23.11.2013 10:15


Sloupek někdy musím napsat za dvacet minut, říká komentátor Mitrofanov

Autor: Jakub Šustr | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Profese politického komentátora je mezi českými novináři stále vzácnější. V době nižších příjmů médií to nejspíš ani jinak nejde. Většina deníků nyní disponuje malým počtem komentátorů. Mezi ně patří i Alexandr Mitrofanov, který už přes dvacet let působí v deníku Právo. V pátek dvaadvacátého listopadu diskutoval s účastníky Multimediálního dne na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Audio

    Alexandr Mitrofanov se zamýšlí nad úlohou novináře
         
    Autor: Jakub Šustr

Pozvání Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity na Multimediální den přijal mimo jiné Alexandr Mitrofanov z deníku Právo. Diskutoval o roli politického komentátora v České republice.

Dnes jste vedl workshop o psaní komentářů. Jezdíte přednášet studentům často?

Před mnoha lety jsem tady byl na nějaké besedě. Dnes jsem tu podruhé. Nicméně setkání se studenty považuju za zajímavé.

Podle různých výzkumů se mezi studenty žurnalistiky objevují lidé, kteří studium chápou jako předstupeň práce v lukrativnějším public relations nebo v politice. Co si o tom myslíte?

Připadá mi to neprofesionální. Ale nemůžu nikomu určovat jeho profesní dráhu. Pokud někdo studuje public relations, protože v něm chce od začátku pracovat, je to zcela v pořádku. Novinařina je ale pro mne, jakkoliv to zní pateticky, posláním.

Čím se novinářské poslání vyznačuje?

Novinář by se měl pokusit zlomit naprosto úděsnou politickou a mediální gramotnost občanů.

Cílíte tedy na inteligentní čtenáře?

Spíše na přemýšlivé. Jsou mé vysněné publikum, které naštěstí existuje. Potřebuji čtenáře, kteří jsou schopní se mnou diskutovat. I když se naše pohledy na svět úplně liší. Vedle nich je bohužel větší skupina lidí, která uvažuje naprosto primitivně.  Zcela beznadějní jsou potom ti s jedinou myšlenkou a jediným postojem.

Komentátorem se člověk nerodí, musí společnost dlouho pozorovat a vzdělávat se. Jak vzpomínáte na studium žurnalistiky v tehdy sovětském Rostovu?

Jako na něco, co se odehrálo v jiném systému, v jiné době, v jiném prostředí. Z dnešního pohledu to zřejmě muselo být na Marsu. Díky studiu jsem se naučil pracovat se zdroji. Když pominu všechny dobové absurdity, odešel jsem odtamtud s přesvědčením, že bych měl o své oblasti zájmu vědět co nejvíc. Zároveň však od té doby vím, že není ostuda neznat všechno. Když nějakému problému nerozumím, tak se k němu nevyjadřuji. Je ale bohužel spousta lidí, kteří komentují i věci, o kterých neví vůbec nic. To je chyba.

Jak se ale člověk může naučit pracovat s nezávislými a pravdivými zdroji, když studuje v totalitním státě?

Je pravda, že tenkrát bylo takových zdrojů velmi málo. Stala se mi ale jedna kuriozita. Jednou jsem v moskevské univerzitní knihovně objevil knihy, které byly v Československu na indexu,  byly zakázané. Právě to mě motivovalo, abych vyhledával takové knihy více a dělal si svůj obrázek na svět. V tom se snažím pokračovat dodnes.

O Právu a práci komentátora

Komentujete pro deník Právo, se kterým si ale většina lidí spojuje spíše sociologa Kellera nebo filozofa Bělohradského. Lidi zcela opačných postojů zejména k prezidentu Zemanovi. Jak to vnímáte?

Nepřemýšlím o tom. V Právu pracuji od roku 1992 a šéfredaktor celých těch dvacet jedna let dodržuje kodex Práva, které má být otevřenou platformou. Čtenáři mají jednoduše na výběr.

Jste tedy na Právu vlastně nezávislý?

Jsem nezávislý v tom, že mi nikdo nediktuje, co psát. Redakční práce spočívá v diskuzi s ediorem ohledně stylistiky. Určitě se nejedná o názorové střety. Konflikty nastávají nutně tam, kde jsou mantinely: musíš napsat tohle a takto.

Právo je vám svým smýšlením blízké?

Právo je v České republice nejliberálnějšími novinami. Ctí svobodu projevu. Nejen na názorových stránkách, ale i ve zpravodajství se snaží o co možná nejširší paletu témat. Mně je tato koncepce velmi blízká.

Martin Komárek, novopečený poslanec, pracoval dlouhá léta jako komentátor v Mladé frontě Dnes. Nabídl i vám někdo z politiků spolupráci?

V devadesátých letech mi Miloš Zeman nabízel, ať vstoupím do sociální demokracie, což jsem mu okamžitě rozmluvil. Požádal mne o schůzku i Andrej Babiš, odmítl jsem. Ohledně Komárka mi to připomíná změnu pohlaví. Z muže je žena, ale orgasmus už nikdy nezažije.

Politice se věnujete už přes dvacet let. Necítíte se občas znechucený?

Lidí, kteří neustále lžou a podvádějí, mám občas plné zuby. Na druhou stranu jsem se naučil nemít iluze o ničem. Politika je sféra nutná pro chod lidské společnosti. Podle mne se v demokracii musí politik orientovat na toho nejméně chytrého, chápavého a sofistikovaného voliče. Stejné pravidlo platí i pro politika, který je zpočátku nadšený, nabitý ideály a energií. Nakonec se musí přizpůsobit.

Jak vypadá běžný den politického komentátora?

Jsem pořád ve střehu. Ráno si vybírám téma pro sloupek. Může se ale stát, že se přes den ještě dvakrát změní. Obzvlášť nyní jsou politické schůzky někdy i těsně před uzávěrkou, mám pak na napsání sloupku pětadvacet minut. Není to ale tak složité, protože za léta už jsem „vypsaný“. Čerpám hlavně z Twitteru, což je pro mne sympatičtější platforma než Facebook. Na Twitteru se nachází inteligentnější lidé a zpětná vazba je tam kompaktnější.

Jak snášíte, že jste teď už přes čtyři hodiny bez přístupu na internet?

Jsem nervózní, ale z čistě pragmatických důvodů. Asi za čtyři hodiny máme uzávěrku a já ještě neměl čas pracovat na tématu.

 

Medailon

Alexandr Mitrofanov se narodil v roce 1957 v Rostově na Donu (dnešní Rusko). Vystudoval žurnalistiku na Rostovské univerzitě, poté pracoval v podnikových novinách Škodovák v Plzni. Od roku 1992 píše pro deník Právo. Často se svými komentáři vystupuje i v rozhlase či televizi. Mitrofanov vydal dvě knihy s politickou tématikou: Politika pod pokličkou a Za fasádou Lidového domu 1989 - 98: lidé a události.

 

Článek najdete i na našem BLOGU na iDnes.cz

Klíčová slova: Alexandr Mitrofanov, Multimediální den, Právo

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.