01.04.2012 08:21


Příznivci architektury se vydali po stopách brněnského funkcionalismu

Autor: Tereza Ševelová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Funkcionalismus v Brně není jen vila Tugendhat. Mnoho architektonických skvostů tohoto avantgardního stylu stojí ve středu města. Zájemci si je prohlédli na komentované procházce při zahájení nové turistické sezóny.

Brno Průvodkyně Milada Zábršová z české asociace průvodců vítá v sobotu odpoledne před brněnským turistickým informačním centrem příznivce moderní architektury. Ještě několikrát nad hlavou zamává cedulí s nápisem „Funkcionalismus v centru města“, aby ujistila sebe i ostatní, že jsou ve správný čas na správném místě. Rozdá informační brožury, podívá se na tmavé mraky a  vykročí k náměstí Svobody. „Nemáme nikoho s hůlkou, tak můžeme jít svižněji,“  navrhuje při pohledu na desetičlennou skupinu, zatímco si přitahuje kabát těsněji k tělu.

Komerční banka

Na náměstí Svobody začíná Zábršová obecným výkladem o funkcionalismu, moderním architektonickém slohu, který svůj největší rozkvět zažil v období mezi světovými válkami. Jeho podstatu vystihuje slovní spojení „forma následuje funkci“. Tak tento styl vysvětloval chicagský architekt Louis Sullivan na počátku dvacátého století. Funkcionalistické stavby jsou jednoduché, s čistými liniemi bez zbytečných ozdob. Hlavním kritériem je funkčnost. Důležitou roli hraje světlo a prostor, čemuž se podřizují stavební materiály. Architekti pracovali při návrzích funkcionalistických staveb především s betonem, kovem, sklem a kamenem. Pro svůj zcela odlišný přístup byl v prvorepublikovém Československu funkcionalismus velmi oblíbený, neboť představoval protiklad ke staré zástavbě z dob rakouské monarchie a symbolizoval nový začátek.

První architektonickou památkou, na kterou průvodkyně upozorňuje, je budova Komerční banky na náměstí Svobody. Koncem třicátých let dvacátého století ji pro Moravskou banku navrhli architekti Bohuslav Fuchs a Ernst Wiesner, který je známý také svým návrhem brněnského krematoria v Jihlavské ulici. Čisté linie banky postavené z velké části z betonu, skla a kovu jsou výkladní skříní moderní architektury. Zaoblené linie v přízemí mají otevírat budovu světu a zvát kolemjdoucí ke vstupu, zatímco ostřejší linie horních pater naznačují privátnost luxusních bytů, které se tam stále nacházejí. K bance přiléhající dům, v němž dnes sídlí prodejna hudebnin, byl v minulosti známou funkcionalistickou kavárnou.

V ulici Česká zase stojí Obchodní dům Brouk a Babka postavený mezi květnem a zářím 1934 podle návrhu Miloslava Kopřivy. Byl prvním domem v Brně, který byl postavený čistě jako obchodní dům – nikdy v něm nikdo nebydlel. Dnes v budově s charakteristickými funkcionalistickými zaobleními a okny spojenými do dlouhých řad sídlí obuvnická firma Baťa. Dále v ulici Česká se nachází hotel Avion. Spolu s vilou Tugendhat a Wiesnerovým krematoriem patří k nejvýznamnějším brněnským architektonickým památkám, na které se podle průvodkyně jezdí dívat mnozí zahraniční architekti. Na osm metrů široké parcele stával ve středověku zájezdní hostinec. Ve třicátých letech dvacátého století vyrostl na jeho místě hotel podle návrhu Bohuslava Fuchse. Architekt si s nedostatkem prostoru poradil a dovnitř hotelu umístil padesát pokojů. Podařilo se mu také začlenit charakteristický funkcionalistický světlík, který středem budovy vede přes tabule mléčného skla přirozené denní světlo. V současnosti je dům ve velmi špatném stavu. Přestože byl v roce 2010 zapsán na seznam českých kulturních památek, nedostal majitel od státu žádný příspěvek na opravu. Byl tedy nucen rekonstrukci, jejíž plán nachystala známá britská architektka českého původu Eva Jiřičná, odložit. Před odchodem ukazuje průvodkyně Zábršová ještě sídlo Mladé fronty Dnes na protější straně ulice, které je klasickou funkcionalistickou stavbou. „V prvním patře byla krásná kavárna,“ poznamenává průvodkyně. „Za první republiky byla kavárna na každém rohu. Dnes je v Brně asi jen třetina tehdejšího počtu kaváren,“ vypráví Zábršová cestou k jedné obnovené prvorepublikové kavárně, k Savoy.

V budově historizujícího stylu z konce devatenáctého století vznikla v roce 1929 funkcionalistická kavárna. Návrh vytvořil na objednávku kavárníka Josefa Nekvapila  architekt Jindřich Kumpošt. Kavárna byla na svou dobu velmi moderní, měla oddělené výtahy pro hosty a personál či vyhřívanou šatnu, ze které návštěvníci dostávali své kabáty teplé. Oblíbený podnik byl často plně obsazen, přestože pojal až šest set hostů.

Z Jakubského náměstí nás průvodkyně Zábršová vede k Alfa paláci v Poštovské ulici. Osmipatrový multifunkční dům s pasáží má dnes pouze třetinu původně plánované výšky. Ze zamýšlené koncepce mrakodrapu musel investor z důvodu nestabilního podloží upustit. Stejně dopadl i nedaleko stojící obchodní dům Centrum, který byl stavěn jako Baťův mrakodrap. Kvůli předpokládaným nákladům na případné statické ukotvení byli architekti donuceni srazit výšku budovy na jednu třetinu. Na Malinovského náměstí zamíří průvodkyně k Domu umění. Původně secesní stavba z konce devatenáctého století byla po druhé světové válce zrekonstruována podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse.

Poslední zastávkou procházky pod vedením Zábršové je Zemanova kavárna v Jezuitské ulici. Původní stavba z roku 1925 podle návrhu Bohuslava Fuchse stála o několik desítek metrů dál. Při stavbě Janáčkova divadla ji však představitelé města nechali zbourat. „Současná budova je její přesnou replikou postavenou z iniciativy několika architektonických nadšenců v polovině devadesátých let,“ uzavírá Zábršová téměř dvouhodinový výklad.

Zájemci ještě chvíli pohledem zkoumají posledně jmenovanou stavbu a pomalu se rozcházejí. Exkurze měla úspěch. „Kontroloval jsem aktuality informačního centra a jsem rád, že jsem se o prohlídce dozvěděl,“ říká jeden z účastníků Zdeněk Závodský. „Moc se mi to líbilo, i když byla hrozná zima,“ dodává jeho společnice.

Mimo centrum města mohou příznivci moderní architektury navštívit nejslavnější funkcionalistickou stavbu v Brně vilu Tugendhat, která se na začátku března 2012 po celkové rekonstrukci opět otevřela veřejnosti.

O otevření zrekonstruované vily Tugendhat se dočtete zde http://munimedia.cz/prispevek/vila-tugendhat-vita-prvni-navstevniky-2557/

Klíčová slova: Architektura, funkcionalismus, Brno, Fuchs, Baťa, Avion, Tugendhat

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.