28.03.2011 18:19


Nezaměstnanost absolventů vysokých škol je jedna z nejnižších

Autor: Veronika Hegrová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Osmadvacetiletá Petra Kamenická vystudovala ekonomii na Karlově univerzitě. Na jaře roku 2010 si začala hledat práci. I přes to, že se v tuzemsku již projevily dopady ekonomické recese, našla zaměstnání celkem snadno. Měla výhodu – byla absolventkou vysoké školy.

Brno - Případ Petry Kamenické dokazuje, že i v době ekonomické krize je poptávka po vzdělaných zaměstnancích stále vysoká. Vyplývá to nejen z nejnovějších statistik Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ale i z výsledků průzkumu Masarykovy univerzity v Brně.

Úřady práce vedou statistiky nezaměstnaných absolventů vysokých škol.

„V době před hospodářskou krizí bylo postavení absolventů vysokých škol na trhu práce velmi dobré. Zaměstnavatelé je ochotně nabírali, dokonce jim vyhověli v jejich požadavku na vysoké platy, a to s ohledem na svou dobrou ekonomickou situaci a na nedostatek pracovníků," uvedla pracovnice brněnského odboru trhu práce Michaela Bártová. Negativní důsledky hospodářské krize se podle ní promítly i do postavení absolventů vysokých škol, ale nebyly tak výrazné jako u jiných uchazečů o práci. „Platové ohodnocení  absolventů kleslo. Ale celkem dobré postavení na trhu práce si zachovali ti, kteří v průběhu studia získali nějakou praxi," dodala Bártová.

„V době, kdy jsem si hledala práci, byly dopady krize v České republice zřejmé. Skoro žádné firmy nenabíraly pracovníky. Měla jsem štěstí. Můj nynější zaměstnavatel mi řekl, že dá přednost mladým lidem s vyšším vzděláním. Navíc jsem měla absolvovanou praxi, která mi nástup do práce usnadnila," řekla Kamenická.

Mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová uvedla, že k 1. listopadu 2010 měla téměř polovina absolventů univerzity zajištěné zaměstnání už v době červnových státních závěrečných zkoušek, necelých čtyřicet procent si práci hledalo. Zbytek studentů měl v plánu odjet do zahraničí nebo dále studovat na doktorském stupni vzdělání či na jiné vysoké škole.

„Skoro tři čtvrtiny absolventů hodnotily hledání práce jako poměrně nebo úplně snadné. Nejvyšší platy dostávají informatici a ekonomové, nejmenší pedagogové a absolventi fakulty sportovních studií. Příčinou je fakt, že prvně jmenovaní směřují častěji do soukromého sektoru. Ten nabízí bývalým studentům univerzity vyšší průměrný nástupní plat než ve veřejném sektoru," uvedla Fojtová.

V roce 2009, který byl pro tuzemsko z hlediska práce krizový, vzrostla míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol poprvé od roku 2004. Vyplývá to ze statistik Národního ústavu odborného vzdělávání. Do té doby vysokoškolských absolventů bez práce ubývalo. I tak však byla jejich nezaměstnanost velmi nízká, míry nezaměstnanosti se v závislosti na oboru pohybovaly v rozmezí od jednoho do čtyř procent.

Uplatnitelnost absolventů jednotlivých oborů na trhu práce bývá podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívové často posuzována podle celkového počtu nezaměstnaných v těchto oborech. To ale podle ní vede k nesprávným interpretacím, protože za nejrizikovější obory bývají považovány ty, u kterých je počet nezaměstnaných absolventů nejvyšší. „Zapomíná se na to, že se zároveň často jedná o obory, kde je vysoký i celkový počet studentů. Z toho vyplývá, že míra nezaměstnanosti může být nízká, vezmeme-li v úvahu počet nezaměstnaných vzhledem k celkovému počtu absolventů daného oboru," vysvětlila Plívová.

Klíčová slova: Nezaměstnanost, absolventi vysokých škol, úřad práce

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.