31.10.2015 18:49


Rodičům vyhovuje mít děti v pozdějším věku

Autor: Klára Bečáková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

V roce, kdy se narodila, bylo jejímu tatínkovi padesát tři let a její mamince, prvorodičce, třicet dva. Veronika Vyskočilová letos oslavila své dvacáté narozeniny. Myslí si ale, že právě díky netradičně vysokému věku svých rodičů, dospěla už mnohem dříve.

Brno  – Myšlenka, že by mohlo být něco neobvyklého na tom, mít starší rodiče než ostatní děti, Veroniku Vyskočilovou do jejich šesti let ani nenapadla. Vyšší věk považovala vždy za normální a naopak ji udivovali kamarádi, kteří měli maminku a tatínka velice mladé. „Chvíle, kdy jsem si uvědomila, že se naše domácnost liší od ostatních, byla při mém nástupu do první třídy. Jedna holčička mi tehdy řekla, že by nechtěla mít starší rodiče, protože by se pak bála, že brzy umřou. To mě tehdy opravdu zasáhlo a přepadl mě o ně strach,“ popisuje Veronika.

Veronika Vyskočilová s tatínkem. Foto: rodinný archiv

Podle údajů Českého statistického úřadu průměrný věk rodičů stále stoupá. V Jihomoravského kraji se v loňském roce vyhoupl u matek na třicet jedna let, u otců je o tři roky vyšší. Ve srovnání s předešlými lety se však už nejedná o výrazný nárůst. Prvorodičky nyní přivádí své děti v průměru ve dvaceti devíti letech, zatímco v roce 2000 to bylo ve dvaceti pěti. Důvodem mohou být individuální zájmy lidí, jako je například vzdělání, cestování či budování kariéry.

Veroničini rodiče vždy trávili většinu času v práci. Aby nebyla ochuzena o své dětství, snažili se jí ve volnu vše vynahradit. Sama vzpomíná na zimy, kdy ji tatínek tahal na hůlkách na vrcholek kopce poblíž jejich domova, aby se naučila pořádně lyžovat. „Tehdy mu bylo přes šedesát a i tak se mnou vybíhal svah, jen abych mohla být zase o několik vteřin později dole. Říká, že díky svým dětem se udržel mnohem déle mládý, než ostatní v jeho věku. Proto také dnes, v sedmdesáti třech letech, stále chodí do práce.“ říká Veronika.

 Studentka magisterského stupně oboru molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě v Brně Petra Macigová vidí u pozdního rodičovství problém z hlediska mutací a abnormalit, které vznikají v pohlavních buňkách častěji s rostoucím věkem. „Na dělící aparát vajíčka v děloze mohou celý život působit škodlivé látky z prostředí. Kvůli nim se pak některé chromozomy neoddělí správně a vznikne vajíčko se špatným počtem chromozomů. Čím je žena starší, tím vyšší je pravděpodobnost chyby a rizika narození dítěte s postižením. Starší otcové zase riskují, že jejich děti budou trpět například tzv. trpasličím vzrůstem. Tady je viníkem chybná replikace DNA, kde vznikají mutace,“ vysvětluje Petra Macigová.

Opačným příkladem je jednadvacetiletá Marcela Maršálková: „Když jsem se narodila, tak mámě bylo osmnáct a tátovi dvacet. Díky mně se také vzali. Tím, že jsou mladší, máme spolu spíše kamarádský vztah. Občas chodíme i na zábavy, kde nám většinou nikdo nevěří, že jsem jejich dcera a považují nás spíše za sourozence. Také mi dlouho trvalo zvyknout si, že se stýkáme se stejnými kamarády,“ říká Marcela.

Veronika vnímá vyšší věk svých rodičů pozitivně. S ním si spojuje i přístup k výchově. „Jsem vděčná za to, jakým směrem mě doma vedli. Nedostala jsem vše, na co jsem si vzpomněla, ale to, co pro mě bylo dobré. Jako teenager jsem rodičům například zazlívala, že mi stanovovali čas, do kdy musím přijít domů. Ostatní kamarádi večerku neměli vůbec. Dnes už nechápu benevolentní přístup matek či otců ke svým dětem. Nechají jim volnou ruku a ony pak neznají hranice,“ vysvětluje Veronika. Jediné, čeho doopravdy lituje je fakt, že nikdy nepoznala své prarodiče. „Každému, kdo je ještě má, moc závidím. Zároveň jim to samozřejmě i přeju. Já sama jsem poznala jen jednu svou babičku a velmi si vážím, že mám tu možnost trávit s ní čas," říká Veronika.

Klíčová slova: Rodiče, děti, věk, newsfeature

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.