03.04.2019 00:30


Rozhovor: Omezování legálních zbraní teroristy nijak neomezí, říká politolog Kraus

Autor: Ladislav Zouhar | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Evropský soudní dvůr řeší žalobu České republiky na neplatnost směrnice o zbraních. Minulý týden ve čtvrtek měla se svým stanoviskem k žalobě u soudu vystoupit generální advokátka Eleanor Sharpston. Její vystoupení bylo přesunuto na čtvrtek 10. dubna. Stisk proto přináší rozhovor s brněnským politologem Josefem Krausem o tom, jak jsou zbraňové restrikce v praxi účinné.

Politolog Josef Kraus. Autor: Ladislav Zouhar

Doktor politologie Josef Kraus se profesně zaměřuje na islámský radikalismus a zbrojní politiku. Na Masarykově univerzitě působí od roku 2010, kdy začal na fakultě sociálních studií přednášet už za doktorského studia politologie a kde po jeho úspěšném absolvování působí i v současnosti.

Má Česká republika šanci uspět v soudním sporu s Evropskou unií o neplatnosti evropské směrnice?

Na to nemohu jednoznačnou odpovědět, protože nemám právní vzdělání. Ale podle právních rozborů, které jsem četl, jsou šance vyrovnané padesát na padesát. Pokud by Českou republiku v tomto tažení podpořilo více silnějších států, mohla by tato mimosoudní argumentace rozhodnout.

Jsou české zákony nastaveny tak, aby se případný terorista nedostal ke zbraním?

Myslím si, že česká legislativa je velmi dobře nastavená a funkční. Je to zejména systém toho, jaké zbraně jsou zakázané, na výjimku nebo je pro jejich nabytí potřeba zbrojní průkaz. A také to, kdo a za jakých podmínek může zbrojní průkaz získat. Samozřejmě nikdy se nedá zamezit všem excesům, jako například tomu v Uherském Brodě. Ale vzhledem k tomu, kolik je u nás v oběhu legálních zbraní, je to statisticky úplně zanedbatelná záležitost.

Které části směrnice podle vás jsou anebo nejsou relevantní v kontextu teroristických útoků?

Určitě logické jsou kontrolní mechanismy upravující nakládání se znehodnocenými zbraněmi, aby nešly zpět uvést do střelby schopného stavu. To může mít určitý efekt a přitom to nijak neomezí schopnost sebeobrany jednotlivých občanů pomocí legálních zbraní. Na druhou stranu omezovat útočné pušky, o kterých se nejvíce mluví, je nesmysl, protože jejich smrtící účinnost není dramaticky odlišná od pistolí či jiných krátkých zbraní, které se navíc dají lépe schovat nebo přenést. Spíše v tomto případě rozhoduje psychologický efekt a emocionální, nikoli racionální argumentace. Emocionální argumentace je založená na dojmu, že útočná puška musí automaticky znamenat vojenskou zbraň, a tedy jasný smrtící účinek. To je ostatně případ argumentace i na Novém Zélandu, kde terorista použil útočnou pušku a proto si tamní legislativa myslí, že zákazem útočných pušek vyřeší problém terorismu. Což rozhodně nevyřeší, protože dnes jsou k útokům často používány i nože nebo nákladní automobily.

Plyne tedy z teroristického útoku na Novém Zélandu ponaučení pro vlády států v oblasti omezování zbraní?

Hlavní ponaučení plyne spíše z reakce na útok. Reakce přišla v návalu emocí, a proto nebyla úplně racionální. Byla to přesná ukázka, jak se podobná věc nemá dělat. Už týden po útoku hlavní politická představitelka země přišla s řešením, jak něčemu podobnému zabránit do budoucna. A to tím, že řekla, jaké typy zbraní zakáže. Což ale samozřejmě žádné řešení není, protože jde jen o dílčí část problému. Navíc omezení legálních zbraní pouze sníží obranyschopnost novozélandských občanů. Teroristé při útocích většinou používají nelegální zbraně. Nadto útok na Novém Zélandu byl naprosto ojedinělým incidentem, který se nikdy předtím nestal. A překopávat kvůli takto ojedinělé záležitosti celý systém držení zbraní je podle mě problematické.

Nový Zéland má v některých ohledech podobné zákony jako Česká republika, například k nabývání zbraní je zapotřebí licence obdobná zbrojnímu průkazu. Jak moc se liší zbraňové zákony na Novém Zélandu od těch našich v ČR?

Jistá paralela tam je. Navíc nově zaváděná restriktivní opatření jsou do značné míry podobná tomu, co navrhuje Evropská unie pro své členské státy.

Liší se na Novém Zélandu i argumentace ohledně nově zaváděných restrikcí?

Bohužel se na Novém Zélandu objevuje podobná argumentace jako v případě evropské směrnice. A to scestný názor, že vše, co vypadá jako vojenská zbraň, je automaticky více nebezpečné. Důležité je i zmatení pojmů mezi samočinnými a samonabíjecími zbraněmi, kdy fakt, že jde o útočnou pušku ještě automaticky neznamená, že jde o samočinnou a tedy i více nebezpečnou zbraň (samočinná zbraň na jedno stisknutí spouště střílí nepřetržitě, dokud nedojdou náboje v zásobníku, samonabíjecí vystřelí na jedno stisknutí spouště pouze jednou a k dalšímu výstřelu je třeba opětovně stisknout spoušť, pozn. red.). Odpovědní politici často přijímají rozhodnutí, aniž by byli srozuměni s těmito technickými specifiky. Bohužel je to smutná realita, která se pak odráží v diskusi okolo přijímaných opatření, která je ale více emocionální, než racionální.

Mohou teroristy omezit zákazy velkokapacitních třicetiraných zásobníků?

Takové restrikce pouze omezují legální držitele, kteří se věnují sportovní nebo sebeobranné střelbě. Ale někdo, kdo bude chtít vystřílet třeba mešitu, jako se to stalo na Novém Zélandu v Christchurchu, tím vůbec nebude limitován, protože si je opatří jiným způsobem nelegálně. Navíc existují i prostředky, kterými se dají i zkrácené zásobníky spojovat dohromady, aby byla zvýšena jejich kapacita. Útočník si vždy najde cestu, jak taková omezení obejít.

Lze tedy nějakými legislativními kroky omezit terorismus?

Problém s terorismem je prakticky nevyřešitelný legislativními kroky, protože teroristé se pohybují mimo zákonný rámec. Navíc používají i volně dostupné prostředky k páchání útoků. Ať už to jsou automobily nebo výbušniny vyrobené z volně dostupných hnojiv. Ale kvůli tomu přece hnojiva nezakážeme. Problém s terorismem existuje, ale odpovědní politici se místo řešení příčin terorismu zabývají omezováním zákona dbalých občanů.

Je vůbec možné omezit nelegální trh se zbraněmi?

Je to možné zejména v úzké spolupráci jednotlivých bezpečnostních složek uvnitř Schengenského prostoru. Na pašování nelegálních zbraní se podílí hlavně organizovaný zločin, který má díky zrušení kontrol na vnitřních hranicích Schengenu volné pole působnosti. Dlouhodobou a systematickou prací je ale možné tento problém vyřešit. Bude to však finančně a systémově náročné.

Věnujete se islámskému radikalismu. Jakými kroky mohou politici ovlivnit tuto část teroristického spektra?

Kombinací prevence a represe. Z represivních opatření je to zejména prohloubení spolupráce všech bezpečnostních sborů na území Schengenského prostoru, protože sdílení informací se ukazuje jako klíčové, ale současná spolupráce často nefunguje dokonale. Dále je třeba zakročit proti těm, kdo hlásají nenávistné myšlenky s cílem podporovat terorismus ať už politicky, nebo ideologicky. K prevenci pak patří zejména práce s muslimskou komunitou, aby sama aktivně bojovala proti islámskému extremismu a náboženskému násilí. Věc sama o sobě je i migrační krize a schopnost pracovat s nově příchozími. Ať už jde o válečné uprchlíky, u nichž se počítá s návratem do vlasti, nebo lidmi, kteří v Evropě zůstanou žít natrvalo.

Naznačil jste, že problém s terorismem je velmi složitý a komplexní. Vidíte v tomto světle snahy omezovat legální zbraně jako určitou formu populismu?

Populismus je snaha hledat snadná řešení na velmi komplikované otázky. Což je přesně to, co se děje z hlediska zbraňové legislativy a jejího zpřísňování. Po Evropě běhá několik set až tisíc politických a náboženských extremistů ochotných a schopných páchat násilí. A my řešíme tento problém tím, že omezíme zbraně, které se k teroristickým útokům používají minimálně. To moc smysl nedává. Takže ano, je to populismus.

Klíčová slova: Evropská unie, evropská směrnice o zbraních, nelegální zbraně, Nový Zéland, terorismus

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

zbrojnice.com | 04. 04. 2019, 13:02
Dovolím si doplnit několik věcných informací k článku. 1) Problematiku znehodnocených zbraní řeší přímo účinné nařízení č. 2015/2403, které se nijak neimplementuje. Jde mimochodem o nařízení, které Komise dostala uloženo k vydání již v roce 2008. Zatímco toto nařízení představuje efektivní zůsob problematiky znehodnocených zbraní, tak nic, co je ve směrnici, tento problém neřeší, pouze zavádí zbytečnou byrokracii. V detailu https://zbrojnice.com/2018/09/27/implementace-zbranove-smernice-nema-nic-spolecneho-s-bojem-proti-terorismu/ 2) Teroristé v EU legální zbraň nepoužili doposud ani jednou. Zde je seznam, zdroje v seznamu. https://zbrojnice.com/2018/09/25/puvod-zbrani-pouzitych-teroristy-v-evropske-unii/ 3) Pokud by pachatel v Christchurch dodržoval novozélandskou legislativu, pak by směl mít pouze 7ranné zásobníky. V tomto směru je NZ legislativa velmi podobně nastavená směrnici. Současně pokud by policie dodržela všechny zákonné postupy při vydávání zbrojního průkazu, je otázka, zda-li by jej pachatel získal (nejspíš při více snahy ano, ale ve chvíli jeho vydání pro to nebyly splněny podmínky). https://zbrojnice.com/2019/03/24/zbranove-zakony-noveho-zelandu-ve-svetle-masakru-v-christchurch-15-3-2019/ 4) Měla by zaznít taky informace, že ve většině Evropy, i na Novém Zélandu, legálně ozbrojené osoby zbraně nesmí nosit pro sebeobranu. K tomu více např. zde: https://zbrojnice.com/2019/03/26/citat-dne-j-bougrab-charbovu-zadost-o-povoleni-k-noseni-zbrane-zamitli-spal-ve-strachu-s-nozem-u-postele/ https://zbrojnice.com/2019/03/19/christchurch-zelandska-policie-proti-pachateli-zasahla-po-36-minutach-obcany-kteri-by-se-chteli-branit-zatykala/