30.04.2019 23:23


Ústavní soud se zastal ostravského hotelu, který odmítal ubytovat Rusy schvalující anexi Krymu

Autor: Jiří Černý | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Druhý senát Ústavního soudu České republiky v čele se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem vyhověl stížnosti společnosti Golden Gastro Service. Provozovatel podle údajů České obchodní inspekce diskriminoval ruské klienty při ubytovávání v hotelu Brioni Boutique na ostravské Stodolní. Hotel podmiňoval jejich přijetí písemným vyjádřením nesouhlasu s anexí Krymu. Úterní nález ústavního soudu zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu z června roku 2018.

Vojtěch Šimíček vyhlašuje nález. Foto: Jiří Černý

Brno – Ústavní soud zrušil zamítnutí kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem (NSS) ve sporu České obchodní inspekce s provozovatelem hotelu v ostravské Stodolní ulici, společností Golden Gastro Service. Zastal se tak společnosti, která odmítala ubytovat potenciální klienty z Ruska, jenž by schvalovali vojenské obsazení krymského poloostrova Ruskem. Podle Ústavního soudu si podnikatel může sám omezit klientelu do té míry, která neevokuje nenávist k určité skupině osob na základě etnicity, náboženství, zdravotního handicapu nebo barvy pleti.

Spor hotelu a České obchodní inspekce (ČOI) začal krátce po anektování krymského poloostrova Ruskem v první polovině roku 2014. Inspektorka v dubnu téhož roku při kontrole nalezla na vstupních dveřích upozornění provozovatele. „S platností od 24. března 2014 neubytováváme občany Ruské federace. Důvodem je anexe Krymu. Služby našeho hotelu mohou využít pouze ti občané RF, kteří se podepíší pod prohlášení, ve kterém vyjádří svůj nesouhlas s okupací Krymu, který odporuje všem normám, jenž by měly platit v 21. století. Váš hotel Brioni Boutique,“ deklarovala ve vyjádření společnost. Stejnou zprávu uveřejnilo vedení hotelu na svých internetových stránkách.

Při simulaci zájmu o zakoupení pobytu inspektorka objednávala ubytování pro svého ruského přítele. Recepční hotelu jí sdělila, že ubytování je možné jen pokud podepíše prohlášení o nesouhlasu s anexí Krymského poloostrova Ruskem. Obchodní inspekce posoudila takovou podmínku jako diskriminační a uložila provozovateli pokutu ve výši padesáti tisíc korun.

Společnost se bránila u Krajského soudu v Ostravě, který sice shledal v argumentaci ČOI nedostatky, ale potvrdil, že k diskriminaci došlo. Stejný závěr pak dovodil i Nejvyšší správní soud, když následnou kasační stížnost zamítl.

Šimíček při odůvodnění ocenil detailní zpracování rozsudku NSS, Ústavní soud se ale s názorem nejvyšší instance správního soudnictví neztotožnil. „Dospěli jsme k závěru, že otázka státního občanství není podezřelým diskriminačním důvodem. Také klademe důraz na svobodu podnikání. Stát by ji měl regulovat pouze v případech, kdy je to doopravdy nutné,“ řekl Šimíček.

Z argumentace tak vyplývá, že podnikatelé mohou podmiňovat poskytování svých služeb klientům na základě jejich státní příslušnost dle své vůle, pokud naleznou dostatečný důvod. „Důvody, pro které si ubytovatel sám omezí klientelu, přitom mohou být různé a mohou se pohybovat na škále počínaje racionalitou a konče podivínstvím,“ vysvětluje druhý senát v nálezu, přičemž dává za příklad hostinského z Cimrmanovy Hospody na mýtince, který vždy chtěl hospodu, ale neměl rád, když mu do ní chodili hosté.

Rozhodnutí, ve kterých se Ústavní soud argumentačně rozchází s Nejvyšším správním i Nejvyšším soudem, je v historii obou institucí mnoho. Není ale zvykem, že by Ústavní soud nacházel rozpor pouze v hmotné části. V minulosti z rozchodných závěrů vznikla takzvaná válka soudů, při které někteří soudci Nejvyššího soudu nerespektovali zvláštní postavení soudu Ústavního a ignorovali závazná právní rozhodnutí jím vydaná.

Klíčová slova: Ústavní soud, svoboda projevu, svoboda podnikání, Rusko

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.