16.10.2012 21:01


Studenti dvouoborové bakalářské psychologie nejspíš klinickými psychology nebudou

Autor: Jiří Hanák | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Absolventi psychologie, kteří mají za sebou dvouoborový bakalářský program, nemohou nastoupit do předatestační přípravy na klinickou psychologii. Ke změně došlo poté, co Asociace klinických psychologů České republiky upozornila ministerstvo zdravotnictví na to, že takoví studenti nesplňují zákonné podmínky.

Brno − Studující psychologie, kteří absolvovali dvouoborový bakalářský program, nesplňují podmínku danou zákonem k nástupu do takzvané předatestační přípravy na klinickou psychologii. Asociace klinických psychologů České republiky oznámila Ministerstvu zdravotnictví, že studenti dvouoborového bakaláře jsou do předatestační přípravy zařazováni v rozporu se zákonem č. 96/2004 Sb. Stanovisko profesního sdružení značně překvapilo studenty i vyučující na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Řadě současných i budoucích absolventů se tak znemožnil vstup do předatestační přípravy na klinickou psychologii. Situaci komentoval na internetových stránkách psychologické katedry její vedoucí, profesor Zbyněk Vybíral. Jeho články však vyvolaly reakci ze strany Asociace klinických psychologů České republiky, která po rektorovi Masarykovy univerzity požadovala okamžité stažení textů. Oba články jsou k přečtení zde a zde, vyjádření Asociace zde.

Vzdělávacím programem specializačního vzdělávání v oboru klinická psychologie, známým jako předatestační příprava, musí projít každý vystudovaný magistr, který chce pracovat jako klinický psycholog. „Šla jsem studovat psychologii s tím, že se chci věnovat klinice,“ uvedla absolventka dvouoborového bakaláře psychologie a žurnalistiky Zuzana Holubová. „Tenkrát jsem netušila, že bych mohla mít nějaký problém kvůli tomu, že studuji dvouobor,“ dodala. Netušilo to ani mnoho studentů a vyučujících na fakultě. Zejména proto, že dvouoboroví studenti byli do předatestačníZměna v přijímání absolventů dvouoborového bakalářského studia zasáhla nejvíce studenty na psychologické katedře Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Foto: Jiří Hanák přípravy bez problémů přijímáni. Tato praxe však byla podle Asociace klinických psychologů v rozporu se zákonem. „Dělo se tak patrně proto, že úředníci nebyli dobře informováni o zákonné normě,“ uvedla prezidentka asociace Hana Jahnová.

Přípravné studium zprostředkovává Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. „Zařazování do preatestační přípravy je věcí Ministerstva zdravotnictví. Dříve tuto agendu dělalo samo ministerstvo, v dnešní době se o ni stará Institut, coby pověřená organizace,“ vysvětlil vedoucí subkatedry klinické psychologie Pavel Král.

Proč se zařazování absolventů dvouoborové psychologie do předatestační přípravy pozastavilo až nyní, jasné není. „Podoba, v níž je dvouoborové studium akreditováno, se po dlouhou dobu nezměnila, legislativa také ne,“ řekl člen katedry psychologie Fakulty sociálních studií Stanislav Ježek. „Pokud vím, mění se pouze stanovisko AKP, která navíc argumentuje právě akreditovanou podobou studijního programu,“ dodal.

Právě podoba studijního programu je trnem v oku psychologické asociaci. Podle zákona do předatestační přípravy mohou být přijati pouze absolventi „akreditovaného magisterského jednooborového studijního oboru psychologie“. Toto slovní spojení může být vykládáno různě. Připouští to i Pavel Král z Institutu pro postgraduální vzdělávání, který uvedl: „Určitě lze spekulovat o výkladu tohoto zákona, který by v konečném důsledku náležel soudu, nicméně text zákona hovoří o jednooborové psychologii.“ Doslova však text zákona mluví pouze o absolvování jednooborové psychologie magisterské. O podobě bakalářského studia se zákon nezmiňuje.

Problém spatřuje profesní asociace v tom, že studentům dvouoborového programu psychologie chybí oproti absolventům psychologie jednooborové devadesát kreditů, které věnovali studiu druhého oboru. „Rovněž mohou mít bakalářský diplom vystaven z jiného studijního programu než je psychologie,“ popsala prezidentka asociace Hana Jahnová. Připouští, že důležité jsou i osobnostní kvality uchazečů. „Není však možné osobnostními kvalitami jednotlivce ospravedlnit absenci takřka jedné třetiny kreditové hodnoty pětiletého jednooborového magisterského studia,“ dodala.

„Přijímačky na magistra děláme všichni stejné, je jenom na nás, jak si budeme v konkurenci stát. Musíme zabrat a doučit se možná něco navíc, ale podmínky pro přijetí jsou stejné. Stejné je to u magisterských státnic,“ popsala své zkušenosti Zuzana Holubová. „Pokud tedy existuje nějaký rozdíl mezi jedno- a dvouoborovými bakaláři, pak by se měl smazat v průběhu magisterského studia,“ řekla. Stanislav Ježek z katedry psychologie rozdíl mezi jednotlivými formami bakalářského studia vidí. „Otázkou však je, nakolik jsou které rozdíly relevantní pro úspěšnost studenta ve specializační přípravě a později v praxi,“ vysvětlil. Soudit znalosti a dovednosti studenta pouze podle počtu získaných kreditů, které vysoká škola vykáže jako psychologické, je podle něj naivní.

Řešením situace by mohlo být doplnění dvouoborového bakalářského studia psychologie o chybějící předměty. „Pokud se prokáže, že obsah obou typů studia je shodný, nic proti zařazování dvouoborových studentů nemám,“ potvrdil Pavel Král.

Doplnění předmětů však prozatím leží na bedrech samotných studentů. „Bohužel jim asi nezbývá nic, než získat i titul z jednooborového bakalářského studijního programu – to může pro schopného studenta znamenat poměrně malou komplikaci,“ uvedl Stanislav Ježek. „Ačkoli ke změně došlo náhle, myslím, že není reálné, že se postoj AKP stejně náhle vrátí zpět,“ dodal. Každé systémové řešení je podle něj příliš zdlouhavé, než aby na něj mohli aktuální studenti čekat.

Klíčová slova: psychologie, dvouobor, FSS, AKP ČR, Asociace klinických psychologů ČR, Fakulta sociální studií

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Karel Falta | 17. 10. 2012, 23:19
Dobrý den, nejsem právník a uvádím pouze svůj osobní názor. Náhodou jsem se o celé věci dozvěděl, a omlouvám se předem za příkrá slova, která zde uvedu. Nechápu, jak může zde pan psycholog uvést takovéto informace, a druhým slovem dodat, že nezná přesný výklad zákona, a že ho nezná ani Ministerstvo zdravotnictví. Irelevantní je jeho porovnávání studijních programů, nad kterým už opravdu zůstává rozum stát. Upozorňuji zde všechny zúčastněné, že nejen Zdravotní, ale i Vysokoškolský zákon určuje, kdo na co má právo. Jediný, kdo má právo dle Vysokoškolského zákona určovat, kdo může pracovat ve zdravotnických profesích, je Akreditační komise. Tato akredituje Studijní program, ve kterém je jasně uvedeno, že absolvent může zdravotnickou profesi vykonávat. A protože tento dokument je ve svém plném znění neveřejný, musí se studenti spolehnout na informace od svých profesorů. Pokud byli informováni, a z dokumentu pana profesora Vybírala tomu tak rozumím, že mohou klinickými psychology být, a mohli si to díky svým starším kolegům ověřit, byli uváděni dlouhodobě chybou Ministerstva v omyl. V takovém případě mají úředníci a AKP jedinou možnost. Podat stížnost k Ústavnímu soudu, nebo lépe jednat o novém zákoně. Studenti studují podle Vysokoškolského zákona. Pokud tedy nemáte jistotu, zda studenti mohou nebo nemohou studovat, musíte je i nadále přijímat, dokud nedostanete stanovisko soudu, potažmo Ústavního soudu, jakým způsobem situaci řešit. Každý jiný postup znamená diskreditaci těchto nepřijatých studentů, a dovolím si tvrdit i protizákonné a protiústavní jednání. Studenti jsou dle našeho vysokoškolského systému prověřováni u postupových a státních zkoušek, a budoucí zaměstnavatel nemá právo prověřovat, jakou cestou student svého titulu v daném oboru dosáhl. Pokud tedy nechce AKP studenty z nějakého oboru do klinické psychologie přijímat, má možnost jednat s ministerstvy a Akreditační komisí, a nepřipustit, aby studenti těchto studijních programů získali titul Magistra psychologie na diplom. Každé jiné řešení bude problematické nejen popsat v zákonné normě, ale také prakticky provádět. Vyrovnávací dostudování nějakých irelevantních kreditů je nápad člověka zbaveného zdravého rozumu. Tato věc není nikde v zákonech popsaná, a Akreditační komise by protizákonně takový studijní program akreditovala. Jestliže by např. pan profesor Vybíral, který si mimochodem mohl nechat na svém rektorátě vše právně prověřit, což očividně neudělal, dal s čistým svědomím hned první den studia studentům zápočty, protože ví, že znalosti mají nabyté, a nemusí je tedy nabývat opakovaně, mají kredity zadarmo dostudované a AKP je tam, kde byla. Všem, kteří by nebyli na základě zde uváděných informací přijati do předatestační přípravy, doporučuji: informovat osobu, která takto rozhodne, že nelze tento krok učinit pouze s obecným odkazem na zákon 96/2004, ale že musí být tento odmítavý postoj právně podložen. Jinak podat na zmíněnou osobu stížnost na Ministerstvu zdravotnictví. Při záporném vyrozumění podat okamžitě žádost na soud o předběžné opatření. Dále se také obrátit na Úřad ochránce práv ( ombudsman) - což si myslím může každý provézt už nyní. NELZE NIKOMU BRÁNIT V ZAMĚSTNÁNÍ, A ZÁROVEŇ DRUHÝM DECHEM DODAT, ŽE NEVÍM!!!!
absolventka | 17. 10. 2012, 22:08
"titul z jednooborového bakalářského studijního programu – to může pro schopného studenta znamenat poměrně malou komplikaci,“ uvedl Stanislav Ježek. " Dovoluji si poznamenat, že pro studenta, který se o této "komplikaci" dozvěděl např. v druhém semestru Bc. či ještě za studií na Mgr., možná ne. Pro člověka, kterému je 26, má po Mgr. státnicích, a je odkázán na to živit se sám, popř šetřit na věci jako výcvik (další vzdělávání), svatba a byt, to problém být může - vzhledem k tomu, že jsem nedohledala jednooborovou psychologii kombinovaně, např... Pokud by se pro nás, co máme již odstudováno a cesta zrovnoprávnění obsahu studií by zklamala, našla střední cesta doplnění 90 psychologických kreditů a nebo nabídka bc. jako kombi. studia, asi by mi odlehlo a byla bych potěšena. (ale krok o tolik let zpět, to je škoda, plus tedy - domnívám se, že "vývojově" by pro nás bylo mnohem vhodnější dostudovat si ty kredity např. v rámci předatestační přípravy.... nevím, zda odstudovat znova vývojku, obecku, diagnostiku, či kliniku by nebylo méně přínosnější než výše navrhované řešení .. )
AKP ČR | 17. 10. 2012, 20:43
Autorem vydaná podoba článku se bohužel neshoduje s textem, který prošel korekturou a schválením Prezidia AKP ČR. Zájemce, kteří se chtějí seznámit se schválenou verzí článku AKP ČR a plnými odpověďmi na otázky pana Hanáka, které situace dále vysvětlují, odkazujeme na webové stránky AKP ČR: http://www.akpcr.cz/content/view/425/1/ AKP ČR, dne 17.10.2012
Jiří Hanák | 17. 10. 2012, 17:26
Děkuji za Váš komentář, pane magistře Králi. Vaše celé odpovědi určitě budou čtenáře zajímat, ve článku - z důvodu rozsahu - celé uvedeny být nemohly.
Pavel Král | 17. 10. 2012, 07:30
Vzhledem k tomu, že autor článku z mých odpovědí vybral jen to, co potřeboval, rád bych zde napsal jejich celé znění: 1) Přijímá IPVZ do atestační přípravy v programech Klinická psychologie (popř. Dětská klinická psychologie) absolventy magisterského studia psychologie, kteří během svých studií absolvovali dvouoborové bakalářské studium psychologie? Tato otázka je příliš zjednodušující. Zařazování do preatestační přípravy je věcí Ministerstva zdravotnictví. Dříve tuto agendu dělalo samo MZ, v dnešní době se o ni stará IPVZ coby pověřená organizace, která postupuje podle pravidel stanovených MZ. Nicméně současný stav je takový, že ti absolventi, kteří mají bakalářské vzdělání dvouoborové, do preatestační přípravy zařazováni nejsou. 2) Pokud je přijímání studentů s takovým kurikulem pozastaveno, proč tomu tak je? Ani zde to není příliš jednoduché. Studenti s tímto kurikulem nikdy ani neměli být přijímáni. Zákon 96/2004 (o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů) říká, že: (§ 22 ods. 1) "Odborná způsobilost k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví se získává absolvováním akreditovaného magisterského jednooborového studijního oboru psychologie a absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu Psycholog ve zdravotnictví, který je prováděn vysokou školou podle zvláštního právního předpisu. Určitě lze spekulovat o výkladu tohoto zákona, který by v konečném důsledku náležel soudu, nicméně text zákona hovoří o jednooborové psychologii. Asi by bylo dobré, abyste se s dotazem obrátil i na mého předchůdce, dlouholetého vedoucího Subkatedry klinické psychologie IPVZ PhDr. Ženatého. Dle mých informací byli tito absolventi do oboru zařazeni díky neznalosti věci a úřední chybě na MZ. A když už někdo do preatestační průpravy zařazen je, neexistuje způsob, jak ho z ní vyřadit - proto i několik těchto absolventů nakonec odatestovalo. Tato praxe se ovšem (pochopitelně) nelíbila AKP ČR, která se jako profesní sdružení hájící vlastní obor, postavila proti, až dosáhla pozastavení této praxe. 3) Myslíte si, že studenti, kteří během bakalářského studia absolvovali dvouoborové studium psychologie (a posléze jednooborové magisterské studium psychologie) by do atestačních programů (Klinická psychologie/Dětská klinická psychologie) být zařazováni měli? Součástí studia každého (vysokoškolského) oboru jsou předměty důležité a méně důležité. Jaký přesný obsah má mít studium psychologie je vnitřní věcí psychologické obce. Dvouborové studium buď může znamenat studium dvou oborů v plné šíři nebo je jejich obsah v takovém studiu nějak redukován. Pokud tedy dvouoborové studium znamená, že jeho absolventi mají v daném oboru (v porovnání se studenty "jednooborovými) o některé předměty méně, nejsou pak tato kurikula srovnatelná. Přiznám se, že přesný obsah studia dvouoborové psychologie, resp. jeho zúžení oproti studiu jednooborovému, na FSS neznám. Ze svých studií (na FF UK) si vzpomínám, že "dvouoboroví" studenti některé předměty neměli. Pokud je to takto i na FSS, to znamená, že dvouobor některé psychologické předměty (předepsané pro jednoobor) neobsahuje, neměli by jeho absolventi být do preatestační průpravy v klinické psychologii zařazováni. Pokud se prokáže, že obsah obou typů studia je shodný, nic proti jejich zařazování nemám. Podle mých informací ale tato kurikula shodná nejsou. A rád bych uvedl ještě jednu informaci navíc. Specializační vzdělávání se řídí tzv. Vzdělávacím programem. To je dokument vydaný MZ, který přesně definuje, kdo může do oboru vstoupit a co musí před atestací absolvovat. Ve vstupních požadavcích pro specializační vzdělávání v klinické psychologii se mluví o "...absolvoventech pětiletého akreditovaného magisterského jednooborového studijního programu psychologie..."