13.05.2019 17:23


Nesetkala jsem se s jediným Erdoğanovým příznivcem. Nejvíc mě překvapila cenzura internetu. Blokováno je přes sto tisíc stránek včetně Wikipedie, říká studentka na Erasmu v Turecku

Autor: Michaela Prucková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Celý semestr tráví v rámci výměnného pobytu Erasmus + v Istanbulu. Výběru místa Agáta Paličková nelituje, jak sama říká, chtěla Turecko poznat do hloubky a na vlastní kůži. Své zážitky a zkušenosti promítá i do článků, které o Turecku píše.

Agáta Paličková studuje na Masarykově univerzitě bakalářský dvou obor Bezpečnostní a strategická studia a Mediální studia a žurnalistiku. V současnosti se nachází na Erasmu v Turecku, odkud se rozhodla o zemi psát pro Evropský bezpečnostní žurnál. „Náměty beru od místních. Hraju si na českého zpravodaje v Turecku,“ říká. Krom toho pravidelně na svůj Instagram přidává zajímavosti a informace jak o Erasmu, tak o politické situaci v Turecku. 

 

Proč jste se při výběru destinace rozhodla pro Turecko?

Turecko, potažmo Istanbul, jsem si vybrala, protože mám hodně ráda Balkán a často sem cestuju. V minulosti byl Balkán součástí Osmanského impéria a Turecko na něm má velký vliv dodnes. Jednoduše jsem se rozhodla pro nejdobrodružnější zemi z nabídky Erasmů.

Co přesně myslíte tou nejdobrodružnější zemí z nabídky?

O Istanbulu jsem slyšela už před odjezdem od lidí, kteří jej navštívili. Většina zážitků zněla naprosto šíleně. Město má od patnácti do dvaceti milionů obyvatel, což pro mě bylo nepředstavitelné. A samozřejmě jsem chtěla do hloubky poznat místní lidi a kulturu ovlivňovanou islámem. Prostě to vidět a zkusit na vlastní kůži.

Váš Erasmus ještě není u konce, ale velkou část už máte za sebou. Jak jste s volbou místa spokojená? Máte pocit, že vás tato zkušenost obohatila?

Jsem naprosto spokojená, neměnila bych ani město ani zemi. Musím ale uznat, že první měsíc po příletu byl šílený. I teď tu zažívám špatné věci, není to jen idylka. I tak ale klady převyšují zápory. Nejzajímavější jsou samotní místní, to, jak fungují a vnímají svou zemi a politickou situaci. Erasmus obecně je hodně zajímavá zkušenost, člověka dost utuží.

Vy jste po příletu začala zveřejňovat příspěvky na Instagramu popisující život v Turecku. Často zmiňujete i politickou situaci v zemi, kterou popisujete tak, jak ji vnímáte. Co vás přimělo začít se na Instagramu takto angažovat?

Ze začátku jsem se snažila sdílet každý den jednu věc, která se mi stala, aby moji kamarádi z Česka věděli, jak se mám. Díky Instastories (krátká videa na Instagramu, pozn. redakce) jsem mohla informovat všechny. Prvně jsem sdílela historky a trapasy. Ale postupně jsem chtěla ukázat i stinné stránky Istanbulu a Turecka obecně. Přidávala jsem stories o politice, médiích, cenzuře internetu. Taková menší osvěta. Nechci, aby lidi vnímali Turecko jen jako dovolenkovou destinaci s mořem. Začala jsem od vtipných faktů, jakože Istanbul se nepíše s „m“ ale „n“. Nebo že hlavní město Turecka je Ankara, nikoli Istanbul. Reakce od přátel byly kladné, tak jsem pokračovala a zacházela do serióznějších témat.

Zmínila jste cenzuru internetu. Jak vlastně došlo k zablokování vašeho VPN?

(VPN neboli virtuální privátní síť umožňuje přes prostředníka navštívit tureckou vládou zablokované webové stránky, pozn. redakce)

Cenzura internetu mě na Turecku překvapila nejvíc. Blokováno je tu přes sto tisíc webových stránek, včetně Wikipedie. Proto je při většině vyhledávání třeba použít VPN připojení. V Turecku spravuje internet firma Türk Telekom, která je napojená na vládu a má možnost kontrolovat jak obsah webových stránek, tak VPN internetových uživatelů. Jeden víkend jsem si hledala zdroje na článek a je možné, že jsem VPN omylem vypla, v důsledku čehož mi ji turecká vláda zablokovala, protože viděla, co vyhledávám. Asi jsem vyhledávala špatné věci. Teď mi nefunguje většina žurnalistických portálů.

Máte ještě nějaké zkušenosti spojené s politickou situací?

Na Mezinárodní den žen 8. března jsem se zúčastnila pochodu za práva žen, který se tu konal. Byla to prakticky demonstrace, kterou nakonec turecká policie rozehnala slzným plynem. Na přelomu března a dubna tu byly lokální volby, takže probíhala dlouhá kampaň. Spoustu volebních meetingů, dokonce jsem byla na Erdoğanově proslovu.

Jak přistupují k debatám o politice místní?

Lidé tu politikou žijí, pořád se o ní baví a mluví nečekaně otevřeně, když kritizují prezidenta Erdoğana. Vlastně jsem se nesetkala s jediným jeho příznivcem. Politika se probírá i na školách, i když tam probíhá určitá autocenzura. Někteří učitelé se totiž bojí o svá místa.

Takže s vámi učitelé nemluví otevřeně?

Zrovna moje škola je hodně liberální, takže se o politice bavíme otevřeně. Ale samozřejmě je poznat, že jsou učitelé opatrnější. Nekritizují přímo Erdoğana, ale nemají problém uznat, že dochází k manipulaci voleb. Ale každý má svou hranici, za kterou v diskuzi nejde, a raději ji ukončí. Jednomu učiteli se dokonce stalo, že jej Turečtí studenti na hodinách natáčeli, poté video sestříhali tak, aby vyznělo jako kritika prezidenta. Nahráli ho na internet a tím mu způsobili problémy. Měl pak nepříjemné návštěvy a musel se obhajovat. Učitel si tu nemůže být jistý ani před vlastními studenty.

Vy už jste v průběhu rozhovoru naznačila, že píšete i články, konkrétně pro Evropský bezpečnostní žurnál. Co vás k psaní o Turecku přimělo?

Primárně jsem začala, abych se v psaní potrénovala. Turecko jsem si vybrala, protože tu jsem, a to prostředí mě neuvěřitelně zajímá. Náměty na své články beru od místních, se kterými se bavím. Hraju si na českého zpravodaje v Turecku.

Vaše články sice vychází v češtině, ale některé byly přeloženy a vydány v anglickém jazyce. Nebojíte se, že by je někdo v Turecku mohl najít a použít proti vám? Tím nemyslím za pár let, ale teď, když jste stále v zemi.

Ze začátku jsem dost řešila, jestli mi něco nehrozí. Přinejhorším by mě vyhostili. Ale opravdu pochybuju, že by ty články někdo objevil, zvlášť, když je většina v češtině. Navíc nepíšu o ničem novém a objevném. Nedělám tu žádnou investigativní žurnalistiku třeba o tom, kam Turecko vyváží zbraně.

Dokážete si představit, že byste v Istanbulu žila?

To fakt ne. Istanbul je fajn na dovolenou, cestování, Erasmus… Ale žít bych tu nechtěla.

Klíčová slova: Erasmus, Turecko, Erdoğan

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.