22.04.2019 22:36


Pasivní domy jsou i pro běžné smrtelníky. Jsem toho důkazem, říká architekt Martin Krč

Autor: Hana Tománková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Zájem o energeticky úsporné bydlení v Česku roste. Jednou z možností je bydlení v pasivním domě. „Spousta lidí ten pojem už slyšela, ale neví, co přesně si pod ním představit. Proto se někteří pasivních domů zbytečně bojí,“ říká Martin Krč, architekt pasivních budov z ateliéru Vize, který v pasivním domě také sám žije. Podle něj není důvod stavět jiné domy než pasivní.

Foto: Hana Tománková

Brno – Martin Krč bydlí v pasivním domě třetí sezónu. Pasivní domy ho zaujaly už v době jeho studia a věnuje se jim dodnes. „Když jsem o pasivních domech slyšel poprvé, přišlo mi, že je to jen umělý marketing. Prezentovaná úspora energií byla natolik velká, že mi bylo divné, proč se takové domy u nás nestaví. Myslel jsem, že to nemůže fungovat,“ vzpomíná Krč. Od doby studií pana Krče se situace v Česku změnila a pasivních domů u nás každým rokem přibývá. Podle dat Centra pasivního domu se jejich počet od roku 2016 do loňska ztrojnásobil na přibližně pět tisíc.

Hlavním znakem pasivního domu je nízká spotřeba energie na vytápění. Důležitá je také neprůvzdušnost, která se měří testem, jenž simuluje působení větru na budovu. Díky těmto vlastnostem jsou pak náklady na vytápění velmi nízké. „Například pasivní rodinný dům s rozlohou do 150 metrů čtverečních se dá vytápět za tři nebo čtyři tisíce korun ročně,“ odhaduje Vlastimil Rieger, poradce pro zelené stavění. Martin Krč zdůrazňuje, že aby vznikl skutečně pasivní dům, je důležité mít propracovaný architektonický koncept. Svůj dům si navrhoval sám. „To byla trochu schizofrenní situace, kdy jsem byl klientem, uživatelem a stavebníkem v jednom,“ směje se Krč.

Pasivní dům se odlišuje také systémem řízeného větrání, který neustále zajišťuje přísun čerstvého vzduchu. Stejně jako ostatní, potřebuje pasivní dům zdroj tepla. „Mně stačí na vytápění malé tepelné čerpadlo, které stálo do sto tisíc korun,“ upřesňuje Krč. Podle Riegra se ale nemusí tepelné čerpadlo vyplatit vždy.  „Je důležité hledat nejlepší variantu pro konkrétní dům, nelze zobecňovat,“ dodává Rieger. Nyní si Krč chce dát na střechu ještě fotovoltaické panely, které budou energii samy vyrábět. Spotřeba energie tak může klesnout k nule.

Dotaci na výstavbu pasivního domu lze získat v rámci programu Nová zelená úsporám, který provozuje Ministerstvo životního prostředí. „Přijímáme okolo pěti set žádostí ročně. Domy vystavěné s podporou programu představují zhruba 3,6 procenta dokončených rodinných domů,“ uvedla pro Business Info mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová. Podle Riegra bývá pasivní dům přibližně o deset procent dražší než klasický dům. Spolu s Krčem se shodují, že cenový rozdíl většinou dokáže pokrýt právě dotace od státu. „Na stavbu domu jsem dostal dotaci 585 tisíc korun. Díky dotaci byla návratnost investic téměř okamžitá, vlastně jsem skončil ještě trochu v plusu,“ vysvětluje Krč.

Na životu v pasivním domě oceňuje Martin Krč především kvalitu vzduchu. „Na rozdíl od běžných domácností máme v domě rekuperační jednotku, která zajišťuje nepřetržité větrání. Takže když se ráno probudím, nemám v ložnici nezdravý vydýchaný vzduch,“ upřesňuje Krč. Podobně smýšlí i návštěvník prohlídky pasivního domu Robert Králík. „Pro mě není důležité, jestli se mi stavba pasivního domu vyplatí. Hlavně chci žít zdravěji a dýchat zdravý vzduch,“ uvádí Králík. Že pasivní dům funguje správně, pozná člověk na drobnostech. „V zimě jsme odjeli na dovolenou a když jsme se po čtyřech dnech vrátili, teplota v domě klesla asi o jeden a půl stupně,“ vzpomíná Krč.

Podle Krče jsou pasivní domy dostupné i pro běžné lidi. „Můj dům stál asi tolik, co by stál byt v Brně. Považuji se tedy za běžného smrtelníka,“ komentuje Krč finanční dostupnost. Pasivní dům by si postavil i v případě, že by žádnou dotaci od státu nedostal. Už jen proto, aby se nemusel v důchodu stěhovat. Klasický dům by prý jako důchodce neuživil. Rieger i Krč se shodují, že nemá smysl stavět jiné než pasivní nebo velmi nízkoenergetické domy. 

Od ledna příštího roku by všechny nově postavené domy měly splňovat požadavky na téměř nulovou spotřebu energie. Stanovuje to směrnice Evropské unie. Podle Krče není reálné, aby se od nového roku stavěly pouze takové budovy. Lidé z praxe ale vnímají tento typ budov jinak, než jak je nahlíží zákon. „Je nezbytné rozlišovat mezi budovami s téměř nulovou spotřebou energie a pasivními budovami. Parametry budov s téměř nulovou spotřebou energie určuje vyhláška, zatímco pasivními domy se zákon nezabývá,“ vysvětluje Lucie Švehlová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie, jak je definuje vyhláška, jsou ve skutečnosti mnohonásobně energeticky náročnější než pasivní domy. Nulová spotřeba tak zůstává pouze v jejich názvu.

Klíčová slova: pasivní dům, bydlení, směrnice, dotace, spotřeba energie

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.