31.03.2020 19:02


Nezávislá kultura je v ohrožení. Stát připravuje program na její záchranu

Autor: František Trojan | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Česko prochází největší krizí ve svých novodobých dějinách. Poprvé byl vyhlášen stav nouze na celém území republiky a s ním příslušná opatření. Mezi ně patří i zákaz kulturních akcí. Na několik týdnů se tím zastavila živá kultura. Lidé nechodí do divadel, do kin či na koncerty. Není navíc jasné, jak dlouho situace potrvá. Čeští umělci čekají, jestli tento týden vláda schválí opatření navržená ministerstvem kultury. 

Hlediště divadla Mír

Česko - Divadla jsou v krizi. Není jasné, jak dlouho zůstanou zavřená a pro některé nezávislé scény může být i měsíční výpadek bez pomoci státu fatální. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) proto na základě analýz jednotlivých sektorů připravil program Záchrana kultury. O jeho schválení bude tento týden jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Celkově ministr požaduje miliardu a půl korun. 

Nezávislá divadla stát podle místopředsedkyně Asociace nezávislých divadel Lenky Havlíkové dlouhodobě financuje málo. Vše, co si divadlo vydělá, vyplatí umělcům, technikům a investuje do další tvorby. „Pro letošní rok je na živé umění v rozpočtu ministerstva kultury vyčleněno 15‚25 miliard korun. Z toho je na kulturní aktivity určeno 177 450 000 korun, což je něco přes procento z rozpočtu ministerstva, takže o tvorbě rezerv v běžném provozu se nedá ani uvažovat,“ řekla Havlíková. Přitom přínos kultury pro HDP činí v současné době dvě procenta.

Kultura je společně s cestovním ruchem a gastronomií nejvíce postižená pandemií nemoci Covid-19. „Nejdříve otevřou restaurace a hospody, cestovní ruch se přeorientuje na tuzemskou rekreaci, ale kulturní události budou povoleny jako poslední,“ prohlásila bývalá ředitelka Dejvického divadla Eva Měřičková. „Než se lidé znovu naučí chodit do divadel a budou po krizi ochotni platit za lístky, bude to chvíli trvat,“ uvedla Měřičková, která pomáhá divadelníkům orientovat se v současné situaci.

Čím je divadlo soběstačnější, tím má horší podmínky

Granty jsou primárním finančním zdrojem nezávislých divadel. Peníze musí divadla utratit do konce každého roku. Další granty se vyplácí až na konci prvního čtvrtletí, tedy v březnu. „To znamená, že některá divadla nemají žádné peníze a již vypotřebovaly veškeré rezervy na ono první čtvrtletí, o kterém vědí, že se musí obejít bez přidělených grantových peněz,“ upozornila Havlíková. 

Divadlům by pomohlo nejen rychlejší vyplácení již schválených grantů na letošní rok, ale také jejich navýšení. „Poté formulovat výši a způsob vyplacení kompenzací. Dále by měly být upraveny výkonové ukazatele, podle kterých mají divadla plnit určitý počet akcí a premiér, procento návštěvnosti, podíl soběstačnosti, který tedy většinou plní více, než je stanoveno,“ dodala Havlíková. 

V Česku připravuje metodiku na proplácení speciální tým. Spolupracuje na ní katedra produkce Divadelní fakulty Akademie múzických umění, katedra arts managementu na Vysoké školy Ekonomické a ministerstvo kultury. Cílem je zmapovat ušlé zisky, ale také peníze, které se ušetří za nízké náklady na energie a spotřebu. 

Divadla lze rozdělit na dvě skupiny. První skupinou jsou příspěvkové organizace. Jejich zřizovatel je město nebo kraj. Existují také státní příspěvkové organizace, mezi které patří například Národní divadlo. U těchto divadel platí, že škody způsobené zastavením kultury hradí stát. 

Problém nastává u druhé skupiny. Tou jsou nezávislá divadla, které fungují jako spolky nebo ústavy. Jejich financování probíhá primárně z grantů, o které si divadla zpravidla žádají na více místech. Dalším důležitým příjmem jsou pro ně vstupenky, podnájmy či vystoupení jiných umělců na jejich půdě. Tyto příjmy tvoří podle studie Asociace nezávislých divadel polovinu rozpočtu nezávislých scén. 

Vzniká tak paradox. Scény, které jsou mimo krizi soběstačnější, jsou teď ve větším riziku. „Vznikla zajímavá situace. Divadlo, které je normálně schopno si na sebe vydělat samo, je teď v průšvihu, jelikož příjmy logicky chybí,“ řekla Měřičková.

Z finanční situace nezávislých divadel proto plyne několik potíží. Zaprvé přišla o peníze na inscenace, které by se mohly začít zkoušet po skončení krize, nemají peníze na platby energií a pronájmu a není jak zaplatit umělce a techniky, kteří se ze dne na den ocitli bez příjmů. „V tuhle chvíli mám peníze na měsíc. My jako umělci na volné noze jsme zvyklí, že nás třeba čtyři měsíce nikdo nechce a musíme se nějak uživit. Teď nám ale vypadly i stálé příjmy z představení,“ uvedl jeden z herců na volné noze, který si z osobních důvodů nepřál uvádět své jméno. 

To potvrdil i herec a zpěvák Tomáš Trapl. „Ze dne na den všem hercům, zpěvákům a tanečníkům, kteří pracovali v divadlech jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), skončila možnost výdělku. Jinými slovy, kdo neměl na konci února vytvořenou dostatečně velkou finanční rezervu, zůstává na dobu, než opět otevřou divadla, bez příjmu i bez jakékoliv možnosti výdělku,“ řekl Trapl. 

Zaměstnanci nezávislých divadel navíc nemají jistotu, že je zaměstnavatel bude moci udržet. Ředitelé divadel se musí řídit péčí řádného hospodáře a zajistit, aby škody byly minimální. „Když to trochu přeženu, tak ředitel se prostě může rozhodnout, že všem zaměstnancům vypoví smlouvu, jelikož jejich vyplácení už nebude udržitelné,“ řekla Měřičková.

Kulturu nesmíme hodit přes palubu

Divadla i jiné kulturní instituce se nyní obrací k ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi, který má připravený program na záchranu kultury. Celkový rozpočet tohoto programu by se měl pohybovat okolo půl druhé miliardy. Ministr s Asociací nezávislých divadel komunikuje. Zmíněný program připravuje na základě analýz, které jednotlivé složky kulturního sektoru posílají. 

Minulý týden ministerstvo financí navýšilo rozpočet ministerstvu kultury o tři sta milionů, což je opak běžné praxe. Jedná se nicméně o zlomek toho, co by kultura potřebovala a je určen primárně příspěvkovým organizacím, které nejsou v akutním ohrožení. Právě proto je teď pro umělce důležité, aby návrh na záchranu kultury prošel.

Zaorálek několikrát veřejně řekl, že si je vzniklých problémů vědom a bude dělat vše pro to, aby kultura toto období přežila. „Kultura nejsou jen příspěvkové organizace. Proto připravujeme návrh pomoci, která by měla zahrnout i ty, kteří v tuto chvíli na pomoc nedosáhnou. Návrh se bude řídit heslem, aby nikdo nepřepadl přes palubu,“ řekl Zaorálek.  

Jinde v Evropě už státy nastavily své vlastní modely, které mají umělcům pomoci. Britská Arts Council England, nevládní organizace, kterou sponzoruje tamní ministerstvo kultury, vyčlenila na podporu umění v přepočtu dvě miliardy korun. V Itálii dostanou umělci na volné noze sedmdesát procent průměrné mzdy a v Německu, Francii a Rakousku stát proplatí šedesát procent nákladů za neuskutečněné akce. 

Osobám samostatně výdělečně činným má pomoct několik podpůrných programů. Jedním z nich je program Antivirus, který představilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Díky němu dostane zaměstnavatel osmdesát procent částky, kterou zaměstnancům vyplácí.  Z programu tím pádem nemohou benefitovat ti, kteří nejsou zaměstnanci divadla. V nezávislých divadlech je to ale běžné. „Jedná se většinou o lidi, kteří jsou honorováni za akce, což je dáno jednak zmíněným podfinancováním sektoru, ale i uměleckými a provozními důvody,“ řekla Havlíková. Lidé také mohou odložit platbu sociálního a zdravotního pojištění stejně tak jako přiznání daní. 

Praha, kde je nezávislých divadel nejvíce, se stejně jako vláda v tomto týdnu chystá zavést opatření, která mají nezávislým umělcům pomoci. „Většina plánovaných opatření je zaměřena především na nezávislé kulturní aktéry, kterých se současná situace nejvíce týká a pro některé by dokonce mohla být likvidační,“ řekla Kamila Matějková, která je členkou Výboru pro kulturu hlavního města Prahy. Jako rizikové vnímá právě ty, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru a jako OSVČ jsou najímáni na konkrétní projekty.

I přesto, že kulturu stát podle Havlíkové financuje málo, má svojí důležitost. „Možná si to lidé ani neuvědomují, ale právě ve chvílích karantény se ukazuje, že kultura je přirozenou součástí života, každý si otevře knížku, podívá se na film, pustí si hudbu, aby mu v téhle těžké době bylo líp,“ dodala Havlíčková.

Klíčová slova: kultura, Lubomír Zaorálek, ministerstvo kultury, financování, krize, koronavirus

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.