11.03.2018 12:40


ROZHOVOR: V České republice musíme do vzdělání investovat jako blázni, myslí si zástupce studentů Michal Zima

Autor: Michaela Dvořáková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Představitelé vysokých škol a jejich studentů dlouhodobě bojují proti nedostatečnému financování. Nyní se jim podařilo dojednat navýšení příspěvků pro prezenční studenty doktorských programů o téměř čtyři tisíce. Stát za ně bude nově platit i zdravotní pojištění. Michal Zima, předseda Studentské komory Rady vysokých škol, to považuje za velké vítězství.

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima. Autor: Michaela Dvořáková

Praha – Doposud byl státní příspěvek pro doktorandy 7 500 korun. Ministr školství Robert Plaga rozhodl o výrazném navýšení. „Teď jsme už na hranici minimální mzdy," říká Michal Zima, který reprezentuje zájmy studentů v Radě vysokých škol. Dodává, však, že by studenti doktorských programů měli mít na fakultních katedrách zároveň částečné pracovní úvazky.

V únoru ministerstvo školství navýšilo státní příspěvek na stipendia pro studenty doktorských programů na 11 250 korun. Přijde vám to dostatečné?

Není to 11 250 korun měsíčně, ale 135 tisíc korun ročně na jednoho doktoranda v prezenční formě ve standardní době studia. Je potřeba říkat, že ministerstvo neposílá stipendia doktorandům, ministerstvo posílá příspěvek, který si pak rozdělí instituce samy. Univerzity ale stanoví vnitřním předpisem vlastní minimální mez stipendií. Univerzita Karlova třeba řekla, že to bude 10 500 korun měsíčně pro všechny doktorandy. Vysoká škola chemicko-technologická má, tuším, 7 800 korun. Masarykova univerzita 12 tisíc. To jsou různé strategie, konečná částka je ale hlavně na fakultách.

Masarykova univerzita se rozhodla studentům stipendium tedy ještě zvýšit. Je to dobrá cesta?

Masarykova univerzita stanovila 12 tisíc jako minimální hladinu, od které se fakulty musí odrážet. Dostanou částku od ministerstva, kterou ještě musí dotovat z vlastních zdrojů. Je běžnou praxí, že na doktorandy jde v rámci stipendií i více, než jde z ministerstva, a je to správně. Ale těch 7 500 korun měsíčně bylo fakt málo. Teď jsme už na hranici minimální mzdy.

Loni exministryně Valachová slibovala zvýšení na 15 tisíc, a nakonec k němu nedošlo. Selhalo to z důvodu politických tlaků? Není současná částka 11 250 korun příliš nízká oproti původně navrhovaným 15 tisícům?

Kdyby to bylo 15 tisíc, tak hovoříme zhruba o miliardě navíc. Tím se dostáváme k tématu financování vysokých škol obecně. Ano, dostali jsme minulý rok navíc tři a půl miliardy, ale poté, kdy to sedm, osm let úplně stagnovalo. Kvůli inflaci jsme tedy byli v represi. My v České republice musíme ale do vzdělání investovat jako blázni.

Valachová avizovala zvýšení o čtyři a půl miliardy včetně částky na zvýšení stipendií pro doktorandy, což se nestalo. Kdyby tomu tak bylo, tak fajn, ale nebuďme ode zdi ke zdi. Byl to nějaký politický konsenzus a vyjednávání. Buďme rádi, že se podařilo navýšit stipendia alespoň na současnou sumu, stejně jako kapitolu rozpočtu na vysoké školy.

Jak velkou roli sehráli ve vyjednávání rektoři univerzit?

Stěžejní bylo, že se spojily jak odbory, tak reprezentace vysokých škol a zástupci středoškolských institucí a asociací. Byla to taková celostudijní platforma. Vyvinula dostatečnou sílu i legitimitu, aby vyjednávala a řekla svůj názor. Jednota všech aktérů napříč vzdělávacím spektrem byla opravdu klíčová. Situace už byla skutečně vypjatá a vysoké školy doplácely na to, že byly klidnou silou, která se vždy nechala uchlácholit, že navýšení přijde a ať ještě vydrží. Držely ale několik let a pohár trpělivosti už musel přetéct.

Potřebujeme ale systémové řešení. To navýšení potřebuje být valorizováno každý rok a je třeba, aby se upravil střednědobý výhled a počítalo se s nějakým navyšováním.

Kromě navýšení příspěvku bude stát nově doktorským studentům hradit zdravotní pojištění. Považujete to za své velké vítězství?

S rozšířením okruhu státních pojištěnců v oblasti zdravotního pojištění o doktorandy nad 26 let v prezenční formě studia přišla Studentská komora Rady vysokých škol. Oddřeli jsme to víceméně sami. V roce 2016 jsme s tím přišli za ministryní a v průběhu roku 2017 to bylo schváleno. Skutečně bych to charakterizoval jako velké vítězství studentů, respektive SK RVŠ.

V praxi to znamená, že můžu mít dohodu o provedení práce do deseti tisíc anebo dohodu o pracovní činnosti do dvou a půl tisíc měsíčně, a stát mi navíc hradí zdravotní pojištění. V současné chvíli činí asi 1 600 korun, což je vítaná vzpruha. Pro doktorandy je to dobrá zpráva, to už nejsou zanedbatelné peníze.

Často se spekuluje, zdali by celý systém neměl vypadat úplně jinak. Neměli by studenti mít pracovní smlouvy na katedrách a peníze dostávat na základě úvazku namísto stipendií?

Tady byla široká diskuze, zdali má být doktorand zaměstnanec, anebo student. Nějaké proudy říkají, že zaměstnanec. Já si ale myslím, že je hlavně student. Má mít benefity, které jsou spojené se studentským statusem. Ať studuje a má stipendium, které je bráno jako základ, a ať k tomu má úvazek a třeba dalších deset nebo dvanáct tisíc na dohodě. Ať je studentem, ale ať pracuje i jako vědeckovýzkumný pracovník a připravuje se na práci vědce.

V současné chvíli je problém, že spousta studentů má během doktorského studia zkrácený pracovní úvazek někde jinde. Bylo by jejich větší zapojení na katedrách tedy ideálním řešením?

Určitě. Každý doktorand má volbu jít do kombinovaného, nebo prezenčního studia. Když chce do prezenčního, tak má nárok na stipendium. To znamená, že se od něho očekává nějaká časová investice. Když chce dělat něco jiného, tak ať jde na kombinované studium. Ať ho klidně dělá osm let po večerech, ale nemá pak nárok na stipendium.

Tak by mělo fungovat rozdělení doktorského studia. Prezenční studenti jsou ve škole každý týden, kdežto ti kombinovaní – ač musí splnit stejné studijní povinnosti – se nemusí participovat na fungování akademické sféry, třeba schůzích katedry a tak dále. Nejsou přímo zapojeni do akademického prostředí.

Neměli by ale kombinovaní studenti mít alespoň nějaké, třeba snížené, stipendium? Nepodílí se na chodu katedry, ale studijní povinnosti mají stejné jako prezenční studenti.

Co je malé stipendium? Dáme kombinovaným studentům dva tisíce? To je mrhání veřejnými prostředky a nikdo to nepocítí. Dáme jim sedm tisíc? To jsou ohromné peníze navíc. Drtivá většina kombinovaných studentů ke studiu pracuje a dohání ho po víkendech. Samozřejmě, že se někteří bouří a chtějí také stipendium od státu, kdo by nechtěl. Nemyslím si ale, že je správná cesta kombinované studenty podporovat stipendiem.

V České republice je zhruba pětadvacet tisíc doktorandů. Z těch je asi polovina studentů kombinovaného programu. Otázka je, jestli je potřebujeme. Tolik doktorů s titulem PhD. k fungování společnosti není vůbec nutných. To je titul, který připravuje na vědeckou kariéru.

Má vůbec doktorské studium v kombinované formě smysl? Není jeho účelem doktorandy více vtáhnout do akademického prostředí?

Dovedu si představit, že například u chemického inženýrství nebo molekulární biologie je experimentální práce v laboratoři prostě nutná. Pak je tady ale celá škála oborů, hlavně humanitních, u kterých můžu dělat doktorát po večerech anebo ve svém volném čase studiem knih. K tomu můžu normálně pracovat a publikovat. Kombinované studium tedy smysl má, možnost volby je důležitá.

Mají katedry a fakulty přijímat do doktorských programů jen studenty, kteří míří na akademickou dráhu?

Ano i ne. Katedry by si měly hlavně uvědomit, kolik doktorandů doopravdy potřebují. Ať mají kvalitní lidi, kteří dělají vědecký výzkum a posouvají vývoj a inovace.

Michal Zima (26 let) je od roku 2016 předsedou Studentské komory Rady vysokých škol. Působí v Kolegiu rektora Univerzity Karlovy a je členem akademického senátu Univerzity Karlovy. Na Přírodovědecké fakultě UK vystudoval molekulární biologii a biochemii (Bc.) a neurobiologii (Mgr.). V současnosti zde studuje postgraduálně bioenergetiku. Na Fakultě sociálních věd UK vystudoval navíc mediální studia (Bc.).

Klíčová slova: doktorské studium, studijní stipendium, vysoké školy

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.