27.04.2015 08:54


Psychicky nemocných přibývá, antidepresiva užívá každý dvacátý Čech

Autor: David Jan | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Českým psychiatrům i psychologům přibývá každoročně spoustu pacientů. Počet psychicky nemocných lidí, kteří potřebují pomoc odborníka, v České republice stále roste. Za posledních deset let se množství psychiatrických diagnóz zdvojnásobilo. Nejčastější duševní poruchou je pak deprese, kterou trpí až dvacetina české populace. Její příčiny zůstávají pro lékaře velkou neznámou.

Brno – Sedmadvacátého dubna si lidé na celém světě připomínají Mezinárodní den smutku. Pocity neštěstí, úzkosti, zmaru či beznaděje jsou stále běžnější příznaky psychických poruch. Podle psychiatra a přednosty Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice Jiřího Rabocha se v Česku s depresivními poruchami léčí více než sto tisíc pacientů. „Vycházíme ovšem ze statistik našich ambulancí. Dá se předpokládat, že lidí trpící depresemi je u nás několikanásobně více, nejhorší předpoklady mluví až o šesti stech tisících nemocných,“ odhadl Raboch.

Deprese je nejčastější psychickou poruchou. ILUSTRAČNÍ FOTO: Gerd AltmannLékaři zdůrazňují, že je třeba rozlišovat vážnou kllinickou poruchu a tzv. depku. Tu občas zažívá každý, kdo se vlivem hádek, neúspěchu nebo odloučení od blízkých dostává do posmutnělého stavu. Nejedná se však o žádnou nemoc. Špatná nálada člověka většinou po pár hodinách přejde. Deprese je ale dlouhodobá záležitost. „Cokoliv je člověku nepříjemné nebo neznámé se dnes nazývá depresí. Pokud pacient trpí její těžkou formou, máme na mysli vážné onemocnění, jež ohrožuje člověka na životě. Roste také riziko sebevražd. Je proto nezbytné vše včas a intenzivně léčit,“ zdůraznila brněnská psychiatrička Marta Holanová. Příznaky se často liší. Člověk však většinou ztrácí chuť k jakékoliv aktivitě, cítí se vyčerpaně a děsí ho pobyt mezi více lidmi.

Mnohdy se lidé snaží s depresí vypořádat sami. „Zpočátku jsem si myslela, že zažívám jenom špatné období. Díky rodině jsem si ale uvědomila, že jsem se čtvrt roku pořádně neusmála, z ničeho neradovala a veškerý čas trávím bez nálady u televize. Další dva měsíce mi trvalo, než jsem se odhodlala zajít k lékaři,“ popsala své problémy čtyřicetiletá Kateřina, jež si kvůli hrozbě ztráty zaměstnání nepřála uvést své příjmení. Psychiatři připouštějí, že se za poslední roky změnil přístup společnosti k psychicky nemocným lidem a pacienti mají menší obavy je navštívit.

Podle psychiatričky Holanové jsou lidé více informovaní o psychickém zdraví, mluví se také o propojení duševních a tělesných nemocí. „Někdy je to na škodu, protože dobrých psychiatrů je u nás málo. Lidé na doktory stále více spoléhají, přitom by často stačilo promluvit si s přáteli, knězem nebo psychologem,“ řekla. To potvrzuje i psycholožka Šárka Ulrichová. „Lidé automaticky očekávají, že jim pomohou léky. Pokud se jedná o lehčí deprese, je nejlepší řešení pohyb, slunce a nový životní impulz, například netradiční koníček nebo dovolená. Dnešní doba navíc lidi uzavírá do sebe, často se potřebují jenom vypovídat,“ sdělila Ulrichová. Právě od toho jsou podle ní psychologové, kteří mohou spolu s psychoterapeuty pacientům pomáhat bez využití léků.

Statistika spotřeby psychoformak na 1000 obyvatel od roku 1995 do roku 2011. ZDROJ: Jiří RabochPokud však veškeré alternativní metody selžou, nastává práce psychiatrů. „Většinu vážných psychiatrických nemocí je nutné řešit dlouhodobě a za pomocí psychofarmak. Zhruba deset tisíc pacientů se u nás léčí ve speciálních psychiatrických ústavech,“ uvedl Raboch. Zároveň dodal, že zatímco spotřeba většiny léků určených k léčbě psychických poruch zůstává v posledních letech zhruba stejná, užívání antidepresiv se od roku 1995 skoro zosminásobilo. Podle statistik elektronických zdravotních knížek je v Česku užívá kolem pěti procent lidí. „Je možné, že lékaři předepisují antidepresiva až příliš často. U vážnějších problémů je ale rozumné léky nevysazovat, protože pacienta stabilizují a umožní mu plnohodnotný život. Závislost na antidepresivech, o které se často mluví, je naprosto vzácná,“ dodala Holanová.

Léky pomohly také Kateřině, díky nim jsou u ní příznaky deprese dva roky téměř potlačeny. „Stačilo pár schůzek s psychiatrem, výběr správných antidepresiv a už jsem se cítila lépe. Zpočátku jsem se sice vyrovnávala s tím, že mi k dobré náladě musejí pomoct léky, ale dnes už to vůbec neřeším. Jsem ráda, že se cítím dobře a nemoc mě v ničem neomezuje,“ vylíčila své pocity. Těžší období podle ní nastává v zimě, kdy moc nesvítí slunce, a tak se cítí zranitelnější. V létě naopak může užívání léků snížit na polovinu.

Příčiny depresí se zatím vědcům nepodařilo zcela odhalit. Mluví se o biologickém i genetickém původu nemoci. „V některých případech se podařilo prokázat jasnou přenositelnost depresivních poruch v rodině i mezi několika generacemi. Nemoc ale může zůstávat dlouho skrytá, dokud se pacient nesetká s možným spouštěčem psychické nemoci,“ vysvětlil Raboch. Mezi ně patří stresová či šoková životní událost, ztráta milované osoby, osobní neúspěch nebo ekonomické potíže. 

Klíčová slova: deprese, psychická porucha, psychiatři, antidepresiva

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.