04.04.2019 20:59


V Brně přibyla další pamětní deska, tentokrát věnovaná Jaroslavu Kříženeckému

Autor: Tereza Ryšanová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Pětapadesát let od své smrti dostal biolog Jaroslav Kříženecký vlastní pamětní desku. Ve čtvrtek odpoledne ji jeho příbuzní odhalili na fasádě domu, kde strávil přes čtyřicet let svého života. Brněnský docent napsal přes šest set padesát vědeckých prací a podílel se na šíření odkazu Gregora Mendela.

Syn Jaroslava Kříženeckého pod pamětní deskou svého otce, autor: Tereza Ryšanová

Brno – Neochvějný zastánce vědecké pravdy. Slova na pamětní desce, kterou ve čtvrtek odpoledne odkryl Jaroslav Kříženecký mladší. Má sloužit jako vzpomínka na jeho otce, význačného genetika a vysokoškolského pedagoga Jaroslava Kříženeckého. Ten patří k nejvýznamnějším českým biologům dvacátého století.

Vytvoření památníku podpořilo mnoho odborníků z Mendelova muzea, Masarykovy univerzity, Akademie věd České republiky či Moravského zemského muzea. Zástupci těchto institucí také vystoupili na čtvrtečním slavnostním odhalení, kde ve svých projevech shrnuli nejdůležitější momenty z života Kříženeckého. Kromě rektorky Mendlovy univerzity Danuše Nerudové či primátorky města Brna Markéty Vaňkové, přišel i vedoucí Mendeliana Jiří Sekerák. „Pro nás byl něco víc než jen kolega. Je to náš zakladatel a jsme šťastní, že máme tu čest navázat na jeho práci,“ řekl Sekerák.

Pamětní desku, umístěnou v ulici Sušilova jedenáct, vytvořil sochař Jiří Sobotka. Ten je i autorem památníku Jana Skácela na Špilberku. „Vymyslel jsem plastiku s podobou Jaroslava Kříženeckého a ve stuze pod ním, která má podobu dvojité šroubovice, je ještě text k němu,“ řekl ČTK Sobotka. Na bronzovou plastiku přispěli zástupci města sto tisíc korun.

Jaroslav Kříženecký se narodil v Praze roku 1896. Do Brna se přistěhoval roku 1921 a začal zde pracovat jako asistent v zootechnickém ústavu. Postupem času se vypracoval až na docenta a působil na Vysoké škole zemědělské. Stal se také přednostou sekce pro plemenářskou biologii. Tato místa musel ale po roce 1948 opustit. Za svůj život byl třikrát vězněn. Od roku 1963 se snažil pro Moravské muzeum vybudovat Mendelianum, zemřel ovšem rok před jeho otevření.

Jaroslav Kříženecký - informace z phil.muni.cz; autor Tereza Ryšanová

Klíčová slova: Pamětní deska, Kříženecký, genetika, biologie, vědec

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.