutenka, břišní tyfus, vzteklina, zánět mozkových blan, komáři, vakcína, očkování

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.