23.10.2020 21:01


Spolužáky znám jen díky skupinám na sociálních sítích, říká studentka prvního ročníku

Autor: Jan Podmol | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Letos nastoupila na vysokou školu. Těšila se na přednášky na fakultě, bydlení s kamarádkami a poznávání Brna. Místo toho studuje Natálie Nevřelová ze svého pokoje ve Strahovicích u polských hranic.

Natálie Nevřelová je od října studentkou vysoké školy. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity si vybrala dva obory – veřejnou a sociální politiku a sociologii. Stejně jako všem ostatním studentům prvních ročníků, i jí však zkomplikovala vstup do nové životní etapy koronavirová pandemie. „Moc jsem se těšila na vysokoškolský život. V současných podmínkách je pro mě studium hodně anonymní,“ říká Nevřelová.

Po červnovém oznámení o přijetí na Masarykovu univerzitu se začala připravovat na život v Brně. „V létě byla opatření hodně rozvolněná, takže jsem počítala s tím, že do školy normálně nastoupím,“ vzpomíná studentka dvou oborů. Se svými kamarádkami ze střední školy si našla bydlení v Černovicích a přihlásila se na Prvákoviny, aby lépe poznala své nové spolužáky.

Kvůli narůstajícímu počtu nakažených lidí v Česku se tradiční seznamovací akce přesunula do online prostoru. Podle Nevřelové tak měla tato událost spíše informační charakter, ale k bližšímu seznámení s budoucími kolegy nedošlo. Proto se noví studenti domlouvali na společné sešlosti u piva. Než však všechno stihli zorganizovat, opatření se dotkla také hospod. „Spolužáky tak znám jen díky skupinám na sociálních sítích. Je to hodně neosobní a to mi moc nevyhovuje,“ uvádí s povzdechnutím dvacetiletá vysokoškolačka.

I přes zpřísňující se opatření do Brna na začátku semestru přijela, protože stále platila výjimka pro vstup do knihoven a prezenční výuku praktických předmětů. S kamarádkami si prošla město a další týden plánovala poznat budovu fakulty a poprvé navštívit knihovnu. Mezitím však vláda přijala další opatření a výuka se kompletně přesunula do online prostředí. Natálii, která v Brně strávila pouhých sedm dní, začaly náročné časy.

Rozhodla se odjet domů, ale brněnské bydlení si musí platit i nadále. „Snažíme se domluvit s majitelkou bytu, aby nám snížila nájem. Ale chápu, že je to komplikované,“ říká. Kromě bydlení ale musela řešit i studium, protože po úvodním týdnu začalo vše běžet na plné obrátky. Podle svých slov byla na začátku zděšená z množství požadavků, které učitelé na své žáky kladou. Stále se navíc sžívá s komplikovaným Informačním systémem. „Na druhou stranu mě překvapila ochota učitelů, kteří nám nabízeli pomoc s jakýmkoli problémem a pomáhali nám se zorientovat,“ pochvaluje si rodačka ze slezských Strahovic.

Navzdory ztíženým podmínkám ji škola baví. Většina vyučujících podle ní organizaci a průběh hodin přes internet zvládá. „Jsem nadšená z přednášek i seminářů. Je vidět, že nás učí opravdoví odborníci a vzdělaní lidé,“ říká. Co ale Nevřelovou mrzí je již zmiňovaná anonymita. „Všimla jsem si, že pokud vyučující přímo nevyžaduje zapnutou kameru, tak málokdo ukáže svou tvář,“ dodává s tím, že se na online hodinách studenti bojí zapojovat do diskuse.

Mrzí ji také to, že se nemůže zapojit do mimoškolních aktivit. Už na střední škole pomáhala jako dobrovolnice v domově důchodců a ve speciální mateřské školce. „Našla jsem si, že univerzita organizuje dobrovolnickou činnost. Chtěla jsem se přihlásit, ale bohužel to teď nejde,“ lituje. Místo toho doma pravidelně běhá, věnuje se kamarádům, příteli a tráví volný čas s rodinou.

Do Brna se v nejbližší době vracet nehodlá, nerada by totiž dojížděním ohrozila starší členy rodiny. Na návrat do druhého největšího města republiky ale pomýšlí v souvislosti s jejím prvním zkouškovým obdobím. „Brácha taky studuje z domu a mamka má v práci nařízený home office. Já k učení potřebuju klid, který bych tady asi neměla,“ přemítá.

A jak vidí další semestry? I když ví, že situace ve světě je nepředvídatelná, doufá v lepší zítřky. „Je pro mě nepředstavitelné, že bych celé studium udělala online. Nemám teď totiž pocit, že bych byla plnohodnotnou studentkou Masarykovy univerzity,“ přiznává. Těší se na to, až bude moct navštěvovat fakultu, a věří, že by na živých přednáškách nabyla ještě více poznatků a vědomostí. „Chtěla bych zažít ten pravý studentský život,“ zakončuje s nadějí v hlase své povídání.

Klíčová slova: studium, distanční výuka, Fakulta sociálních studií, sociologie, story

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.