06.05.2014 17:29


Novozélanďané oceňují pracovitost Čechů

Autor: Irena Diatelová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Studenti tráví léto různým způsobem. Někteří na praxi, jiní dají přednost cestování nebo práci v zahraničí. Tomáš Krejčí, třiadvacetiletý student strojního inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně, strávil loňské léto na Novém Zélandu. 

Tomáš Krejčí pracoval na vinicích přes 8 týdnů. Foto: archiv Tomáše Krejčího
Brno, Nový Zéland –
Austrálie, Kanada nebo Nový Zéland. To jsou podle Tomáše Krejčího tři místa, kde si člověk vydělá nejvíc peněz. Na Novém Zélandu byl už dvakrát. Poprvé se mu ale nepodařilo sehnat pracovní vízum, protože se rozhodl s kamarády odjet na poslední chvíli a nestihl si ho zařídit. Zatímco jeho přátelé tehdy vydělávali, Tomáš strávil sedm týdnů na farmě, kde pracoval za ubytování a stravu.

Loňské léto se ale poučil a zažádal o vízum včas. Pracovní vízum se uděluje maximálně na rok, dalších 30 let ho není možné znovu získat. „Po příletu jsme si s dalšími třemi Čechy koupili minivan a jeli jsme na Jižní ostrov, tam se shání práce rychle. Zastavili jsme se zeptat na práci v jedné z agentur. Do dvou hodin se nám ozvali, že pro nás mají brigádu na vinicích,“ vzpomíná Tomáš na první dny.

 

Zaměstnavatelé oceňují pracovitost

Měli v plánu pracovat asi 8 týdnů, zbylé čtyři chtěli cestovat. „Potřebovali jsme si vydělat co nejvíc peněz, takže jsme přespávali v autě. Neměli jsme sprchu, bylo to dost šílené. Kromě peněz na jídlo jsme ale neutratili téměř nic,“ popisuje Krejčí.

Práci měli domluvenou na tři týdny, stihli ji ale už za dva. „Majitelka vinice s námi byla spokojená, prý nikoho neviděla pracovat tak rychle,“ popisuje Krejčí. Nabídla jim jinou práci a k tomu možnost využívat jednu z chatek pro zaměstnance, kde byla i sprcha.

Dalších pět týdnů protrhávali stromy. Tentokrát už ale byli placeni úkolově za jeden strom dostali téměř osm korun. „Ze začátku nám to nešlo, udělali jsme toho málo. Za tři dny už to bylo lepší, ke konci brigády jsme zvládli i 500 stromů denně. Nebyl problém si za den vydělat přes tři tisíce korun,“ vypočítává třiadvacetiletý student. Pracovali od sedmi hodin ráno až do desáté večerní. Ve tmě si svítili čelovkami.

Za osm týdnů na vinici si kluci s majitelkou padli do oka. Prala jim oblečení, zvala je k sobě domů na grilování. Dodnes jsou spolu v kontaktu. „Na Novém Zélandu si Čechů váží. Vědí, že jsou pracovití – na rozdíl od Španělů nebo Italů. Když jsme odjížděli, říkala nám, ať pošleme další takové,“ říká Krejčí. 

Klíčová slova: brigáda, Nový Zéland

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.