07.03.2020 18:35


Matovič udělal přesně to, co voliči chtěli. Proto vyhrál, říká politolog z Masarykovy univerzity Peter Spáč

Autor: Barbora Janotová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová pověřila ve středu sestavením vlády Igora Matoviče, předsedu hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti. Politolog Peter Spáč upozorňuje, že hnutí nemá stabilní počet členů ani pevné stranické struktury. „OĽaNo mělo vždy čtyři členy, před volbami jich bylo najednou tři sta,“ vysvětluje.

Politolog Peter Spáč před Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity

Ještě několik měsíců před volbami to nevypadalo na Matovičovo vítězství. Čím si vysvětlujete nárůst hlasů v závěru kampaně?

Dlouhodobé průzkumy ukazovaly, že Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNo) získá asi šest procent hlasů. Matovič si byl ale jistý, že získají více. V závěru kampaně udělal přesně to, co od něj voliči chtěli. Ukázal na bývalé slovenské politiky jako na lháře a zloděje. Svou kampaň zaměřil na téma odstranění korupce, které lidi spojovalo. OĽaNo mělo poměrně silnou, účinnou kampaň za málo peněz.

Komu hnutí OĽaNo sebralo hlasy?

Snad úplně všem. Bývalým voličům Smeru, Progresívnému Slovensku (PS) a Spolu a také Mariánu Kotlebovi. Ten se projevil velmi špatně při televizních debatách a v posledních dnech před volbami ztratil několik procent hlasů. Velkou roli sehráli i prvovoliči a nevoliči. Ti svůj hlas nejspíš dali také Matovičovi. Bral hlasy každému, snad kromě Borise Kollára a maďarských stran.

Fenoménem slovenských parlamentních voleb je kroužkování (zakroužkováním kandidáta na volební listině dá volič kandidátovi preferenční hlas, pozn. red.). Jakou roli to sehrálo?

Matovič tomu vyloženě přizpůsobil svou kampaň. Postavil sám sebe až na poslední místo na kandidátní listině a chtěl, aby mu přímo Slováci dali své preferenční hlasy.

Matovič je úspěšný podnikatel. Vlastnil média na Slovensku, ta přepsal na manželku. Dal by se srovnat s Andrejem Babišem?

Dalo by se to srovnat možná se začátky Andreje Babiše. ANO také vystupovalo hlavně jako protikorupční hnutí. Dnes je ale politická situace v Česku a na Slovensku odlišná.

Prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová pověřila Matoviče sestavením vlády. Jaké jsou možnosti koalice?

Předpokládá se čtyřkoalice. Koaličními partnery nejspíš budou hnutí Sme rodina Borise Kollára, Svoboda a Solidarita Richarda Sulíka a strana Andreje Kisky Za ľudí.

Jaký je vztah mezi Matovičem a Kollárem?

Matovič chtěl do koalice Kollára ještě před tím, než skončily volby. Kollár je i navzdory své kontroverzní minulosti velmi oblíbený. Oba se prezentují jako zastánci obyčejných lidí a vedli kampaň proti Smeru a korupci.

Proč byla Kollárovi vyčítána jeho politická minulost?

Před několika lety šířil různé hoaxy nebo falešné zprávy na internetu. Nedávno dokonce uspořádal v Bratislavě zasedání, kam pozval například Marine Le Penovou (předsedkyně franzouzské nacionalistické strany Národní fronta, pozn. red.) nebo Mattea Salviniho (předseda italské nacionalistické strany Liga, pozn. red.). Kollár se navíc zná velmi dobře s členy Smeru. Často se v médiích objevují nejasnosti, jak přišel ke svému majetku. Je to jeden z nejbohatších lidí na Slovensku.

Když bylo OĽaNo naposledy ve vládě v letech 2010 až 2012, vláda se rozpadla. Nehrozí podobná situace i nyní?

Těžko se dá teď něco předpokládat. OĽaNo vzniklo v roce 2011, mělo asi čtyři členy a během dvou volebních období se jejich poslanecký klub dvakrát rozpadl. Nemá ani žádné krajské buňky. Samozřejmě ale bude záležet i na ostatních koaličních partnerech. Matovič také řekl, že nechce, aby hnutí zavádělo stranické hlasování. Toho by mohla do budoucna opozice využívat.

Dá se předpovědět, jaký bude mít vláda program?

Předpokládaní koaliční partneři jsou konzervatisté. U OĽaNo to tak zřejmé není. Před volbami Matovič sehnal skoro tři stovky členů. OĽaNo se před volbami stalo personální agenturou. Jsou tam konzervatisté, liberálové, ekologové a spousta neznámých lidí. To, na čem se všechna uskupení shodnou, budou nejspíš zákony proti korupci.

Přestože Smer během posledního volebního období prošel několika skandály, skončil ve volbách druhý. Mohl očekávat zisk osmnácti procent?

Podpora Smeru se značně snížila potom, co vyšly na povrch informace o Kuciakově vraždě. Dlouho si drželi podporu kolem dvaceti procent, Ta ale v důsledku Matovičovy kampaně začala prudce klesat. Chvíli to vypadalo, že ve volbách získají maximálně patnáct procent hlasů. Takže výsledek pro ně byl nejspíš příjemným překvapením. Na vládě se ale podílet nebudou.

Kdo jsou voliči Smeru?

Smer byl nepřetržitě ve vládě od roku 2012. Během osmi let vytvořili pevnou strukturu státních úředníků po celém Slovensku. Těžko se to zachycuje v průzkumech, ale tito lidé Smer podpořili. Téměř polovinu voličů pak tvoří důchodci nad pětašedesát let. Ti své volební preference nemění. Smeru také pomohlo, že z kampaně vyřadili osobu Roberta Fica.

Čím si vysvětlujete propad Progresívného Slovenska a Spolu, kteří se v rámci koalice nedostali do parlamentu?

Progresivné Slovensko (PS) a Spolu byli ještě půl roku před volbami jedním z nejsilnějších uskupení. Svou kampaň ale odvrátili od hlavního tématu korupce a politiky Roberta Fica. Zaměřili se na boj proti Kotlebově Ľudové straně naše Slovensko.

Progresivné Slovensko a Spolu jsou liberálně zaměřená uskupení. Mohlo jim to uškodit?

Ano. Slováci jsou více konzervativní a mají větší počet věřících, než v Česku. Liberální strany se mohly prosadit a také se prosadily v Bratislavě, kde PS a Spolu dokonce vyhráli. Tam je situace podobná jako například v Praze. Pokud by se do parlamentu dostali nebo by se dokonce měli podílet na vládě, bylo by pro ně velice těžké uplatnit svůj program.  

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.