29.03.2019 22:03


O změně klimatu mluvil na veřejné přednášce odborník z CzechGlobe

Autor: Kristýna Sklenářová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Nezisková organizace Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku pořádala v Brně ve čtvrtek večer přednášku s názvem Změna klimatu - jak být součástí řešení?. Pro veřejnost přijeli přednášet Alexander Ač z CzechGlobe a členka neziskovky NESEHNUTÍ Barbora Bašková.

Přednášející Alexander Ač | Foto: Kristýna Sklenářová

Brno - Zájemci o ekologii měli ve čtvrtek možnost navštívit přednášku s názvem Změna klimatu - jak být součástí řešení?. Konala se ve večerních hodinách v přednáškovém sále jedné z brněnských restaurací. Přednášky se zúčastnilo několik desítek lidí.

Přednáška se konala pod záštitou neziskové společnosti Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku. Po jejím krátkém úvodu se představil první host a přednášející, kterým byl Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Svoji prezentaci začal obrázkem pštrosa s hlavou v zemi. „Hlavní problém je, že kolektivně strkáme hlavu do písku,“ prohlásil v úvodu Ač. Ústředním bodem jeho přednášky pak bylo oteplování a divákům prezentoval velké množství faktů a grafů. „Teploty stoupají, ale průměrné srážky se nemění. Od roku 1850 se teplota zvýšila asi o dva stupně. To znamená, že by mělo napršet zhruba o dvě stě mililitrů srážek více. To se neděje. Vzniká nám vláhový deficit a na jeden metr čtvereční chybí asi dvě stě litrů vody,“ v rychlosti počítal přednášející. Kromě klasických témat jakými jsou tání ledovců a stoupání hladin moří, se zmínil i o dalších, méně viděných důsledcích oteplování. K nim patří například přemnožení škůdců jako jsou kůrovci a klíšťata. Právě ta jsou příčinou snížení populace sobů. „Jeden biolog napočítal na jednom sobovi tuším kolem osmdesáti tisíc klíšťat,“ vysvětlil Ač.

Druhou přednášející byla Barbora Bašková z neziskové organizace NESEHNUTÍ. Jako své hlavní téma si zvolila změnu klimatu ve městech. Posluchačům se snažila ukázat, jak oteplování zasahuje města, a jak se lze proti jeho důsledkům postavit.  Nejlepší cestou je podle ní změnit samotnou legislativu, pro začátek na úrovni měst. „Česká republika má hrozně zle nastavenou politiku ekologického hospodářství,“ poznamenala Bašková. Jako příklad uvedla sklady a budovy na okrajích měst, které stojí na velmi úrodné půdě. V Brně má jít o Modřice a Černovice.

Nezisková organizace Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku se angažuje v mnoha projektech k tématu ekologie i mimo ni. „Zabýváme se popularizací ochrany přírody a zvířat. Propagujeme myšlenku, že lidská práva, zvířecí práva a práva přírody jsou jedno a totéž,“ popisuje organizaci spoluzakladatelka Nikola Hurychová. Veřejné přednášky začali přitom pořádat až letos a hodlají v nich pokračovat. „Je po tomhle tématu velký zájem,“ pochvalovala si Hurychová.

Spokojené ohlasy návštěvníků jí v tomto dávají za pravdu. „Už delší dobou se změnou klimatu zabývám, v podstatě to studuji. Přišla jsem si utřídit myšlenky, jestli to, co ke mně dochází z jiných zdrojů, uslyším i na přednášce pro veřejnost. A ano, hodně se mi to líbilo,“ uvedla jedna z posluchaček Katka Komínková.

Problematika změny klimatu a oteplování je celosvětovou záležitostí. V nedávné době na ni reagovala třeba středoškolská stávka. V roce 2015 byla na půdě OSN přijata Pařížská dohoda, která má zamezit růstu teploty a snížit emise skleníkových plynů.

Klíčová slova: ekologie, přednáška, Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku, nezisková organizace

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.