12.03.2018 15:12


Rozhovor: Jak se proměnil terorismus od začátku 21. století?

Autor: Rudolf Požár | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Před 14 lety otřásly Madridem výbuchy. Při bombových útocích na železniční dopravu organizovaných Al-Káidou tehdy zemřelo 190 lidí a 2000 jich bylo zraněno. Na připomínku nejen těchto obětí byl proto vyhlášen Evropský den památky obětem terorismu.

 prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. Foto: Rudolf Požár

Brno  Strach z teroristických útoků ve společnosti je stále velký, což vyvolává silné antimuslimské nálady. Z toho těží zejména protiislámsky laděné politické strany po celé Evropě. „Militantnímu džihádismu se cíle moc naplňovat nedaří. Teroristé dokázali způsobit velké škody, ale nepřivedli západ k většímu rozkladu,“ říká politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.

Jak se změnila taktika teroristických útoků za posledních 20 let?

Řekl bych, že v prvních deseti letech 21. století můžeme vidět velkou sílu sebevražedných útoků, například u incidentů v Madridu nebo v Londýně. Vlna útoků v letech 2015 až 2017 je zase charakteristická tím, že se využívají prostředky takzvaného low cost nebo low tech terorismu, kdy se využívá nájezdů nákladních nebo osobních vozidel do davu lidí. Neznamená to ale, že by sebevražedný pumový terorismus zcela vymizel, což ukazuje třeba loňský atentát v Manchesteru. Máme tu několik variant terorismu vedle sebe. Koneckonců když se podíváme na pařížské útoky, tak útok na Bataclan byl detailně propracovaný.

Čím to je, že vzrostl počet útoků automobily? Nezabraňují organizovanějším útokům účinnější kontroly?

Ukázalo se, že s relativně nízkými prostředky lze provést efektivní akci. Útok v Nice je v tomto směru hodně zlomovým bodem. Svědčí to nicméně o tom, že mohou fungovat i protiteroristická opatření. Existuje větší kontrola materiálu k výrobě výbušnin. Velká řada teroristických spiknutí se odhalila mimo jiné na základě toho, že si objednávala komponenty k sestrojení výbušnin přes internet.

Mění se také strategický cíl nebo motivace teroristů k provedení útoku?

Myslím si, že před dvaceti lety, teroristé ještě silně věřili, že se jim podaří západ rychle zlomit. Tato víra se možná znovu obnovila s expanzí Islámského státu a migrační vlnou, kdy byla Evropa skutečně hodně otřesena. Dnes je tu jakési permanentní podhoubí s cílem jednak šířit strach a jednak mobilizovat další bojovníky. Islamisté bojují pro chalífát a za oslabení potenciálu nevěřících. Je to sebeprojekce lidí, kteří chtějí přispět k šíření islámu násilnou cestou. Ty útoky jsou prezentací džihádistické scény. Jedná se spíš o takové stabilní opotřebovávací útoky.

Cílů může být ale víc a řekl bych, že to souvisí s tím, jací lidé se do toho dostávají. Styl provedení útoku se liší i v závislosti na teroristické organizaci a na výcviku. Dnes se hovoří o poklesu věku lidí páchajících útoky. Další věc je, že už nemají natolik silné vazby na centrální organizace, jaké měla v době madridských útoků Al-Káida. Útočníci už často neprocházejí výcvikem v oblastech jako je Afghánistán, kde má džihádismus dominanci.

Daří se tyto cíle naplňovat, nebo se teroristé potýkají s neúspěchem?

Rozdělil bych tu odpověď na dvě části. Militantnímu džihádismu se cíle moc naplňovat nedaří. Dokázali způsobit velké škody, ale nepřivedli západ k nějakému většímu rozkladu. Větší problém je, že se vedle džihádismu dlouhodobě objevují skupiny, které prosazují postupnou islamizaci společnosti vytvářením paralelních společností. Paralelní společnosti v diasporách nemusí páchat přímé teroristické atentáty, ale snaží se zneužívat evropské normy tolerance k intoleranci. Nakonec se může ukázat, že z těchto společenství může vzejít něco mnohem rizikovějšího než z násilných činů nebezpečných z kriminogenního hlediska.

Pozorovali jsme třeba různé reakce na karikatury proroka Mohameda. Viděli jsme násilné demonstrace, viděli jsme snahu využít evropského práva k umlčení kritiků některých aspektů islámu a viděli jsme i přímé džihádistické útoky proti lidem, kteří se na vydání karikatur podíleli.

Nesnižuje efektivitu útoků i to, že si na ně Evropané už zvykli?

Do určité míry ano. Přestože si to útočníci nepřiznají, najednou zprávy o útocích začaly být běžnější. Vlna teroru v posledních třech letech vyvolala takové nálady, které směřují proti islamizaci a islámu jako celku. Došlo k velkému vzestupu protiimigračních a protiislámských stran a posunul se i veřejný diskurz. Kritika islámu je dneska mnohem rozšířenější a akceptovanější než před deseti lety, a to i v médiích. Vedle toho se také vytvořila scéna alternativních médií, která je k tomuto dění velmi kritická. Alternativní média přiměla velkou část populace k tomu, že volí protiislámské strany.

Může vzestup protiislámských stran vést zpětně k tomu, že i umírnění muslimové pocítí nějaký útlak, který je bude radikalizovat?

Pokud se to stane, bude se společnost více polarizovat a bude náchylnější ke konfliktům. Teroristé mohli počítat s tím, že vyvolají represe, které povedou k větší popularitě islamistů v muslimských komunitách. Nečekali ale, že ta represivní vlna zasáhne celou společnost.

Tlak vůči muslimům bude tak silný, že další teroristický útok by k ničemu nevedl, protože jsou v menšině. Oni si už nedokáží získat zpět pozici, kterou měli díky evropské toleranci. V horizontu pěti až deseti let vystupňuje spíš tlak na vytěsnění některých muslimských komunit. Otázka je, co bude za třicet let, protože v té době bude muslimská komunita mnohem větší.

V souvislosti s porážkou Islámského státu se hovořilo o riziku navrátivších se bojovníků. Už se to někde projevuje?

Bylo odhaleno několik spiknutí, ale zatím ty katastrofické scénáře nenastaly. Definitivní porážka Islámského státu je navíc sporná. V souvislosti s tureckým útokem v Afrínu se hovoří o tom, že kvůli přeskupení kurdských jednotek začíná Islámský stát nabývat v syrsko-iráckém pomezí na síle, což může džihádisty motivovat k boji tam. Nebudou se chtít vracet, zvykli si zde na specifický způsob života.

Jaká je tedy budoucnost terorismu?

Terorismus bude v Evropě pořád silně přítomný. Teď bude na chvíli klid, ale myslím si, že nějaké vzedmutí zase přijde. V budoucnu se bude diversifikovat spektrum násilí. Tím, jak populačně rostou islámské komunity, nemusí docházet k bombovým útokům, ale třeba k násilným demonstracím nebo přepadům objektů, které vnímají jako nepřátelské. Teď se třeba podařilo zamezit vzestupu sharia patrols (samozvané hlídky islamistů pozn. red.), ale to neznamená, že se neobjeví znovu.

Může dojít k podobně velkému útoku jako byl v Madridu?

Nelze vyloučit velký útok spáchaný zbraněmi hromadného ničení, který by znovu mobilizoval celou scénu. Stále se například spekuluje o chemických kapacitách Islámského státu. Latentní riziko navrátilců tady také je, ale kdyby uvažovali racionálně, tak si teď útoky spíš nepomohou. Pokud se bude stupňovat polarizace evropské společnosti, povede to k nárůstu těch sil, které se nebudou zdráhat použít výraznou sílu proti muslimským komunitám jako celku. Právě proto, že si to vlády uvědomují přijímají určitá opatření, kterými zatlačují islámský terorismus do defensivy. Západ je ale stále vázán lidskoprávní doktrínou 60. let. Přemýšlivějším teroristům se teď hodí spíše demografická bomba než bomba na ulici.

Klíčová slova: Miroslav Mareš, terorismus, Evropský den památky obětem terorismu,

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.