31.03.2019 13:14


Nástrojem pro diagnostiku dysgrafie se může stát tablet. Brněnští vědci vytvářejí novou metodu stanovení poruchy

Autor: Hana Podhorná | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Masarykova univerzita ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně se právě snaží vytvořit novou metodu určení dysgrafie. Tablet, který snímá grafomotorický projev dítěte by se tak mohl stát součástí první objektivní metody pro diagnostiku dysgrafie.

Dysgrafie

Brno - Dysgrafie patří mezi časté specifické poruchy učení. Na její určení však neexistuje žádná objektivní metoda. Kvůli chybějící standardizované diagnostice dochází k subjektivnímu vyhodnocení a často k nesprávnému označení příznaků jako dysgrafie. Následkem jsou velké rozdíly mezi jednotlivými dětmi a jejich diagnózou poruch grafomotorického projevu.

To by mohl změnit výzkum z Masarykovy univerzity, ve kterém výzkumníci navrhli novou metodu rozpoznání dysgrafie. Profesor Tomáš Urbánek a jeho kolegové z Masarykovy univerzity ve spolupráci s  Jiřím Mekyskou a jeho týmem z Vysokého učení technického v Brně vytváří unikátní metodu pro diagnostiku dysgrafie.

„Metoda je založena na speciálním tabletu, který dokáže zaznamenávat pohyby grafického pera. Na tablet se položí papír, na který má dítě za úkol obkreslit nebo opsat nějaké tvary či text. Tento aparát pak zaznamenává pohyb pera jak na papíře, tak i nad ním, když dítě přesouvá pero z jednoho místa na druhé. Dále také zaznamenává časové charakteristiky, to znamená dynamický záznam trajektorie. Je to velmi užitečný nástroj,“ vysvětlil výzkum Urbánek.

Nyní je celý projekt ve fázi testování. „Chceme otestovat sto dětí z každého ročníku, od předškolního věku až po čtvrtou třídu. Spolu s tím chceme zjišťovat hodnocení jejich grafomotorického projevu učiteli a rodiči,“ řekl Urbánek.

Objektivní metoda by mohla odstranit nepřesnou diagnostiku poruchy. Nyní totiž neexistuje standardizovaný test. Jediné dva testy, které se využívají, jsou obkreslování a Rey-Osterriethova komplexní figura. Tyto metody doplňuje test písemného projevu a to, jak dítě píše diktát.

„Současná diagnostika této poruchy spočívá v subjektivním hodnocení posuzovatele. Tím pádem vznikají velké chyby, protože někdo za dysgrafii označí neúhlednost písma. K jinému zase přijde dítě ze třetí nebo čtvrté třídy, u kterého se začíná do písma promítat rukopis a díky tomu dostane papír na dysgrafii, kterou ale jedinec nemá. Určení dysgrafie se proto v České republice významně liší,“ popsala problémy s diagnostikou speciální pedagožka Jiřina Bednářová.

Dysgrafie se projevuje kostrbatou, roztřesenou nebo neplynulou linií písma. Tvary písma bývají nepřesné, často kolísá sklon.  Dalším projevem je bolestivost, které dítě při psaní prožívá. „Dochází k bolesti ruky a paže. Často z toho bývají problémy s krční páteří. Projevem je zpravidla o dost pomalejší psaní. Dítě tak nestíhá dopisovat diktáty a písemky. Taky je zde dopad přílišné soustředěnosti žáka na grafický projev, a následné množství chyb. Neřeší chyby, protože je rád, že vůbec něco napsal,“ doplnila Bednářová

Děti s touto poruchou mají ve škole specifické podmínky. Například nemusí psát všechny zápisy. Na vyšším stupni pak přichází v úvahu psaní na počítači, které je možné i u maturity.

„Moji dysgrafii odhalili ve středisku Teiresiás na Masarykově univerzitě, kam jsem přišel v roce 2018. Při psaní prací dělám hodně chyb, několikrát si po sobě musím práci přečíst. Vynechávám slova nebo je špatně formuluji. Práci mi trvá napsat dvakrát déle než spolužákům,“ prozradil o své dysgrafii student Masarykovy univerzity David Grolich.

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.