02.03.2020 08:49


Recenze: Jojo Rabbit je černá komedie i smutné drama

Autor: Sára Jeschkeová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Satirické pojetí nacistického Německa, černý humor, kritika rasismu i citlivé drama o těžkostech války. To všechno je nový počin režiséra Taika Waitiho Jojo Rabbit, který vznikl na základě knižní předlohy Caging Skies spisovatelky Christine Leunens. Film získal šest nominací na Oscara, jednu z nich nakonec proměnil ve výhru v kategorii Nejlepší adaptovaný scénář. V českých kinech je snímek od 23. ledna.

Jojo Rabbit je snímek o nadšeném mladém nacistovi, který postupně poznává absurdnost tohoto režimu

Hlavní hrdina Jojo (Roman Griffin Davis) je desetiletý chlapec a hlavně oddaný a zapálený mladý nacista, který miluje a obdivuje Říši a občas rozmlouvá se svým imaginárním přítelem Adolfem Hitlerem. Komického Hitlera přitom ztvárnil sám režisér Taika Waititi, který je paradoxně sám Maor tmavé pleti a navíc má židovskou matku.

Hitler dává chlapci rady a vede ho k tomu, aby se stal správným německým vojákem. Jojo se účastní s ostatními dětmi povinných tréninkových víkendů Hitlerjugend, kde učí malé chlapce a dívky nejenom házet granáty a bojovat, ale i poznat Židy nebo pálit knihy. Nadšení, s kterými se malé děti do všech aktivit pouští, je chvílemi až mrazivé.

Jojo později zjistí, že jeho energická matka (Scarlett Johansson) ve skutečnosti pomáhá odboji a ukrývá v jejich domě židovskou dívku Elsu. Jeho první reakce je samozřejmě strach a vztek, protože ví, že by měl dívku i svou matku podle pravidel nahlásit. Jak ale Jojo postupně Elsu poznává a uvědomuje si, že nic, co mu řekli o Židech, není pravda. Židé ve skutečnosti nemají rohy a on si vlastně s dívkou rozumí. Tím se mu pomalu rozpadá jeho neochvějná víra v nacismus.

Film tak ukazuje i vážná témata jako je nacistický režim, židovský holoucaust i strasti konce války a i za komediálním stylem lze cítit absurdnost a silnou kritiku nacistického režimu, rasismu, války nebo nenávisti. Ze začátku může mít divák dojem, že tvůrci nacismus vykreslují až příliš komediálně a situaci spíš zlehčují a nadsazují, v druhé polovině ale děj získává vážnost a od komedie přechází spíš k dramatu, kde sledujeme bolestný konec války a smrt milovavých blízkých. Přichází ale i jakási naděje, že i po tom všem stojí za to žít dál.

Ve výsledku je tak Jojo Rabbit sice snímkem, co se odehrává na pozadí Německa a druhé světové války a mluví o bolestných a složitých tématech a kritizuje nacismus, ale jak naznačuje citát „Dovolte si všechno prožít, krásu i hrůzu, žijte dál, nic není konečné“  v závěrečných titulcích, nakonec je spíš oslavou odvahy, radosti, lásky a života.

Postavy se vzhledem ke komediálnímu žánru místy chovají až trochu afektovaně, ale herecké výkony jsou skvělé. Film se natáčel i v českém Žatci a skvělým doprovodem jsou známé popkulturní písně, třeba Bowieho Heroes nebo Beatles, často přezpívané do němčiny. Děj svižně plyne a film je nesmírně vizuálně koukatelný, kamera je mistrně zvládnutá, tvůrci se vyžívají v detailech a dokonce i nápadité kostýmy jsou zážitek. A všechno to dohromady funguje opravdu dobře a Jojo Rabbit je velmi zdařilým počinem.

Klíčová slova: satira film jojo rabbit recenze

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.