06.10.2010 17:24


Musí vás to bavit, říká malíř Štolfa

Autor: Marek Lajtkep | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Známý brněnský malíř Miroslav Štolfa slaví v těchto dnech své osmdesáté narozeniny. Proč začal malovat a jak hodnotí současné umění?

Pokud se ho zeptáte, jaký má na výtvarné umění názor, odpoví vám jedním ze svých oblíbených citátů: „Malíři patří vyříznout jazyk, aby nekecal, ale vyjadřoval se jen svými obrazy.“ Sám maluje od raného dětství, na „vyšší“ úrovni pak od začátku šedesátých let. V těchto dnech probíhá v galerii ARS retrospektivní výstava k jeho osmdesátým narozeninám. Více o výstavě naleznete zde.

Jak dlouho malujete?

Víte, já chtěl být malířem asi od tří let. Osobně si totiž myslím, že to umění musíte mít uvnitř sebe už od úplného začátku, že později k němu jen tak přijít nejde. Abych ale nemluvil jen o sobě, uvedu zde jako příklad jednoho mého známého. Ten od čtyř let doma prosil o housle a dnes je z něj uznávaný koncertní mistr.

Co vás k malování přivedlo?

Jak jsem již říkal, nějaký zárodek jsem v sobě musel mít od narození, protože mě to bavilo vždycky. Od malička jsem navíc vyrůstal v Maloměřicích, takže když se tam začalo stavět seřazovací vlakové nádraží, chodil jsem pozorovat všechno to dění. Moc se mi líbila technika, i když jsem jí nerozuměl. Navíc jsem si na té stavbě získal známého, který jezdil s nákladní lokomotivou. On maloval také a byl to vlastně můj první učitel. Jinak později mne ovlivnila hlavně Skupina 42.

Nikdy jste tedy neuvažoval o jiném povolání?

Jako malý kluk jsem chtěl být motocyklový závodník, ale to byl spíš takový sen. Nedivte se, velká cena se tady v Brně jezdí už dlouho a pro mě to byl vždycky zážitek. Motorek jsem měl nakonec v životě deset a ta nejsilnější, třistapadesátka jawa, už jela opravdu hodně. No ale znáte to, nakonec nebyly peníze, on to byl hodně drahý sport už tenkrát, tak mi nezbylo nic jiného než to malování. (smích)

Kde berete pro svá díla inspiraci?

S tou inspirací je to složitější. Občas sice nějaký vizuální zážitek, který chci přenést na plátno, mám, ale jinak to jde ze mě. Ono se říká, že malíř v podstatě celý život maluje jeden obraz, který je složen z jeho niterních pocitů. Já tedy nějaký plán sice pro začátek mám, ale přesně to dopředu nevím. Když začínám, tak nevím, jak to dopadne.

Podle čeho jste vybíral díla pro výstavu, která se s současné době koná v galerii ARS?

Vzhledem k tomu, že je to retrospektiva, jsme se s kolegy snažili, aby tam byla pokud možno charakteristická díla z každého období mé tvorby, tedy od šedesátých let až po dnešek.

Kromě samotného malování jste malbu i vyučoval. Máte nějakého slavného žáka?

Ono jich bylo víc. Ale vůči těm ostatním by to bylo trochu nefér a určitě bych na někoho zapomněl, takže jména si nechám pro sebe.

Koho z výtvarných umělců preferujete vy sám?

Kdysi to byli kubisté. Ti se mi, na rozdíl třeba od surrealistů, líbili. V současnosti preferuji Francise Bacona.

Jak hodnotíte současnou uměleckou tvorbu?

Pokud se mám držet výtvarného umění, tak těžko soudit. Ono se říká, že abyste mohl umělecké dílo zhodnotit, potřebujete aspoň padesátiletý odstup. Malba už byla dokonce v jednu dobu zpochybňována jako mrtvá záležitost, v současné době se ale zase vrací na výsluní. Jak já tvrdím, malba je věčná.

Klíčová slova: rozhovor, umění, Štolfa

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.