28.04.2017 17:06


Ochrana zdraví je přednější než práva podnikatele, říká advokát

Autor: Lucie Sikorová | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Trafika

Senát v lednu schválil takzvaný protikuřácký zákon. Diskuze o zákazu kouření v restauracích se často vrací k tématu svobody kuřáků, nekuřáků i podnikatelů. O právním pohledu na vnímání svobody, ale i dalších aspektech normy, mluví advokát Daniel Kukla.

Hlavní složkou novely zákona je zákaz kouření v restauracích. Je podle vás zákaz kouření správně, nebo špatně?

Zákaz kouření je zcela správně. Je jednoznačně prokázané, že kouření, i pasivní kouření, lidem škodí. Škodlivost kouření uznávají i kuřáci. Pokud škodlivost kouření dáte na jednu misku vah a na druhou misku dáte práva provozovatelů restaurací, tak vždycky musí vyhrát ochrana zdraví. V právu se u podobných norem používá test proporcionality. Používá ho hlavně ústavní soud, takže protikuřácký zákon není úplně typická aplikace, ale použít se dá. Když si srovnáte ochranu zdraví a práva provozovatele restaurací, tak ochrana zdraví musí vyhrát.

Pokud je tedy tématem diskuze o protikuřáckém zákonu svoboda kuřáků a podnikatelů, je hlavním argumentem ochrana zdraví?

Přesně tak. Podnikatelé nad sebou mají několik desítek norem, které upravují spoustu činností. Ať už finanční zákony, zákony o skladování a přípravě potravin, či o vedení podniku. Toto je jedna z nich. Hlavním principem protikuřáckého zákona je ale zachování svobody v tom smyslu, že svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného. Obecně se při přijímání jakékoliv normy nehledí na zájmy všech skupin, ale hledí se na zájem zdravotní a na zájem svobody v tom smyslu, jak říkám, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Takže otázka, zda-li má mít podnikatel právo rozhodnout se, bude-li se v jeho podniku kouřit, je až na druhém místě.

Jak se vypořádat s argumentem, že i nekuřák se může rozhodnout, do jakého podniku půjde?

Jsou situace, kdy se zakouřenému prostředí nevyhnete a myslím si, že když otázku položíte: kouření ano nebo ne, jsou jen dvě varianty. Nemám rád výjimky z výjimek, které český právní řád obsahuje všude. Pravidla by měla být jasně daná. A zase se vracíme k tomu zdravotnímu hledisku a proto tedy ano, zakázat zcela. Když se podíváme do Evropy, většina zemí kouření reguluje. Ale ve spoustě zemí jsou pravidla nesrozumitelná. Jsou kuřárny, kuřácké místnosti, které musí být menší, větší nebo stavebně oddělené. To jsou věci, které se vždycky dají obejít. Myslím si, že otázka by měla být, zda ano, ne a nic mezi tím.

Někteří podnikatelé se chtějí zákazu kouření vyhnout a mluví například o zakládání klubů. Je to opravdu funkční řešení?

Existuje pojem obcházení zákona. Myslím, že tato činnost ten pojem naplňuje. Pokud si založíte soukromý kuřácký klub a u vchodu rozdáte všem příchozím kartičky, že se automaticky stáváte členem klubu, není to správně. Hranice je tenká, ale obcházení zákona je jednoduše prokazatelné veřejnou nabídkou. Pokud vás do klubu přijmou automaticky vstupem do podniku, bez nějaký podmínek a pravidel, je zřejmé, že jde o obcházení zákona.

Zákon ale neřeší pouze kouření. Upravuje například i vstup podnapilých osob nebo prodej alkoholických nápojů lidem, které by po požití mohli ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. Jak si tuto část vyložit? Není to přesouvání zodpovědnosti na podnikatele?

To je paskvil, který v zákoně nemá co dělat. V současných pravidlech jsou podmínky upravené dostatečně. Nemáte nalévat alkohol osobě, která je zcela zjevně podnapilá. Je ale nesmysl, že zákon vyžaduje na provozovatelích úvahu o tom, co člověk bude dělat, až se napije. To zákon nemůže provozovatelům ukládat a navíc je to nevymahatelné. České právní normy jsou v mnoha případech špatně a nesrozumitelně psané a jejich výklad je nejasný. Toto je typický příklad.

Obecně nemám moc rád zákazy. Nelíbí se mi, když stát reguluje něco, co regulovat vůbec nemusí. A takových norem tu jsou tisíce. Zákonem se upravují věci, které vůbec nepotřebují úpravu. Ale protikuřácký zákon je typický případ toho, kde jednoznačně zájem na zdraví musí být dominantní. Svoboda provozovatele stojí vedle, první je škodlivost kouření.

Není tedy mediální označení protikuřácký zákon tendenční?

Diskuze je založena na tom, že tady je zvyk. Ve vesnické hospodě, když si dáte pivo, zapálíte si k němu cigaretu. A spousta lidí argumentuje, že kouření je jejich koníček nebo záliba. Ne, kouření je závislost. Stejně jako je závislost na alkoholu nebo na drogách, je závislost na kouření. To není postavené na tom, aby si něco uchovávali.

Je tady distribuce a aplikace. V historii se častokrát potvrdilo, že potírat distribuci nefunguje. Jako třeba prohibice v USA, když potírali distribuci alkoholu. Regulace distribuce jen podporuje černý trh.

Takže si myslíte, že účinnější je omezit možnosti konzumace návykových látek?

Ano, účinnější je soustředit se na aplikaci látek a regulovat ji. Podobné to je s drogami. V Latinské Americe dnes spousta zemí dává ruce pryč od distribuce a zaměřují se na aplikaci. Potíraní distribuce je finančně nákladné a dává místo pro vznik černému trhu. Lidé si cestu k droze stejně najdou. Regulace distribuce není efektivní.

Klíčová slova: protikuřácký zákon, kouření, zdraví

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.