16.05.2011 12:04


Petr Ondráček: Cesta kolem světa za 312 dní

Autor: Bronislav Jaroš | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Petr Ondráček je cestovatel, dobrodruh, milovník vodáctví a jachtingu. Za svůj život probrázdil hladiny takřka všech oceánů a bezpočtu moří. Ve dvaašedesáti letech se chystá na svoji největší plavbu. Úplně sám, jen s větrem v zádech, popluje kolem světa.

Petr Ondráček u kormidla. Foto: Archiv Petra Ondráčka.Je srpnový nebo možná zářijový den roku 2011. V přístavu Falmouth na jihu Anglie kotví malá plachetnice se jménem Singa, což znamená malajsky lev. Za několik okamžiků odpluje kamsi na otevřený oceán a takřka celý rok nikde nezastaví. Čeká ji náročná cesta přes Atlantik, mine africký mys Dobré naděje, australský kontinent a Nový Zéland, propluje kolem mysu Horn (nejjižnějšího cípu Ohňové země), Falkland a Azorských ostrovů, aby se pak opět navrátila do přístavu Falmouth. Na palubě bude celou tu dobu jediný muž. Petr Ondráček se jako první Čech pokusí uskutečnit osamělou nonstop plavbu kolem světa. Bez použití motorů, poháněný jen silou větru. Podaří-li se mu to za méně než tři sta třináct dnů, utvoří tím světový rekord.

Takové jsou plány. Zatím však máme květen a Singa nyní kotví za vraty jedné stodoly ve východních Čechách. Petr Ondráček si svoji plachetnici zkonstruoval sám o víkendech na své chalupě, trvalo mu to deset let. Dokončil ji v roce 1992, ale na moře s ní ještě nevyjel. Žádný amatér to ovšem není. Za svůj život uplul s jinými loděmi už více jak deset tisíc mil, z toho šest a půl tisíce mil ve funkci kapitána.

Vědec nebo sportovec

„Už jako malý kluk jsem rád modelařil. V deseti letech jsemPetr Ondráček v plné pracovní zbroji ve své kajutě. Foto: Bronislav Jaroš. pak začal závodit na divoké vodě a dělal jsem tento sport i na špičkové úrovni,“ popisuje Petr Ondráček svoji cestu k vodním sportům. Od mládí se také zabýval lodní elektronikou. Na Českém vysokém učení technickém v Praze tedy vystudoval mikroelektroniku a radiotechniku. Po studiích se tudíž musel rozhodnout, zdali se bude věnovat výzkumné činnosti nebo vrcholovému sportu. Vybral si kariéru vědce. „Vodní slalom jsem potom učil na vysoké škole,“ doplňuje svůj životopis.

Dnes dvaašedesátiletému Ondráčkovi zbývají dva měsíce do důchodu. Pracuje na odboru elektronických komunikací na Ministerstvu průmyslu a obchodu a zastupuje Českou republiku v telekomunikačních organizacích. Vodáctví, a v pozdějších letech především jachting, pro něho ovšem byly a stále jsou jedním ze smyslů života. Sedm let byl dokonce prezidentem České asociace námořního jachtingu. Dosud probrázdil hladiny téměř všech oceánů a bezpočtu moří. „Největší moje plavba byla k mysu Horn, kam jsme se vydali ve dvojici jako první česká výprava a také jsme na něm přistáli. Do dneška je tam naše vlajka. Nikdy jsem ale nebyl v Indickém oceánu a chybí mi také část Pacifiku, která spojuje Nový Zéland s Jižní Amerikou. Tam se teď podívám poprvé,“ spřádá své plány.

Cesta kolem světa bude pravděpodobně jeho poslední velkou plavbou. „Žádnou další takovou šílenost už neplánuju. Slíbil jsem to své ženě a tak to také bude. Už takhle mám poměrně velkou toleranci. Budeme spolu pak vyplouvat třeba do Karibiku nebo k Řecku a užívat si důchodu.“

Nejhorší je bezvětří

Petr Ondráček působí na svůj věk velmi vitálním dojmem a jeho životní elán je nezdolný. Po své lodi, o které se vyjadřuje s patřičnou otcovskou láskou, mě provádí v pracovním oblečení. Stále je totiž co zdokonalovat, ačkoli je Singa již prakticky připravena na historickou plavbu. Jeho plachetnice se má stát vůbec nejmenší lodí, která kdy obeplula svět.

Talisman Petra Ondráčka. Foto: Bronislav Jaroš.„Můj původní cíl byl ale jiný. Chtěl jsem objet obě Ameriky, dole kolem Hornu a nahoře Severozápadním průjezdem. To do této doby ještě nikdo neuskutečnil. Manželka mi tuhle cestu ale zakázala. Na severu je hodně ledových ker, takže by to bylo více nebezpečné. Druhá varianta byl tedy ten nonstop kolem světa, ten mi dovolila,“ říká.

Nebezpečí se s takovou cestou samozřejmě pojí. Čeho se ale Petr Ondráček obává nejvíce? „Nejhorší je bezvětří. Bezvětří a vlny, když to s vámi mlátí a nikam nejedete. Při bouřích to alespoň jede,“ povídá s úsměvem. „Když jsou velké bouře, člověk musí buď být schopen kormidlovat, anebo musí zastavit a spustit kotvu. Jinak se loď může převrátit. Takové bouře mohou trvat dva až tři dny. Já jsem zatím vydržel kormidlovat bez spánku tři dny v kuse.“ S vypjatými situacemi na otevřeném moři má očividně bohaté zkušenosti. „Je hodně lidí, kteří se z podobných plaveb nevrátili. Prostě zmizeli. Vlna vás může spláchnout, ani nevíte jak. Když člověk pluje sám, musí být proto neustále uvázaný. Loď se neopouští, a když už je to nutné, tak zase jen na laně,“ popisuje zásady, kterými se jako kapitán Singy bude řídit.

Čech na cestě kolem světa

Singa je vybavena veškerou potřebnou elektronikou pro komunikaci. Petr Ondráček bude v kontaktu jak s rodinou, tak například se svým osobním doktorem, s kterým bude konzultovat svůj zdravotní stav. Loď přitom bude sledovat družice. „Mám tady radiobóji, v které je GPS. S tímto zařízením můžu také spustit alarm. V Anglii, kde jsem zaregistrovaný, budou do dvou minut vědět, že mám nějaký problém a kde se přesně nacházím. Pak by pro mě poslali nějakou záchranu. Otázkou je, jak dlouho by trvalo, než dorazí.“ Údaje o poloze lodi a zprávy z plavby se objeví i na internetu. O zpracování informací od svého manžela se postará Jarmila Ondráčková, která je svému muži velkou oporou.   

Vysílačky a jiná potřebná elektronika je jedna věc. Petr Ondráček s sebou musí vést také roční zásoby jídla či pití. Celou tu dobu totiž neuvidí jediného člověka, ze své lodi nesmí vystoupit. „Povezu si hotová jídla, nerad totiž vařím a nerad se obtěžuju jídlem. I normálně jím jen jednou denně,“ přiznává. Na palubě ale má k dispozici minikuchyňku. Jídlo pro něho speciálním způsobem připravuje trutnovská firma. Vydrží prý až dva roky. „Povezu si také sto kilogramů speciálního chleba, který vydrží několik let měkký,“ líčí vlastnosti netradičních potravin. Důležitým pomocníkem na cestě kolem světa bude odsolovací zařízení. „Nebýt jeho, vezl bych si s sebou takřka o půl tuny zátěže navíc. To bude znát hlavně na rychlosti. I tak ale samozřejmě povezu nějakou pitnou vodu. Musím počítat s tím, že se cokoliv může porouchat.“

Co ale Petru Ondráčkovi nesmí na palubě v žádném případě chybět? „Rozhodně s sebou musím mít hudbu. Připravil jsem si spoustu nahrávek na MP3. Mám rád hlavně klasické trampské písně, Nohavicu nebo Dobeše. No a jako správný Čech si povezu také na každý den jedno pivo a najde se u mě i nějaká ta slivovice.“

Klíčová slova: Petr Ondráček, jachting, cestování, plachetnice, Singa

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Ivan Žižlavský | 02. 06. 2012, 15:49
Skvělý příspěvek, ještě skvělejší člověk a neuvěřitelně šikovný, vzdělaný, od přírody chytrý a odvážný pan Petr Ondráček. Kdepak slova, na tohle slova nemohou stačit. Jsem hrdý na to, že se nám v " Československu " vůbec takový to člověk narodil. Úžasný!!!, přeji VŠE DOBRÉ, ŠŤASTNOU PLAVBU S ÚSPĚŠNÝM PŘISTÁNÍM V PLÁNOVANÉM PŘÍSTAVU!!!