25.11.2010 10:42


Matka Tereza v gatích aneb Když kněz žije evangelium

Autor: Ondřej Macl | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Bezdomovci v Brně

Karatista se stal knězem a s pomocí bezdomovců a vrahů vybudoval sanatorium pro zdravotně postižené. Taková péče jedněch o druhé funguje ve východoslovenských Žakovcích už jedenáctý rok. Za vším stojí – pater Marián Kuffa? „Nikoliv, Žakovce jsou dílo boží a já pouhý nástroj…“

Autor: Ondřej Macl

Nejen Ježíš Kristus, ikona slavné církve, či Louis Chevrolet, ikona slavné automobilky, se narodili na Štědrý den, ale roku 1959 právě i Marián Kuffa, a to ve slovenském Kežmarku. Jeho otec byl alkoholik, jeho snem žena a dcera, jeho titul zemědělský inženýr, jeho záliby – horolezectví, karate, střelba a jízda na koni. O kněžství neuvažoval.

Při výstupu na Gerlachovský štít, pověstnou to „eifelovku“ Karpat, Kuffu zradil záchytný kámen a po dvacetimetrovém letu střemhlav dolů jej zachytila ta úplně poslední skoba. Kuffa to líčí takto: „Připadal jsem si jako mistr světa. Chytil jsem se jistojistě pevného chytu, ten se vytrhnul – a tak se otočil můj život.“ Záchranáři ho sundávali třináct hodin. V příštích dnech se otřesený horolezec na lůžku v popradské nemocnici rozhodl, že jen zázrakem neztracený život zasvětí Bohu. Při vstupu do semináře mu bylo třicet let.

Farář v praxi

Rozpadlá a zaplavená fara v Žakovcích, podtatranské vsi – tam to s požehnáním biskupa všechno začalo. Kuffa měl starou oktávii, pět set korun dluh a chuť něco dělat. Zprvu tu sotva přežíval se dvěma chlapci, z nichž jednoho propustili z polepšovny, druhého z věznice. Když faráříčka navštívili rodiče, táta se vztekal, máti plakala. „Pokud mí chlapci hladoví, i já ať hladovím. Pokud bych je opustil, jsem obyčejný teoretik,“ myslí si Kuffa.

A jelikož vyloučených živlů v kraji přibývalo a pan farář je dokázal chytit za srdce a využít jejich pracovních sil, faru časem zastínil grandiózní domov pro zdravotně postižené v hodnotě řádově desítek milionů korun. Opravdu nevěříte na zázraky? „Tento areál i s kaplí vybudovali vězni a bezdomovci bez pistolí, obušků a dozorců,“ zdůrazňuje Kuffa. „Když se mě ptají, co je moje, já přišel v šusťákách, teniskách a roztahaném tričku. Jak by mě přemístili, sbalím si majetek do jedné igelitky, a jak jsem přišel, odejdu.“

Farář u míchačky

Takzvaný Inštitút Krista Veľkňaza funguje v Žakovcích na principu komunity. Pro všechny zde platí přísný režim, který lze shrnout do tří vět: „Žádný alkohol a drogy. Žádný trestný čin od chvíle, co jsi přišel. Každý musí pracovat podle svých schopností a možností pro společné dobro těch druhých.“ A to platí i pro faráře, kterého lze zastihnout spíše v montérkách u míchačky, než v sutaně v kapli.

V base je větší pořádek a disciplína a lidé tam být nechtějí. Proč? Kuffa odpovídá: „Jelikož to není postavené na lásce, ale na síle. V base je největší trest, že tě zavřou, u mě, že tě pustím. Ale kdo jednou vejde do mé fary, vchází do mého srdce, a kdo z mé fary odejde, z mého srdce neodchází. Je stále tam.“

Farář - mafián

Původní starostka Žakovcí Katarína Svitanová měla s pozemky okolo fary jiné plány – snila o výstavbě vyhlídkových věží a golfového hřiště. Místo toho, i k nespokojenosti mnohých občanů, narůstal v obci počet „individuí“; a nějaký farář porušoval obecní předpisy, stavěl prý načerno a lhal o počtu svých „svěřenců“. I s takovými nařčeními se Kuffa potýkal. Svitanová: „Myslím, že není dobré, aby v obci se sedmi sty obyvateli žilo až dvě stě asociálů.“ Kuffa: „Když půjdu přesně podle všech předpisů, půlka lidí zahyne.“

A kněz vyřešil potíže takřka mafiánsky - zařídil v Žakovcích svým „chlapcům“ trvalý pobyt a ve volbách 2006 starostku o třicet osm hlasů místní přehlasovali ve prospěch mladé ekonomky, která s farářem hodlá spolupracovat. 

Milujte takto

Dnes už se Kuffova činnost netýká pouze Žakovcí, kde podnítila i stavbu domků pro osamělé rodiče či hospodářských budov k výrobě chleba, masa, mléka a zeleniny, ale jejím výsledkem je i resocializační středisko pro ženy v Lubici nebo domov pro seniory v moravské Bílé Vodě. Kuffa dále pomáhá etiopským řádovým sestrám, na trnavské univerzitě se podle jeho metod učí sociální práce, napodobitele nachází i v Belgii a Švédsku.

Heslo, které od začátku doprovází tuto velkolepou rekonstrukci duší, zní: „Milujte lidi takové, jací jsou. Čím méně si to zaslouží, tím víc je milujte. Nemilujte je podle velikosti jejich zásluh, ale podle velikosti jejich potřeb.“

Klíčová slova: Žakovce, Kuffa, kněz, bezdomovci, vrazi, zdravotně postižení

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.